Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Luděk Sobota, Marta Vančurová, Věra Ferbasová, Josef Dvořák, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Karel Novák, Václav Lohniský, Eva Fiedlerová, František Husák (více)Obsahy(1)
Pod námětem a scénářem komedie Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje! z roku 1974 najdeme poprvé jména oblíbené autorské dvojice Ladislav Smoljak – Zdeněk Svěrák. V té době už byli oba známí jako autoři zábavných rozhlasových pořadů, právě se připravovali na osmou sezónu stále populárnějšího Divadla Járy Cimrmana, v menších rolích se objevili i na filmovém plátně, ale svoje skutečné úspěchy měli tehdy ještě před sebou. Hlavním hrdinou jejich prvního filmového příběhu je nesmělý mládenec František Koudelka (L. Sobota), který uvěří tomu, že bude mít zaručený úspěch v životě, bude-li se řídit kondiciogramem, „vědecky“ sestaveným přehledem svých šťastných i kritických dní. Až po mnoha letech se dozví, že kondiciogram, podle kterého žil, byl určen jeho jmenovci. Mezitím však zažije hodně perné chvíle a neskutečná dobrodružství… Dnes již legendární komedie je jednou z nejlepších, které byly u nás v neveselých časech normalizace natočeny. Dala velkou příležitost komikům nové generace – skutečně úspěšný filmový start zde zahájili Josef Dvořák a Luděk Sobota – ten se na dlouhá léta etabloval do rolí nesmělých až přihlouplých mládenců. Úspěchu napomohl samozřejmě i vynikající scénář, který rozvíjí kaskádu komických situací, a rovněž skvělá režie, která nevynechala jedinou příležitost rozesmát diváka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (754)
Ať si kdo chce, co chce říká, František Koudelka je jednou z nejvíce zapamatovatelných postav českého filmu a obrovskou zásluhu má na tom neumětel Luděk Sobota. Oldřich Lipský maximálně využil veškerý potenciál, co v Luďkovi byl, až natolik, že do dalších budoucích rolí už Luďkovi nic nezbylo. Škoda. Měl na to. ()
Premiérový scénář Svěkáka + Smoljaka měl zaděláno na slušný úspěch. Slušnej oddíl reprezentující navíc i Luděk Sobota, Oldřich Lipský, ale i Věra Ferbasová se svým Gregorkem znamená velmi slušnou zábavu. A na počátku všeho byl spolehlivý průvodce životem, kondiciogram pro Františka Koudelku (narozen 8.2.1956) za 15 Kč. ()
Jedna z těch lepších českých komedií, samozřejmě z dílny Svěráka, Smoljaka a Lipského, což je osvědčená kombinace. Potěšil Luděk Sobota, který je na roli plachého Františka Koudelky jako dělaný. Nejlepší scénou filmu je pro mě jedna z posledních, kde se dostane Václavu Lohniskému do ruky bazuka, ta má grády. ()
Zřejmě nejlepší film s Luďkem Sobotou jaký jsem s ním viděl. Já ho mám spíš zaškatulkovaného jako komika z různých show, ale tady si nevedl vůbec špatně. Vždy mě dokáže rozesmát hlavně svým hlasem a tím, že ze sebe dělá s prominutím debílka. A ani tady tomu nebylo jinak. Scénář mu byl doslova šitý na míru, nechybí spousta humorných situací ani nezapomenutelných hlášek (zvláště pak pasáže z blázince stojí za to) a Marta Vančurová byla okouzlující. Takže „kde je ten prďola co tu čepuje to pivo…“ ()
Vylovení, vysušení, odbahnění aneb Kolik třešní, tolik višní. 1) Na kondiciogramech za 15,-- Kčs jsem taky ulítával. 2) Mohu uvést řadu výhrad vůči scénáři, režii i hereckým výkonům. Ale málokterý film zlidověl natolik, aby se desítky jeho hlášek staly doslova a do písmene národním bohatstvím. Možná, že by se "kvalitnější" film nestal tak populárním, co my víme? Nikdo totiž nemá moc v lásce dokonalost. 3) A navíc si mohu připomenout neméně legendární pražský bufet Koruna. Chodíval jsem tam na hovězí polévku, smažený řízek a jahodový koktejl. No jo. 4) Inu, za všechno může STS Chvojkovice Brod. Holt slušný oddíl... ()
Galerie (13)
Zajímavosti (96)
- Mezi představiteli hlavních rolí Luďkem Sobotou (Koudelka) a Martou Vančurovou (Blanka) vznikl v průběhu natáčení vztah, který trval ještě nějaký čas po natáčení. (sator)
- V každém proslovu, který ve filmu zazní, se opakuje formulka "svěží vítr" (na výstavě psů, na turnaji v judu, na automobilových závodech na Konopišti a na výstavě miniatur Uko Ješity). (džanik)
- Jak uvedl Miloň Čepelka v rozhovoru pro magazín Cinema, japonský text se naučil perfektně nazpaměť, aniž by mu rozuměl. (Robbi)
Reklama