Lexion69

Bledolící bloncka, co váží dvacet kilo i s postelí, levou zadní zpacifikuje trojku skinů, v několika poměrně efektních kombech aby následně v panickém strachu z, lehce plnoštíhlého melíra v kanárkové teplákové soupravě (což je mimochodem nejzajímavější i nejsympatičtější postava filmu) pleskla kufr do vody. Problém je už v tom že zasněné Saoirse prostě nevěříte ony četné výstřely z pistolí různých ráží, po kterých by si jistě její křehká tělesná schránka odnesla četné fraktury zápěstní, obličejové i kostrční, neboť by s ní hned první rána zcela zjevně smýkla vzad až by se z toho posadila na prdel, o souboji s jejím rambovským papá ani nemluvě. Korunu všemu nasazuje moře klišé, z nějž jako maják blbosti ční neskutečně samoúčelná scéna, při níž již zmiňovaného superfotra, obstoupí pětice agentů do kouzelně pravidelného, geometricého útvaru, uprostřed liduprázdného metra, které bylo ještě před několika okamžiky uprostřed odpolední špičky.

Jasně, takže za rohem u bistra bydlí hipík který má zjevně celkem problémy s akné, a z jehož charismatu kdekdo zinfarktuje. Pak je tam taky stresovanej rejža, a lehce korpulentní pán co rád zvrací kafe do ručníku, jo a taky dvě proklatě sexy lesby co najdou klíč s krabicí a shnilou mrtvolu v zabarikádovaný haciendě, no a pak otočej klíčem... no a nejednou už to vlastně až tak úplně lesby nejsou, jo a naše staré známé květinové dítě vytasí svůj čarovný svačinový pytlík ze kterého začnou trhavými pohyby vyskakovat panoptikální postavičky, no a samozřejmě nesmíme zapomenout na kovboje, furt sledovat kovboje... Možná geniální, možná manýra, každopádně uhrančivé.

Špičková animace u které podivný pokus o příběh neskutečně ruší. Být to fiktivní dokument, dal bych nejspíš nejvyšší hodnocení, takhle je to Oscar pro animátory, Zlatá malina pro scénáristy.

Kdo další si při eskapádách s ovcemi vzpomněl na Warcraft 3...

I když si odmyslíte ten úžasný, odvážně ujetý nápad, hlášky, špičkové popkulturní narážky a naprosto odrovnávací momenty (To není o sexu ale o důvěře!), pořád budete mít ten vůběc nejlepší proslov v dějinách filmu!

Když film, po několika letmých záběrech načal Třískův protáhlý monolog, tušil jsem že je něco špatně. A ejhle, ono něco bylo, a upřímně, bylo skoro všechno. "Hraní" netřeba nazývat sračkózním, žádné totiž není přítomno. Pravda, slečnu Lehnertovou omlouvá, že ztvárnění postavy, která za celý film nepromluví jediné slovo a jejímž jediným úkolem je, střídavě šukat s Lesapánem nebo jeho plesnivým fotrem, potažmo strkat různé končetiny do mraveniště a polévat si přitom dekolt vínem, může být pravda, poněkud problematické.

Od začátku až do zhruba tří čtvrtin, špičkový thriller, kterému bych se nestyděl dát pět. Dobrý Butler, výtečný Foxx a všudepřítomné napětí a stísněnost, která by se dala krájet... A pak BUM! Nejblbější konec v dějinách filmu... Jen jedna věc: Stejně miluju Amerku... kde jinde objednávají popravčí jedy přes internet...

I kdyby nic jiného, skvělá oddechovka. Největším plusem je nejspíš, vskutku jediněčný, herecký ansábl, od Ironse až po nečekaně skvělého DiCapria(a to je co říct). Navíc skvěle padnoucí hudba, která je z celého toho přehršle, Zimmerových vykrádaček, asi nejlepší variací(a to je myšleno v tom nejlepším slova smyslu) a samozřejmě skvělé finále.

NESKUTEČNÉ!!!!!!!!!!!! Pokaždé když si myslím že něco brutálnější, nechutnějšího, dekadentnějšího, atd... nejde vymyslet, Jackson nakopne mou fantazii do koulí a nechá mě jen konsternovaně sedět. Pánové Aja, Fulci a spol. mohou jít ve vší počestnosti do prdele! Něco takového už nikdo, nikdy a nikde nenatočí a ani natočit nemůže.

Špičkový, naturalistický western, jakých je málo. Silné herecké výkony, podepřené charismatem hlavních představitelů. P.S.: Laskavě si už všechny ty kecy o nablblém závěru, strčte, bez pardónu, do prdele! Řeknu to takhle: Poslední mohykán má svůj souboj na horské stezce, 3:10 přestřelku v Yumě. Na tomhle přerovnání si stojím. Právě skvostné finále, podbarvené na míru šitou hudbou, přiklepne téhle famózní kovbojce onu pomyslnou, pátou hvězdičku. Jistě, máte po něm pocit, jako byste se topily v koncentrátu klišé a samoúčelného ždímání emocí ale je to tak slastný pocit, jak si jen dovedete představit.