Roman Albach

Skutečně netradiční životopisný film, který se nedrží klasických kolejí a kariéru nejznámější britské političky ukazuje jen prostřednictvím výborně volených flashbacků. Jak vidím, mnohým to nevyhovuje. U mě je výsledek naprosto opačný. Phyllida Lloyd představuje starou ženu, která kdysi byla premiérkou Velké Británie. Ženu, kterou většina už odepsala a považuje ji za blázna. Ale ono tomu tak není. Všechno, co Margaret dělá, má svůj důvod. Skutečně myslíte, že zapnutí všech spotřebičů v bytě znamená, že onen člověk se zbláznil? Co když velmi racionálně sleduje určitý cíl... Phyllida Lloyd převedla na plátno brilantní obhajobu stáří a jeho chování. Uprostřed ní stojí geniální Meryl Streep. Její výkon je strhující od první minuty, kdy stará dáma kupuje mléko za 49 pencí...

Luchino Visconti, perfekcionista. Na tomto filmu bych nezměnil vůbec nic, každý pohled, každý záběr, snad každý obraz zde má své místo a význam. Visconti nám předkládá velmi silnou výpověď o životě staršího osamělého člověka, do detailu propracované postavy a poselství k zamyšlení. Vedle vynikajícího Burta Lancestera oceňuji výkon Helmuta Bergera, který mladého komplikovaného floutka zpracoval jedinečným způsobem. Vždycky, když ho vidím ve Viscontiho filmech, mrzí mě, že po smrti jeho velkého učitele v dubnu 1976 mu už žádný z režisérů nedal větší šanci. Daň za to, že byl na výsluní u génia neorealismu. To se neodpouští.

Po prvním dílu velké zklamání. A předpokládám, že to další díly nezmění. Celkové provedení mi přijde velmi amatérské, fabulace nestaví na faktech, ale jen domněnkách. Představa, že by sudetští Němci bojovali za Korunu, ta to celé snažení zazdila už úplně, protože zbožné přání onoho monarchisty bylo prezentováno jako hotová věc. Podíval jsem se ještě na 3. díl, abych se ujistil, že jsem se po prvním dílu nemýlil. Bohužel, úroveň je pořád bídná, nebo spíš žádná. Pořad se jmenuje "Co by kdyby", ale za celých 20 minut se alternativním vývojem v případě odmítnutí Mnichova zabýval asi minutu, kdy dotazovaný historik stručně sdělil, že bychom válku s Německem nevyhráli a podle všeho bysme byli následně označeni za původce války v Evropě. ... že by někdo porovnal stav německého Wehrmachtu a československé armády? Zabýval se mezinárodní situací a možnou podporou Sovětského svazu? A další a další... Nic, nula.... ... prostě pan Kerekes opět nepracuje s dostupnými fakty, všechno jsou jen domněnky lidí, kteří se nezdají ani pro tento seriál povolaní. Kolikrát jsem měl pocit, jakoby se zeptal někoho na ulici... Další díl skutečně už vidět nepotřebuju.

Do kina jsem na tento film šel především proto, že titulky mluvily o almodorovském stylu. Tak jsem byl zvědavý, co je na tom pravdy. Upřímně, moc paralel s Almodovarem jsem tam neviděl, snad kromě toho, že je to španělský film :-) Ale přesto můžu říct, že je to příjemná komedie s vtipnou zápletkou, která se nebojí černého humoru.

Výborný film, který se už před více jak 15 lety nebál otevřít tak kontroverzní téma jako je kněz a homosexualita. Citlivě natočené, naštěstí bez jakéhokoli patosu, ke kterému toto téma mohlo snadno sklouznout...

Tento film jsem viděl na filmovém festivalu a měl jsem co dělat, abych to dokoukal do konce. Ono už samotné zařazení na čsfd - komedie - drama - scifi - dává tušit, že něco není v pořádku. "Virus nezná morálku" je filmový HIV pozitivní guláš, který si nemohl najít svého diváka snad ani v době svého vzniku.

Výborný film s nepřekonatelným Philipem S. Hoffmanem. V tomto filmu jsem si tohoto herce poprvé všimnul a musel jsem uznat, že jeho Capote je jedinečný. Jeho mluva, jemná, klidná, lehce zženštilá, tak skvěle kontrastuje s drsností a syrovostí vrahů...

Myslím, že z tohoto nápadu se dal udělat vtipný, svižný film, ale autoři se od druhé poloviny pokoušeli o film k zamyšlení. A na to už bohužel neměli...

Naturalistické. Až příliš. Ale fascinující...

Děsivé. Druhá polovina filmu je jen pro silnější povahy. Týraní nebohé Sylvie dětmi nevydrží každý. Film vás nutí přemýšlet, kde se to zlo v lidech bere, jak je možné, že se nikdo nevzepřel. Napadla mě paralela s koncentračními tábory a vzpomněl jsem si tak na starého, dobrého Simona Wiesenthala, lovce nacistů, který v jedné své knize napsal: V mnoha lidech je pud zla držen na uzdě strachem z trestu. ... Mnohé to vysvětluje. Ty děti neměly obavy, že by se jim něco mohlo stát, protože to dělali i ostatní a dospělý na to dohlížel. Ellen Page zahrála Sylvii dechberoucím způsobem, Catherine Keener byla neuvěřitelně přesvědčivá. Vidět tento film však znovu nechci. Jednou stačilo.