ellty

Film má prvky protofilmu z první třetiny 20. století. Muž je prezentován jakožto dynamický, uplatňující svě schopnosti a dovednosti. Žena je prezentována jako statický, bezúčelný objekt bez jakékoli identity, vytržený z prostředí a bez návaznosti na místo. Během filmu je řečeno zhruba 10 vět, i tím se podobá filmu němému a místo kabaretní hudby jsou použity zvuky města. Ovšem protofilmy bývaly výrazně kratší, což je pro mě v tomto srovnání jejich plus. Jedinou postavou filmu je zde muž, hledající svou „fantasma femenino“ , tudíž možnost kognitivní identifikace s osobou jinou je nemožná, protože jiný úhel pohledu než právě jeho se divákovi nenabízí. A jeho pohled je zaměřen na ženy. Konstruuje ženskost, kostruuje obraz patriarchálního světa, kde symbolem moci a aktivity je muž a naopak symbolem podřízenosti a pasivity je žena. Divák se skopofilním pudem si zde jistě příjde na své, pro nás obyčejné je to zdlouhavá ztráta času.

Obsahuje spoiler...Po zhlédnutí filmu ve mě zůstal dost zvláštní pocit, který jsem s velkými obtížemi ale přeci identifikovala až mnohem později. A musím říct, že právě tento pocit je to nejděsivější na celém filmu. Film z nás totiž za pouhých 90 minut udělá jedince s nahlodanou morálkou. Modernita a moderní byrokracie, které holocaust umožnily, abstraktní žid, jakožto obraz žida pro obyvatele nacistického Německa, krutost jako racionálni dehumanizované chování, to vše se ztělesnilo v mysli mnoha diváků, kteří v závěru odsuzuji ten omyl nedozírných následků, totiž že Bruno se stal pouhou obětí vnějších náhodných sil, že je to chyba táborového systému, totiž že JEDINY ON tam neměl být. Že pro všechny ostatní to byl osud, osud židů, a divák je vůči tomuto osudu do značné míry lhostejný. Kterého z obou chlapců je divákovi více líto? Přesně takhle působila nacisticka mašinerie na masy Němců, a jak vidno, Bauman se nemýlí, když píše, že holocaust se může vratit. Uhel a interpretace morálky můžou být děsivé, krutost totiž není nutně individualní rys a to je ten tíživý pocit, který na člověka padne, když beží titulky!