dawnie

Jak to bylo krátký, tak to bylo dokonalý. Přijde mi, že Gravitace se vyznačuje takovou formou dokonalosti, která je v naprostý symbióze s tónem filmu: nepředvádí se, prostě tam je. Nekonal se žádnej patos (ač jsem se chvilku bála, že přišel, ale nééé, a za to jsem vděčná pane Cuarón, protože to jste kanóóón:D), Sandra příjemně vynervená a realisticky funící, stárnoucí švihák Clooney proklatě sympaticky poletující kolem, všechno rámováno dlouhatánskýma záběrama à la Kubrick v nejlepší formě, hudba (hlavně v závěru) opravdu dechberoucí. Neuvěřitelně osobně a zblízka je nám tu zprostředkovanej pocit, jaký to up there nejspíš je pro bytost ze Země - vakuum, klid, ticho, a obrovská prázdnota. Nějak tenhle film pořád nemůžu dostat z hlavy... v tom je jeho největší síla.

Za ty hezký krajinky.

Leo by dokázal v roli Wolfieho namotivovat i mrtvýho, aby vstal z hrobu. Ta energie, která z něho po celou dobu sálá, je neskutečná. Moc se mi líbilo, že se pan Scorsese nebál přitlačit na pilu, má to koule a je to vtipný - při scéně -- SPOILER --, kdy se Jordan Belfort totálně megaodrovná archivníma pilulkama a musí se pak plazit jako mimino, skoulet se po schodech , který se náhle stávají téměř nepřekonatelnou překážkou a odřídit to domů ve svým bílým lambu, se válelo smíchy celý kino... prostě nádherná atmosféra.

Sametovej film ostrej jako břítva. Neopakovatelná zamlžená atmosféra, kterou každá scéna přímo dýchá, mě vtáhla do excentrickýho světa glam rocku, za jehož oponou jsou ale schovaný lidi, který se snaží přijít na to, kam patří a kdo vlastně kurva jsou. Když jsem viděla to obsazení, Jonathan Rhys-Meyers, Ewan McGregor a navrch dnešní Bruce Wayne, Christian Bale...výbušná kombinace! Ewanovi ta neslušná fasáda pseudo Curta Wilda "Cobaina" nehorázně padne, stejně jako lyrickej bůh Rhys-Meyersovi. Bale potom představuje příslovečnej mostík mezi světem nás, smrtelníků, a třpytivým hudebním Olympem. Není nutný zmiňovat (ale já to stejně udělám hehe:D), že tuhle celou záležitost rámujou omamný skladby, který přesně souzní s rozpoložením jednotlivých okamžiků. Tohle neni mainstream, naopak, jestli chcete okusit něco odvážnýho, jděte do Velvet Goldmine.

Nenudila jsem se ani vteřinu. K Wrightově Pride and Prejudice a Atonement mi přibyl další jeho klenůtek, na kterej se budu dívat znovu a znovu. Nesmírně hravá záležitost s úžasnýma hereckýma výkonama (hlavní trojúhelník rocks!) mě přitáhla a nepustila, hrozně mě bavily všechny ty nápady spojený s dechberoucí, pompézní formou, plus navrch nádherná love story, kterou jsem věřila oběma a na konci jsem to řádně obrečela. Ruskej román may be fun. Good to know;)

Počáteční nízký hodnocení předpremiéristů mi jemně snížilo očekávání, a tak se z toho nakonec vyklubal velice příjemnej kinozážitek. Očividnou překombinovanost děje tu vyvažujou sympatický herci a jejich bezprostřední přístup ke svým rolím, uvolněnost z nich čiší na sto honů - tím myslim zejména ústřední trojku Harrelson-Eisenberg-Fisher jejich skvělý vtípky. Caine ukázal pro mě netypickou sviňáckou tvář, která se skrývala pod alfredovsko-cutterovskou fasádkou milýho mecenáše. Celkovej dojem: hodně dravě natočeno, plno zajímavých nápadů a tak akorát správně poodhalující roušku ***magie***.

Starosvětsky krásná óda na Afriku, která na mě působí s neuvěřitelnou silou, a ve které se nenajdou prázdný řeči a často stačí jen náznaky k vyjádření toho, co je třeba. A že toho není málo. Plus výkony herců (Streep!) úžasný.

Ta je za píseň Climb.

Nechápu, jak jsem tenhle klenot mohla tak dlouho míjet. Od kamery, přes hudbu, dialogy k samotným hercům (všech s velkým H, žádný výjimky) je to prostě machrovinka. Luc Besson ukázal, že šokující realita a cool nadsázka můžou koexistovat bez hrubých přechodů, nejen to, doplňovat se a dát tak vzniknout unikátnímu snímku, kterej prostě MÁ KOULE (je nutný poznamenat, že jsem viděla Director's Cut - osekanou verzí si nikdy dojem zkazit nehodlám).

Iron Man je pro mě lehkomyslnej Batmanův brácha, kterýho sleduju se stejným nadšením jako zmíněnýho netopýřího muže. Nepostrádá totiž věc, která je u správnýho superhrdiny nutností: charisma. Favreauova zběsilá a přesto přesně mířená režie k jeho postavě dokonale padne. Frajírek Tony Stark mě dlouho míjel - a hned po prvním shlédnutí se zařadil mezi moje oblíbený superheroes.