Anglický pacient

Povedené dílko o lásce a drtivém životě člověka, který je zohaven po pádu letadla a žije jen vzpomínkami. Pěkné výkony Ralpha Fiennesa, Juliette Binoche (naprosto zasloužený Oscar), Kristin Scott Thomas a Williama Dafoa. Výborná režie do té doby nepříliš známého Anthony Minghella, který Oscara získal zaslouženě, ale určitě bych nedal Oscara za nejlepší film. Místami romantické jindy zase smutné, ale rozhodně je to krásný film. Nebýt to až tak moc natahované, tak neváhám a dám pět hvězdiček, ale bohužel možná až po druhém shlédnutí. Na závěr bych ještě chtěl pochválit hudbu Gabriela Yareda, která není to nejlepší co jsem ve filmu slyšel , ale rozhodně neurazí. (31.10.2007)

Romantika z tohto snímku sála na všetky svetové strany v rovnomerne rozložených a príjemne vstrebujúcich sa častiach. Krásne scenérie, pútavý dramatický príbeh nielen o láske, ale aj s láskou zahraný. Štyri roky natáčania sa vyplatili, hercom to chvalabohu nezačalo liezť na nervy, ale oscarová odmena bola sladká. Zaslúžená, ale nie plnohodnotná. 80%. (06.03.2006)

Úzkostlivý zpěv ženy osvítí hrubé plátno a štětec malující postavu. Vzápětí je kdesi nad Saharou sestřeleno německé letadlo s anglicky mluvícím pilotem a neznámou ženou. Plameny trosek nakonec vydaly pouze ošklivě popáleného muže a ukončily krutě tragický příběh osudové lásky. Aniž bych rozplétal rozmáchlý děj, pozadí filmu a jeho přijetí (7 nominací na Zlatý glóbus a 12 na Oscara mluví za vše), i odmítání, ocením herecké výkony všech zúčastněných, režijní pojetí, výpravu, velkolepá je i kamera Johna Sealea, který unikátně nasnímal krásné obrázky pouště (natáčelo se v Itálii a Tunisku) a především romanticky laděnou scénu houpající se Hanu a Kipa ve světlicí osvětlenými malbami toskánského kláštera, a barvitě ukolébavou, klavírní hudbu Gabriela Yareda. (18.01.2006)

Jsem asi necita, ale mně ten příběh po chvíli neskutečně lezl na nervy. Pan režisér brnká na emotivní strunu s takovou okázalostí, že ta má praskla asi po půl hodině a zbytek příběhu jsem jen prokroutil hlavou. Na konci jsem se cítil jak po konzumaci dvou kil přeslazených kremrolí... Takový Doktor Živago, to byla jinší podívaná! (25.01.2004)

S odstupem času jsem se na tuto kýčem přehlcenou romanci podíval znovu a nevím jestli to bylo věkem nebo příjemnou společností se kterou jsem film sledoval ale film mi sedl daleko více než před lety. Konečně jsem mohl naplno vnímat vášnivý vztah dvou lidí, kterým nepřála doba ani osud, těžký život zdravotní sestry, které období války bere každého, koho miluje či teskné vyprávění tajemného anglického pacienta. To, že je film pečlivě zrežírován, výborně zahrán a skvěle vypadá už je jen pouhou třešničkou na dortu. Pár let to trvalo ale film si mě získal. (02.05.2007)