castor

Podmanivý filmař a kritik, který rozpoutal revoluci ve filmu, Francois Truffaut, točí film o filmu, předkládá trable s tímto médiem, s herci i okolními spolupracovníky. Vystupuje jako režisér a ukazuje realitu za kamerou, filmařské i organizační potíže, ale především je cítit jeho lásku k filmu. Vyrovnané herecké výkony, v čele s krásnou Jacqueline Bisset, a zasloužená cena newyorských filmových kritiků za film! Upřímná oslava filmu..

Dnes zcela jistě kultovní záležitost v přesvědčivém balení Tonyho Scotta se veze na vlně akčně-komediálních snímků, jako např. Smrtonosná zbraň. V produkci Joela Silvera roztáčí kolotoč agresivní akce, černého humoru a brutálního násilí. Bruce Willis vystupuje jako neodolatelný suchar, naštvaný na kdekoho, především na sebe, rezignovaný outsider opovrhovaný dcerou, podváděný manželkou, ale stále se smyslem pro boj proti bezpráví. Vyvážené herectví, a především ostrý humor a kterákoliv slovní přestřelka nejen mezi Willisem a Wayansem jsou nezapomenutelné („Nebezpečí je moje druhý jméno!“ – Moje je Cornelius, jestli to prozradíš, zabiju tě!“ - - - „Byla to nehoda, že jo? Uklouzl si na podlaze a nešťastnou náhodou si ho zastrčil do mý ženy.“). Bez debat nejlepší krimi thriller počátku 90.let!!

Neuvěřitelný závod s časem, náhodou, štěstím a OSUDEM. Třikrát jinak, třikrát zběsile a třikrát s jinými výsledky. Divoký běh punkerky Loly za sto tisíci markami a hysterickým přítelem v nesnázích. Drama, filmový experiment, černá komedie či bůhví co ještě se stalo zcela zaslouženě kultovní záležitostí. Zcela originální spleť o třech dějstvích a dvou mezihrách podává režisér Tom Tykwer nekonvenčně, šokujícím a zábavným způsobem zároveň. S chutí si hraje se známými prvky a jejich možnými kombinacemi, velmi přínosné je i to, že příběhy nevypráví paralelně, nýbrž je řadí za sebou. A vždy své hrdiny nechává bojovat s novými souvislostmi. Pro Lolu a přítele Manniho používá „čistý“ obraz, zrnitý (řekněme amatérský) je vyhrazen dalším postavám, jako je především její otec s milenkou, černobílým pak snímá situace, které předcházeli hlavním událostem. Nebo je dovysvětlují. Používá i animačních vsuvek, či statických fotografií o budoucích událostech osob, které Lola při svém maratónu potkává (a je jimi ovlivňována). Tykwer je někdy až příliš doslovný, a pokud něco vytknout, tak snad jen scéna z kasina byla na mě už „příliš“. Ale Tykwer si rád hraje jako děcko, jeho tempo je strhující a nic není těžkotonážně propojováno. A sympatické rudovlasé France Potente jsou za doprovodu techna zaslouženě otevřeny brány Hollywoodu..

Seriál přináší místy autobiografický, pravdivý a mnohdy i velmi šokující obraz dnešní americké mládeže, která se potýká s úskalími života. Atakováni chybami, obavami, rozhodnutími, sexuálními zkušenostmi.. Vzpomínám, kdy to před lety vše začalo a naprosto všichni kolem to zbožňovali a dychtivě sledovali. Čas šel ale dál a provokující, dramatický a realistickými dialogy prošpikovaný seriál ubíral na síle a situace se opakovaly, hrdinové omrzeli. Vše začalo být až příliš uhlazené, čtyři hlavní představitelé řešili svoje situace stále hravěji, stále dokola a z intelektuálních dialogů, které ze sebe chrlili, šla hlava kolem. Nejen v USA se těšil obrovskému zájmu a mladí herci se dostali do podvědomí producentů. Zatímco ale pánové proplouvají spíše teenagerovskými a nepříliš zdařilými projekty, dívčí duo se prosazuje podstatně lépe – Michelle Williams se uplatňuje v nízkorozpočtové a nezávislé produkci a Katie Holmes dnes postupně dostává stále zajímavější a dospělejší role (Téměř dokonalý zločin, Batman začíná). Výsledek je s přihlédnutím na "všechny" série.

Scott hodlal dokázat, že zvládne i víc, než jen hluché emoce a masivní akční sekvence, získal od Quentina Tarantina scénář k Pravdivé romanci a výsledkem jest černočerným humorem prokleštěná gangsterka. Scott se odrazil a začínal točit i slušně napsané thrillery (Nepřítel státu, Muž v ohni). Romance mezitím zkultovněla, což se není čemu divit. Tucet kvalitních herců, hodně brutální násilí.. Nezapomenu, jak si James Gandolfini něžně hází s Alabamou.. a i solidní režie, která by možná v rukou Tarantina nebyla občas se zaváháním. Úžasný je i rozhovor hereckých legend Walken-Hopper. A pochopitelně v každém záběru Patricia Arquette!!

Trocha napětí, půl tuctu lekaček a v úvodu slibně se rozjíždějící atmosféra thriller vážně nedělá.. Slibný námět zmizel pod neschopností režiséra (Caruso opravdu ani zdaleka nedosahuje kvalit Davida Finchera), který rozehrává další part na "velkou pointu", které se spíše ale divák pousměje.. Jenže než se k ní dopracujeme, tak postupně zjistíme, že mezi hlavními postavami to nefunguje (Angelina je jak v posledním tažení), bestiální vrah je každému jasný už takřka od počátku, kdy se Ethan Hawke objeví na plátně - vše je tak nějak nevyvážené, průhledné, vykradačské.. Dvě (hodně slabé) hvězdičky dávám za slibný rozjezd..

Co ocenit? Bohužel se mi do hodnocení dere jen zajímavý plakát, ale tím výčet končí.. Brabcova vizuálně stylizovaná kamera je od dob Kytice ta tam, taneční intermezza nikterak neosloví, ale celkově příjemná bezpochyby je. Herci sice nemají co hrát, ale víceméně tohle řemeslo ani neumějí - výkony jsou nevyvážené, hloupé, ABSOLUTNĚ NEPŘIROZENÉ, emočně hluché, jen pár výjimek by se našlo. Dále jsme svědky časové nelogičnosti, hudba využívá jediného (často rušivého) motivu a mnohdy (no, celkem často) jsem přes efektní zvuk totálně nerozumněl dialogům. No, a na závěr pan režisér? Měl by se držet svého původního řemesla, režie (společně s nevyváženým scénáře, ať mu nekřivdím) je nejslabším článkem celého snímku. Je nevýrazným vypravěčem, neschopným pohánět děj dál.. Ano, skutečně je tuzemská kinematografie v propastné krizi - Bolero jest toho důkazem!!

Sice jsem z filmu viděl delší půlku, bezesporu jsem však o nic nepřišel, ale ať se na mě nikdo nezlobí, jedna nebo dvě úsměvná situace film (komedii) nedělá.. A necharismatický Chris Klein je herec asi jako Jakub Smolík zpěvák!! A jak vidím hodnocení ostatních, tak jsem asi viděl tu slabší půlku - ale o tu druhou skutečně nestojím! Navíc nechápu hereckou účast Sally Field.

Roku 1944 přišla zpráva, že oba rodiče Miloše Formana zemřeli v koncentračním táboře – matka v Osvětimi, otce protáhli mnoha vězeními, a když ho gestapo nedokázalo zlomit, prošel Terezínem, Buchenwaldem, Osvětimí – a zemřel na skvrnitý tyfus. Forman tak nikdy nezapomněl na potlačování lidské svobody a na nelidské zacházení a ono zlo prolnul za mříže psychiatrické léčebny, kam se dostává i nenapravitelný pacient McMurphy, neustále svádějící souboj s tamními pravidly a denními režimy, který pevně ve svých rukou drží despotická sestra Ratchedová. Bezchybná režie, herecký koncert Jacka Nicholsona a ďábelské Louise Fletcher, včetně dalších figurek léčebny, apel na lidská práva a dodnes snímek, který je považován za jeden z nejlepších amerických dramat!! McMurphy měl tu krávu uškrtit..

Úzkostlivý zpěv ženy osvítí hrubé plátno a štětec malující postavu. Vzápětí je kdesi nad Saharou sestřeleno německé letadlo s anglicky mluvícím pilotem a neznámou ženou. Plameny trosek nakonec vydaly pouze ošklivě popáleného muže a ukončily krutě tragický příběh osudové lásky. Aniž bych rozplétal rozmáchlý děj, pozadí filmu a jeho přijetí (7 nominací na Zlatý glóbus a 12 na Oscara mluví za vše), i odmítání, ocením herecké výkony všech zúčastněných, režijní pojetí, výpravu, velkolepá je i kamera Johna Sealea, který unikátně nasnímal krásné obrázky pouště (natáčelo se v Itálii a Tunisku) a především romanticky laděnou scénu houpající se Hanu a Kipa ve světlicí osvětlenými malbami toskánského kláštera, a barvitě ukolébavou, klavírní hudbu Gabriela Yareda.