Freemind

Chtěl jsem si to pustit jako kuriozitu a nakonec jsem byl až překvapen, jak mne to vtáhlo. Už po prvních pěti minutách je Vám jasné, že to není jen obyčejné béčko z 50tých let, ale kus slušné filmařiny. Monstra samozřejmě působí velmi komicky a i scénář dnes nejednou vyvolá potutelný úsměv, vše ostatní ale krásně šlape - postavy jsou moc hezky napsané, dialogy jsou svižné a vtipné ("Proč agent FBI řeší případ kradenýho cukru?" "Víte, on je na sladký."), kamera hezky rozpohybovaná. Tu inspiraci pro Vetřelce tam taky cítím. Poctivé čtyři hvězdy.

Doposud suverénně nejhorší a nejtrapnější pokus o zfilmování neonacistických hnutí - pokud Vás zajímají taková témata, doporučuji Romper Stomper, anebo (nejlépe!) Kult hákového kříže. Zde na tomto filmu je jediným kladem vynikající Ryan Gosling, vše ostatní je břečka a - ačkoli mne dost bolí to říkat - tupá a neumětelská propaganda. Co můžete čekat od filmu, který začíná scénou útoku skinheada na Žida, který - a teď pozor! - je mladý, plachý, hubený student s velkými brýlemi, shrbenými zádíčky a těkavým pohledem, v ruce velkou knihu, kterou by si mohl číst za jízdy metrem. Kdyby to ovšem končilo jen u klišovitosti, mlčím, protože někdy je třeba použít schémata pro podtržení a větší efekt hlavního poslání. Tohle ale není vše - jde totiž o spojení infantilní tendenčnosti s naprostým filmovým začátečnictvím. Děj se stále převaluje z boku na bok, stále se ve zcela bezvýznamných momentech vracejí nesmyslné opakovačky, postavy se chovají naprosto nelogicky, na plátně se objevuje čím dál tím více rádobyherců, přeskoky v ději jsou natočeny až bolestně amatérsky, korunu všemu nasazuje jedna z nejhorších filmových hudeb, co jsem kdy slyšel. Jediným plusíkem a vydařenou scénou je paradoxně samotná pointa. Cíle byly šlechetné, bohužel ty samy o sobě nestačí na to, aby vznikl alespoň průměrný film.

Velmi rozporuplné dílko. Za pozornost stojí nápad i vcelku hezky napsaný scénář, dvě hlavní postavy, někdy i práce s kamerou, nějaký ten povedený gag. Pak je zde ale i temná strana Měsíce - horda poloherců, kteří úplně nemístně přehrávají, některé až násilně "vtipné" scény, Budařova mdlá hudba atd. Doporučuji shlédnout, vyloženě špatný film to není, ponechává ale podivnou pachuť. Nevím.

Jednoznačně nejslabší "svěrákovština" - mnoho hlášek sice zlidovělo a celkově je ve filmu mnoho skvělých momentů, které ale přebíjí dost častý pocit trapnosti, za který tvůrci vděčí hlavně Sobotovi. Tak, jak se mezi herci říká, že opilý nemůže zahrát opilého, tak zde platí, že retardovaný by neměl hrát retardovaného. Škoda.

Jeden z okamžiků, kdy Svěrák se Smoljakem spíš blikali, než zářili. Hrst takřka geniálních nápadů a gagů bohužel strhává dolů trochu kulhající scénář.

Originální nápad, skvělá atmosféra a zpracování - plus. Mínusy - špatní herci, přirozené zestárnutí technologických prvků příběhu, špatně zvládnutý scénář.

Hodně, hodně špatné. Miller přinutil jinak vcelku obstojné herce hnusně přehrávat, jediným kladem celého filmu je vizuál, vše ostatní je hnusná, nudná a tupá břečka.

Vydržel jsem to sledovat 50 minut. Hezké filtry a fajn prostředí, hezké mlátičky - pokud vám toto stačí na zážitek z filmu, prosím. Pokud vám vadí vykastrovaný scénář, tupí herci, trapná zvuková režie, strávíte čas mnohem přínosněji, když budete zírat do stěny.

Každý další Aronofskyho film je tak diametrálně odlišný, až mne z toho jímá hrůza - přesto se mu vždy nějakým zázrakem podaří vybalancovat a zvítězit. Rourke perlí, protože hraje sám sebe - starou, unavenou a domlácenou hvězdu, na kterou všichni kašlou a která je už těžce "mimo mísu". Režijně je to stylizováno do americké indie-filmařiny, která mi strašně leze krkem, tady ovšem funguje. Aronofsky má neskutečný cit pro detail a jeho scénáře jsou brilantní, tady navozené atmosféře skvěle pomáhá kamera - ta vlastně hlavní postavu neustále ignoruje (což je v případě Rourkova ksichtu zhuntovaného po četných plastikách vlastně dobře), sledujeme lidi a prostředi kolem ní, stále beháme za jejími zády a posloucháme její unavené funění. Velký film, výborná věc - přesto mi je teskno za "starým" Aronofskym z dob Pí a Requiem.

Nemám rád Carreyho, Zooey mi připadá zcela asexuální, jinak mě to po celou dobu ponechalo dokonale chladným.