Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (216)

plakát

John Carter: Mezi dvěma světy (2012) 

Je to blbinka. Scénář je slaboučký, ale občas nabízí momenty u kterých se člověk zasměje (a často i v místech, kde to jistě scénáristé neplánovali). Co se postav týče, Kitsch je dostatečně hezký a má klukovský šarm, který jeho postavu dělá tím, kým má být, u postavy Lynn Collins se od první scény jenom čekáte, kdy toho Kirsche znásilní, Mark Strong je tu nečekaně slabý a nevýrazný. Efekty a exteriéry krásné, bitvy obstojné. Sečteno podtrženo - na páteční večer ok, ale víckrát si to asi nepustím.

plakát

Skyfall (2012) 

Hm, ne. Promiň Same, ale tohle ti nežeru. Nepatřím mezi fanoušky Craigova zatvrdlého (ne)herectví a nutno říci, že ani půlnoční premiéra Bonda mne nepřesvědčila. Akce je skvělá, hezky to bouchá, ale gradace, vypointování, nějaký dějový zvrat nebo ta lehkost klasických bondovek tomu prostě chybí. Scénář je bolestně předvídatelný, záporák Javiera Bardema ztratí v půlce filmu grády a bondgirl je tu jen proto, aby ji Bond ve třech scénkách ukecal, o--kal a pak ji ani nebránil, když mu ji mučí před očima. Jediný, kdo je tak celkem zábavný, je Q, ale ani on s tradičně majestátní Judi Dench to prostě nevytáhnou nad průměr.

plakát

Temný rytíř povstal (2012) 

První film letošní sezóny, který po úžasném traileru nezklamal moje očekávání - po recenzích filmových kritiků jsem očekávala, že to bude slabota, ale opak je pravdou. Temný rytíř je zpátky v plné síle, ačkoliv se pomaleji rozjíždí a ve druhé třetině je z něj naštvaná zlámaná troska, poslední třetina je perfektním završením série. S dvojkou raději nesrovnávám, protože přes veškerou podobnost se jedná o dost jiný typ filmu. Na závěr čeká vynikající twist a závěr není nikterak přepísknutý. 90% jak má být - pár much se najde, ale najdou je jenom rejpalové.

plakát

Sněhurka a lovec (2012) 

Trochu mi to připomínalo Stardust, v tom dobré slova smyslu. Herci se vyrovnali se ctí i s jednorozměrně plochými postavami a i když se tam najdou nějaké ty mouchy (dějově se potýká film se značnou zkratkovitostí, vztah Sněhurky s lovcem mohl být daleko lépe rozvinut a postava Williama je tam trestuhodně zbytečná a evokovala mi celou dobu v kinosále nepovedenou variaci na hele-jak-mám kůl-luk Legolase), je to zábavné. A až mi bude tolik jako Charlize Theron, chci vypadat jako ona.

plakát

Prometheus (2012) 

Trikově je to super a rozhodně se vyplatí se podívat na to na velkém plátně. Příběh za vizuálem pokulhává, má dost logických děr, čemuž příliš nepomáhají ani jednorozměrné ploché postavy - herci jsou vybraní dobře, ale co je to platné, když většinou nemají co hrát. Do půlky filmu tak čekáte, kdy se to rozjede, a od půlky už se pak jen modlíte, aby to rozsekl alespoň nějaký geniální závěr. Zázrak se nekonal, geniální závěr nepřišel a zavádějící trailer mě tak nechal někde na rozcestí - jsem ráda, že jsem Prométhea viděla a rozhodně se jedná o lepší část z toho, co se letos zatím v kinech urodilo, mám nicméně pocit, že to mohlo a zatraceně i mělo být tak o řád lepší. Silnější, ale tři hvězdičky.

plakát

Lovci duchů (2005) (seriál) 

Výborný seriál, který trpí tím, že ho tvůrci neutli po páté sérii. Do páté série 100% za skvělý koncept, promyšlenost a provázanost scénáře.

plakát

Teorie velkého třesku (2007) (seriál) 

Příjemně "jiný" seriál, jehož standart lehce upadl po první sérii, ale i tak se pořád jedná o skvělou zábavu.

plakát

Jak jsem poznal vaši matku (2005) (seriál) 

Záleží hodně na kterou sérii se díváte, ale první až třetí jsou perfektní, od čtvrté do páté to pokulhává, šestá je výborná a sedmá štve, i když už se alespoň konečně blížíme k rozuzlení. Moderní obdoba Přátel, ze začátku jsem si hodně cenila reálnosti situací a i když tato reálnost šla postupem času do kytek, pořád je to nadprůměrný seriál u kterého se člověk dobře pobaví.

plakát

Přátelé (1994) (seriál) 

Seriálová klasika s občas hodně ujetými epizodami, která člověka příjemně zabaví na několik dní, donutí soužívat s postavy, cítit jejich problémy a prožívat s nimi jejich radosti. Vše, co člověk od podobného seriálu čeká, nic víc a nic míň.

plakát

Havran (2012) 

Příjemná horrorová detektivka se slušným obsazením, dobrou hudbou a skvělou atmosférou doplněnou chmurně barevnou stylizací. Po skvělém začátku nicméně hrdinové začnou přešlapovat na místě a scénář jimi chaoticky vrhá z místa na místo bez většího vysvětlování. Závěr slušný, takže čistý průměr 50%. Dalo se z toho vytěžit víc, na druhou stranu mohlo to dopadnout hůř.