bedsore

Tenhle film u mě v rámci žánru, tak nějak vyčnívá nad ostatními. Má prostě něco, co ke mně promluvilo, oslovilo, zaujalo. Předně jsem neměl žádná očekávání, spíše jsem myslel, že to nebude film mé filmové duši nakloněný. Dramatické scény s dětskými herci ve mně již předem vyvolávají obavu, jakému emočnímu vypětí budu v roli diváka vystaven a podroben, abych si uvědomil vážnost situace. Nutno podotknout, že většinou to nekončí slavně. Příkladem budiž film "Muž v ohni", ten jsem opravdu nerozdýchal :-D. Čest tvůrcům tohoto snímku, zde se koná přesný opak. Nicméně z valné části je Cataleya ve filmu velká holka, takže možná ani netřeba věnovat tomu tolik pozornosti. Naopak co si už pozornost zaslouží, je výkon velký holky Zoe Saldany. Velmi sympatický. Velmi zdatně ji doplňuje Cliff Curtis v roli strýce Emilia a Lennie James v roli detektiva, kteří byli velmi přesvědčivý. Konečně i všechny ostatní atributy byly vhodně namíchány a přesně se trefily do mého filmového apetitu.

Ač se mi ta myšlenka zprvu moc nelíbila, tak jak plynul čas filmu, získávala na smyslu a pochopení. Má to svoje mouchy, jak v propracovaní děje tak v technických detailech, ale není to tak odsouzeníhodné, jak se mi zdálo po prvních pár scénách. Ani herecké výkony film nesráží, ba některé jsou dokonce chvályhodné. Ale všeho s mírou. Koneckonců, dalo se na tom zapracovat víc.

Asi došlo někde na trase k výpadkům pochopení nebo jen možná nejsem tématem dostatečně interesován, ale zájem či pobavení tento film ve mě téměr nevyvolal. Ba přímo dokonce v leckterých částech nudil.

Pro mě poměrně složitě rozšifrovatelné a nečitelné. Asi jsem byl vždy o krok zpět, tudíž mě film moc do děje nevtáhl. O práci ve zpravodajských službách bych se asi raději ucházet neměl.

Tenhle film je jedno velký klišé, americký klišé, který hraje na divákovi emoce tím nejotravnějším způsobem. A tlačí při tom na pilu tak, až se to stavá nesnesitelným.

Jak rychlle mě to vtáhlo a upoutalo pozornost, tak po chvíli zase pustilo. Naštěstí jsem se nenechal odradit a postupem času jsme opět našli společnou cestu. Jinak raději si nepouštějte trailer předem. Tuhle novou módu naznačující víc než je třeba naprosto nechápu.

Poslední dobou nějak nemůžu vystát okázalost a klišovitost většiny filmů americké produkce, obzvláště co se akce týče. Tento snímek je přesným opakem, po čemž moje filmová duše přesně toužila. Syrovost, naturálnost, žádný velký kudrlinky okolo. Vítaná změna. Odměnou mi byla i pěkná práce s kamerou a pár doslova labužnických záběrů.

Uff. Nestava se mi casto, abych rozkoukanej film nedotahnul az do konce, ale ted jsem nemohl jinak. Tak prostoduchej, nesourodej, prvoplanovej, scenaristicky neplodnej, nudnej film, kde triky uz nic nezachrani, jsem dlouho nevidel. A to se mi jednicka libila, dvojka uz v tom sice dost plavala, ale teprve trojka tomu nasadila poradnou korunu. Asi film cili na jinou divackou skupinu. No budiz, ja se radeji poohlidnu po necem jinem.

Z meho pohledu seriozni dokument, ktery se nesnazi sokovat, ani vyvolavat flame zastancu s odpurci. Informuje o soucasne situaci, o vnimani a pohledu spolecnosti na tuto zalezitost a prinasi pohledy a pro nekoho mozna i dukazy na vec zasvecenymi lidmi, kteri se rozhodli o tom mluvit verejne.

Na svou dobu asi prevratne, ovsem dnesni optikou uz nikoli. Pokud se tedy vyjadrim k vizualni strance filmu, ktera mi pripadala podstatna. Na film jsem se tesil a mozna jsem mel az prehnane ocekavani (ani presne nevim na zaklade ceho), proto jsem lehce zklaman i treba tempem filmu, ktere bylo trochu utahane. Ke vsemu jsem uplne nepronikl do jazyka, kterym Stanley Kubrick na me v tomto filmu promlouval, tudyz mohlo dojit k nejakemu nedorozumeni. A pravdepodobne i doslo. Nerikam, ze je to chyba filmu. Snad to chce byt jen trochu vic nalazen na stejnou notu.