V dětství jsem trpěl videománií a ujížděl na starejch akčňákach a hororech. Záliba v těchto žánrech mi zůstala dodnes, ale shlídnu prakticky cokoliv, co vypadá aspoň trochu zajímavě. Tim nechci říct, že bych byl filmovej všežravec bez vyhraněnýho vkusu. Většinou platí, že následující kinematografické směry mě znechutí:

• evropská klubová nuda
• intelektuální průjmy
• hřejivě lidské příběhy
• veledíla pocházející z českých luhů a hájů
• a hlavně nadhodnocované patvary z Jižní Korey

Přiznávam, že proti většině takových výtvorů jsem zaujatej (což neznamená, že bych neocenil případnou světlou výjimku). A naopak - ve filmech vidím rád:

• upřímnost, nekompromisnost, nekorektnost
• aspoň lehký nadhled (v žánrech, kde neškodí)
• velkolepé akční scény (bez rušivého CGI)
• násilí - opodstatněné (Vojín Ryan), komické (Evil Dead 2) nebo prostě jen dobře natočené (Hory mají oči (2006))
• hand-made speciální efekty, masky, animatroniku
• divokou přírodu...hlavně hory (přednostně Kanada)
• a v dnešní době si cením hlavně kameramanů, kteří bez stativu nenatočí ani záběr a střihačů, kteří nestříhají pod 2 vteřiny (nenapadlo by mě, že tohle budu někdy vyzdvihovat)

V případě čistokrevných béček nemám problém s vědomě ani nevědomě blbou filmařinou. Hlavně když je sranda.

---

Těším se na...
Posledních pár měsíců je to bída. Z očekávaných hitovek se zpravidla vyloupnou totální shitovky a kvalitu nacházím spíš tam, kde bych ji nečekal. Osvědčení autoři vypouští bludy a neznámí občas mile překvapí. Můj nejočekávanější projekt (del Torovo "At the Mountains of Madness") byl zrušen a Scottovo Prometheus je ještě příliš daleko. Takže momentálně není film, na který bych se vyloženě těšil. Spíš se jen těšim, až mě zase něco překvapí.