ivishka

Člověk je s určitostí tvor omylný a zranitelný - podobně jako "cvokař" Kevin Spacey. Měl by lidem pomáhat a rozebírat s nimi jejich problémy, ale sám si vlastně nevyřešil tak úplně ty svoje a tak mu to řešení cizích problémů už nejde tolik jako dříve. Tenhle snímek je ale natočen zajímavě, ale bohužel občas celkem únavně, ale pocit z něj mám dobrý. Opět americký happy end naštěstí bez zjevného tlačení na citovou pilu - čímž se stává pro diváka mnohem příjemnější než obvykle.

Celkem výmluvný obrázek k filmu. Jistou myšlenku to mělo - třeba se mi líbila hned první věta o naší republice u které jsem se skutečně málem počůrala smíchy, ale potom začalo přituhovat a těch sprosťáren a podivných keců bylo až moc. Trefný konec se třemi zhoubnými písmeny ODS!

"..jediný co k tomu můžu říct je H*VNO!" a pak slyšíte mladého Hádka ječet:"H*VNOOOO H*VNOOO!" Kryštof Hádek patří u mě mezi takové ty české herecké výjimky plné nadějí a tu a tam entuziasmu. Cituji z filmu:"Čechy mi připomínají nočník spíše. Praha pak v jeho středu - vy*rat sám se nedovedu!" nebo "Hrdina moderní doby nepotřebuje prdět do školní lavice." Nemůžu si pomoct necitovat z filmu, jelikož byl plný úderných hesel hodících se perfektně do tehdejší doby a vlastně i do té dnešní! Doslova nadčasové dílo. "Je mi jedno jestli prohrávám nebo vyhrávám, prostě si chci zahrát.; Kdo chce psát nebo psát vůbec - nesmí vystřízlivět.; Žádný peklo není, ale lidi jsou hloupí, protože si vždycky nějaký vytvoří." A víte co? "Názor většiny smrdí!"

Přesně tak podivně jako vyrostlo ze země v zemi také zmizelo. Perfektní fantasy příběh co vezme dech snad každému snílkovi jako jsem já :-). Zažila jsem pouze párkrát, že se ve filmu objevil i perfektní dětský herec, kterému jsem věřila úplně vše a také asi poprvé co za poslední dobu vychvaluji film od disney a ne jen díky příběhu, atmošce, hudbě a hercům ale také díky kameře - detailní záběry naprosto perfektní! Jenn Garner patří mezí mé oblíbenkyně na které nedám dopustit a opět se mi potvrdilo moje tušení. Škoda, že existuje spousta podobných párů(i stejného pohlaví), kteří by si také zasloužili adoptovat prcka a málokdo z nich má takové štěstí jako tihle dva ve filmu.

Já jsem se tak hrozně chtěla smát a nebo si z toho filmu něco odnést. Nepovedlo se ani jedno z toho co jsem si přála a místo abych se vcítila do "losera" Dana, tak jsem měla pocit, že přesně vím jak to dopadne...a taky že ano. Momenty ve filmu, kdy přesně víte, že na vás tvůrci americky útočí snad ze všech stran, aby z vás vydojili alespoň litr těch slziček nebo salvy smíchu?? V těchto velmi nepříjemných chvílích jsem zírala jako blázen - kolik těch různých pohybů s obočím dokáže Steve Carell udělat? Ani jedna jediná herečka či herec mě nezaujali a Juliette Binoche dosti klesla na své poměry. Absolutně také nechápu to hodnocení.

Velmi příjemný film s nenásilně vloženými emocemi, které v pomalých vlnách odhalují život jednoho malého kluka z židovské rodiny. Měl štěstí v neštěstí, ale přirozeně si s sebou nesl neustálou bolest z tak násilného vniknutí do jeho dětského myšlení, které tehdy zjevně nedokázal pochopit. Naštěstí pro něj přestal v mysli včas pátrat po jeho sestře, která pravděpodobně "díky" německým vojákům našla smrt hned pár dní po odvlečení. Škoda, že film vidělo tak málo lidí, protože byl velmi pěkný. Pochvala patří nejen tvůrcům, ale také herečce Nině Dobrev, která ztvárnila Bellu. Moudré řecké přísloví na závěr: "Zapal svíčku, než tě noc překvapí."

Zase jsem měla obrovské očekávání hlavně díky obsazení Bradleyho do hlavní role. Bohužel jsem se opět jen zbytečně těšila. Čekalo mě velké zklamání v podobě průměrného love forever filmu, který je nadupaný neskutečnou spoustou hluchých míst a podivnou hudbou, která mi po ty dvě hodiny lezla na nervy. Přežila jsem to jen díky Bradleymu a Robertovi De Niro. Nechápu jaký smysl mělo vzít film, který NEMÁ na takovou velkou stopáž ani třetinu poutavosti a natáhnout ho jako popraskanou gumičku. Škoda, že tak velký potenciál v podobě 81% mě pouze uzemnil do nepříčetnosti. A po celou dobu filmu jsem si kladla otázku proč proboha s tím Patem všichni mluví jako s pětiletým děckem, když je to velký a silný chlap. Já jenom čekám kdy už se dočkám zase něčeho pořádného. Co to s váma lidi je? Tak vysoké hodnocení opravdu nechápu!

Hned na úvod bych chtěla přidat tento text vyřčen panem Sovákem, který mě velmi zaujal: "Tak za prvé nebojíme se umřít a za druhé když umíráme tak víme proč, to vy nevíte, nebo se aspoň o tom dohadujete. A za třetí jsme žebráci, ale v tom to je, když člověk nemá nic jenom svoji čest a naději na svobodu tak pro ni dovede umřít jednou, dvakrát, kolikrát chceš. Vy nebo oni máte všechno, ale jenom ta čest a naděje vám chybí. Bojíte se toho co bude zítra kdežto my se na to těšíme. Proto můžeme všechno a vy už nic!" Nevím zda je štěstí přežít koncentrační tábor a sama jsem přemýšlela co bych asi dělala v jejich situaci a pravděpodobně bych neměla ani polovinu té jejich odvahy a síly. Musím říct, že František Peterka nebyl za mlada jen pěkný chlap, ale i perfektní herec čehož jsem si dříve nevšimla a také Jiří Sovák spolu s Vladimírem Menšíkem svým herectvím mě jen utvrdili v tom, že byli zaslouženě označeni za legendy české kinematografie.

"Oni nenáviděli jeho umění, ale milovali jeho jméno a věděli jak Picasso může být užitečný pro jejich propagandu." Ano v této větě z filmu je řeč o komunistech...jak smutné. Ale zároveň je tento snímek jednou velkou zfilmovanou povahovou clonou, která pomalu poodhaluje zálety už tak velmi starého ale nadaného muže. Vystihuje to také další věta - "..jakmile se v jeho životě objevila nová žena, tak to bylo vidět na jeho tvorbě." Taková menší role Julianne Moore, která tehdy vypadala velice mladě - dobré, ale celkově je snímek méně životopisný a mnohem více se stává pouze zpovědí jedné ženy co "přežila Picassa" a nezbláznila se.

Proboha to snad není pravda... Nikdy mi Steve Martin ani moc nevadil, ale když jsem asi po pátý viděla tento film(díky rubrice "megafilmy" na televize *ovna) tak mi začal lézt krkem.. Nebaví mě neskutečné překoty se slovy u který se mám tedy asi hrozně smát, ale já se bohužel propadám studem i za ty herce co se musí pitvořit. Nejen ty překoty ale vlastně všechno a jediné co je na tomto filmu zajímavé je znělka, kterou zpíváme s naším komorním sborem toť vše.