L_Into

Jedna z nejvtipnějších totálních kravin, jakou jsem kdy viděla. Že to nemá hlavu ani patu? No a co? :)

Dobří herci standardně zahráli průměrný scénář. Chybělo tomu všechno, co dělá film filmem - až na ty dobré herce. A i ty jsem všechny viděla v lepší formě...

Tim Burton zdařile pokračuje v trendu nastaveném už v Alence a paroduje sám sebe. Atmosféra Temných stínů je sice vychytaná do nejmenších detailů (kostýmy, masky, lokace, atd), zato postavy filmu jsou však karikatury, ke kterým nelze ani přilnout, ani je nesnášet. Temné stíny nejsou úplně nudné, ale nebála bych se označení lehce hloupé až trapné. Johnny je sice šarmantní jako vždy (u něj prostě není ani krev na bradě a mastná černá patka na překážku), bohužel naprosto selhává jakákoli chemie mezi ním a jeho hlavním ženským protějškem (Eva Green). Pár vtipných scén a hlášek padne, čím to Burton naopak naprosto zazdil je snaha dostat do filmu nějaký sex - všechny scény s erotickým laděním jsou z nějakého důvodu k uzoufání trapné. Pro mě největší filmové zklamání poslední doby.

Na filmu je nejsilnější pravděpodobně pocit bezmoci z toho, jakým způsobem se v padesátých letech "léčily" psychické choroby. Že by hlavní sdělení mělo být trochu jiné se nabízí, ale to se tvůrcům bohužel nepovedlo. Těžko říct, co přesně je špatně. Herci v hlavních i vedlejších úlohách (výborní Edelmann s Franzénem) předvedli svůj nadstandard, příběh byl postaven na skutečné události, ale přesto nevyzněl, jak měl. Možná byl děj filmu příliš fragmentovaný, příliš se snažil být zároveň dramatický i komický, každopádně pointa na samém konci mě nechala naprosto chladnou. Doporučuji fanouškům dějin psychiatrie, finské kinematografie nebo obsazených herců.

Matrix je dokonalý po všech stránkách. Ani po nevím kolikátém zhlédnutí mě nepřestal naplňovat údivem nad svou koncepčností, propracovaností bojových scén i dialogů. Je geniální - a byl by podle mého ještě o něco víc, kdyby byl jediný. Ale trestat jedničku za to, že po nečekaném úspěchu vznikla dvě rozšíření, by nebylo fér. Takže dávám plný počet.

Obsahově prázdný akční film, v němž neuvěřitelnost bojových scén neobhájí snad už ani divákovo vědomí, že se odehrávají pouze ve virtuální realitě. Zbytečnost, která si zaslouží víc než jednu hvězdu jedině proto, že ušlapává cestu závěru trilogie.

Podle mého názoru Matrix vůbec rozšíření na trilogii nepotřeboval. Pokud ale akceptuji, že další dva díly vznikly, musím uznat, že Revolutions dovedl celou sérii k velmi důstojnému závěru. Nejen že obhájil existenci Reloaded, pozvedl rovnou celou myšlenkovou platformu, na které Matrix stojí, na zcela novou úroveň. Ačkoli tomuto žánru zrovna neholduji a prvnímu filmu se už ani jedno z jeho rozšíření rozhodně nevyrovná, za stvoření tak propracovaného světa si tvůrci zaslouží minimálně pozvednout klobouk, nemám-li ho rovnou smeknout.

Bezkonkurenčně nejlepší romantický film, jaký jsem kdy viděla. Tenhle žánr patří mezi mé nejméně oblíbené, 500 dní se Summer si s ním ale výborně pohrál a otočil na hlavu všechny stereotypy. Navíc byl vtipný a neodolatelně civilní a věrohodný. Hvězdičky navíc za soundtrack (a důležitou roli hudby ve filmu vůbec) a perfektní dvojici hlavních protagonistů!

Během celého filmu jsem se nemohla zbavit silného pocitu psychické nepříjemnosti, nepohodlí, až určitého opovržení. Takový pocit má většina "normálních" lidí z kontaktu s "troskami". Ony taky hlavní postavy trosky byly, všechny do jedné, každá po svém. Je však dobré trochu se zamyslet nad tím, co jejich pokles na dno způsobilo. Padělaná bankovka na začátku filmu, to byl pro některé z nich už jen katalyzátor totální destrukce jejich životů, které beztak stály za starou belu. Dominový efekt, aneb princip Pošli s***ky dál, pak jako kuželky porazil další lidi, kteří s tím museli i nemuseli mít nic společného. Na film se dá navíc nahlížet i jinak, v méně osobní rovině, jako na nesouhlas se severskou společností, ve které se velice dobře žije zajištěným, ale není tak těžké dostat se na druhý břeh - a pak už se z toho bahna dost možná nikdy nevyhrabete, neboť hranice mezi spořádaným životem a živořením je průchozí jen v jednom směru - dolů.... Silný zážitek.

Äideistä parhain je film, který si dokázal poradit s jímavým a dramatickým příběhem neklišovitým, důstojným způsobem. Nikdo by asi od Finů nečekal vyloženou citovou ždímačku hollywoodského typu, výsledek ale v mnohém předčil mé očekávání. Děj filmu nabývá plnosti minutu po minutě, k černobílým konturám načrtnutým na začátku se pozvolna přidávají další a další barvy, takže divák až na konci zcela pochopí postavy a jejich jednání. Klobouk dolů před tvůrci, kteří dokázali charaktery podat tak, že ani na chvíli nejednaly nepochopitelně - a samozřejmě před herci, kteří si po severském způsobu vystačili s menším množstvím slov, o to silněji však dokázali vyjadřovat emoce svých postav. Nemohu souhlasit s níže přidaným komentářem Aidan, že hudba působí rušivě. Podle mne vkusně a vhodně doplňovala pečlivě vystavěný film. Ode mě jednoznačně 5 *****.