Kaka

Kus ohromně dobře odvedené práce. Pro tvůrce musela být The Crown o letech intenzivního přemýšlení a tvoření celkového konceptu, jelikož uchopit to správně na všechny strany a úhly byl zcela jistě nadmíru složitý úkol, který se podařil na výbornou. Ten mix popové koukatelnosti, historické přesnosti, myšlenkové bohatosti a zároveň absolutní názorové odosobněnosti je impozantní a dokonale promyšlený. Vrchol tvorby Netflixu. Claire Foy je nejvíc.

Dosud nejslabší série to zřejmě je, ale určitě nijak extra nezaostává za těmi předešlými. Technicky je to pořád ta vymazlená, vypiplaná jízda na kterou jsme zvyklí. Rovněž castingově mi přerod nepřišel tak dramatický, jako z dvojky na trojku. Největší slabinou pak zřejmě budou témata, která se v devadesátkách řešila a která Koruna opět velmi precizně rekonstruuje. A bohužel to jsou témata kolem vztahů královské rodiny, milostných aférek a podobných dalších skandálů, která po čase působí repetitivně a dost únavně. Na to jak variabilně se to ovšem dalo uchopit a jaká soap opera z toho mohla být pod jakkoliv méně pevnou režijní taktovkou myslím, že tvůrci pětky z toho vyšli s čistým štítem a docela classy.

Finále celé série, které vlastně vypadá pouze jako přestupní stanice k další, zřejmě poslední sérii, která bude mapovat late 90', tedy pravděpodobně i osudovou událost princezny Diany, kterou asi každý druhý divák očekával jako pomyslné dramatické vyvrcholení této série. Zde se kromě pár posezení starých známých vlastně nic moc nestane. Události kolem královny jsou spíše usmiřovacího, až melancholického ražení a Diana pro změnu kuje pikle a plánuje se osvobodit ze spárů aristokratického systému.

Mistrovsky zvládnutá studie charakteru démonické dirigentky v nejlepším hereckém výkonu roku. Cate Blanchett hraje ženu která je komplikovaná, inteligentní, manipulativní a aby toho nebylo málo, ještě k tomu lesba. Celkově je tu cítit záběr na gender problematiku, ale zároveň je film přívětivý i k obyčejnému divákovi, který si některých náležitostí nevšimne, či jim nepřikládá důležitost a užije si primárně famózní koncert Cate Blanchett, která nezaváhá ani v extrémně dlouhých dialogových pasážích, kdy ji kamera staticky, až voyersky zabírá a zkoumá každé její gesto. Délka je zároveň jediná výrazná slabina filmu. Při dvouhodinové stopáži a sestříhání některých přece jen zbytečně dlouhých pasáží (paradoxně hlavně těch hudebních), by to zřejmě byl hlavní favorit Oscarů. Jelikož kromě skvělého scénáře, minimalisticky pojaté formy a výživné dramaturgie je to film z prostředí, které je mainstreamovému divákovi téměř neodkryté a velmi zajimavé.

Místy explozivní, ale obvykle zbytečně teatrální, hektické a extrémně dlouhé. Chazelle je tam poznat díky hudebním vsuvkám, které jsou pomyslné mini-vrcholy filmu. Óda na starý Hollywood, která má své pozitivní momenty především po technické stránce. Fantastickou kamerou začínaje, impozantní výpravou a dobrou hudbou konče. Sledovat ale tuhle nakoksovanou divočinu 190 minut vyžaduje opravdu velkou dávku trpělivosti. Většina dialogových pasáží osciluje někde mezi výběrem z hroznů Tarantina a Scorseseho, ani jednomu se to však nedorovná. Odvážný, nevšední, ale těžko stravitelný film.

Nejintenzivnější rozhovor u jídelního stolu za hodně dlouhou dobu. Excelentní práce tvůrců a herců, opět.

A je tady konečně rozbuška v podobě rozhovoru Diany a BBC. Opět bych se jen opakoval, kdybych rozpitvával, jak přesně se tvůrci drží faktů a různých historických detailů. Výborně udělaná procedurálka

Co se stane, když smícháš některé zapáchající nepovedené komiksovky Marvelu s trochou Matrixu, Tygra a Draka, snahy o revoluční vyobrazení příběhu o rodinných hodnotách a (ne)naplnění svého potenciálu a totálně wtf (rozuměj moderních) popkulturních momentek ? Absolutně frenetický paskvil, kde sice nikdo neví co se stane za pět minut, ale zároveň to vlastně vůbec nikoho nezajímá.

Další epizoda která se zaměřuje na Dianu, ovšem je to stále ta stejná písnička. Pikle novinářů, odposlechy, paparazzi a jedna dost zvláštní, až úsměvná romance. Tady mám pocit, že pětka ztrácí dech, tempo a primárně "stavební materiál".

Zábavná ruská vsuvka, skvěle zahraný a vyobrazený Boris Jelcin s jedinečnými hláškami, sršící vtipem a dobrou náladou. Plus zatím nejodvážnější/nejdrsnější scéna celé série hned v úvodu tohoto dílu.