bedsore

Nudnějš a otravnějš to už snad natočit nešlo. Námět by třeba i zaujal, ale forma ne. Nevydržel jsem ani půlku.

Dlouho mě tak nic ukrutně nenudilo. Naprostá minela.

Jaká je pravděpodobnost, že vás zasáhne blesk? Malá. Bohužel tento snímek se jen hemží situacemi, které jsou zhruba stejně pravděpodobné a shoda náhod potřebná k rozuzlení příběhu dotažená až trochu k absurdnosti a to v mých očích ubírá na zábavnosti.

Ani áčková produkce, ani dynamická režie nedokáže skrýt, že si scénarista ukousnul většího sousta než bylo zdrávo. Nijak zvlášť promyšlený, někdy přepálený se spoustou defektních detailů, které nedají spát alespoň trochu pozornému divákovi.

Ten film nedává smysl. Jen při trochu hlubším zamyšlení se a hledání důvodů a původu děje a konání postav jsem jako divák nedostal uspokojivou odpověď. Všechna ta naivita, zkratkovitost, ledabylost až skoro hloupost koukající z každýho záběru se rázem vytratila pod tíhou domněnky, že to byl nejspíš záměr. Záměr nebrat se vážně, až skoro si ze sebe utahovat. Aspoň tak si to můj vnitřní hlas začal při sledování vysvětlovat a v tu chvíli jsem si to znenadání začal užívat. Obzvláště po spojení Toma Hardyho a Venoma v jedno tělo mi z toho vznikla bláznivá akční jízda ve stylu Jean-Paula Belmonda v jeho akčně komediálních výstupech v Muži z Acapulca či Veselé Velikonoce. Někdy je třeba změnit úhel pohledu a zbavit se vlastních představ a očekávání.

Až příliš dětinský. Příběhově prostoduchý a povrchní, v podstatě nedavající smysl od začátku do konce. Jen takovej slepenec bezdůvodných scén, který do sebe ani pořádně nijak nezapadaj, prostě jen jsou. Všechno působí tak nepřirozeně až nuceně, hlavně "humor". Zlatej Smallfoot, to je úplně jiná kategorie animovaný zábavy. Tohle než zábava bylo spíš utrpení.

Nepřesvědčivý. A to velmi. Ať už režií, postavami a jejich pohnutkami nebo atmosférou. Všechno co má The Shining tady chybí. Nejsem expert na Kinga, ani na tenhle žánr, ale abych byl v obraze, tak jsem včera viděl Osvícení, tudíž ten kontrast je ještě o to větší. V tomhle podání mi to prostě nebylo moc po chuti. (Mimochodem, že se až k hotelu dostali autem, nikoli rolbou, už neberu jen jako ledabylost, ale jako známku opravdového ignoranství)

Pohádkově dojemnej příběh, který je nádherně filmařsky a herecky odvyprávěnej, bez jediného hluchého místa a to i přes svoji délku.

Vyvrcholení tohodle filmu je vlastně jeho největší slabina. Ikdyž v průběhu je jasný kam to spěje, tak ten přerod v dobráka se uděje tak násilnou a lacinou formou, že to znevaží celou předchozí snahu vytvořit postavu bezcharakterního grázla par excelence (a že to Murraymu opravdu jde). K tomu ta přemíra snahy mít velkolepý happy end a z něj plynoucí poučení, tomu říkám ukázkový tlačení na pilu. I přesto je to celkem vstřebatelná osmdesátková záležitost.

Strašně uplakaný, tolik pláče se nevidí ani první den v mateřský školce, nicméně jedna hvězda navíc za finální bitvu, pěkná 3D porcovačka.