Vajonek

O případu Asunta jsem poprvé slyšela až v souvislosti s touto minisérií. Tragický příběh mě zaujal, do seriálu se mi ale zprvu úplně nechtělo, protože mi nějaký chytrák hned v nadpisu článku o případu prozradil vraha. Říkala jsem si, že už to nebude tak zajímavé, napínavé, když člověk zná hlavní pointu. Ještě, že jsem se nakonec nenechala odradit, protože člověk při sledování zjišťuje, že to všechno nakonec asi nebude tak jednoznačné. Líbilo se mi, jak tvůrci postupně odkrývali jednotlivá důležitá fakta, jak si pohrávali s možnými verzemi události - díl, kde se nám jednotlivé možné scénáře přehrávají, považuji za asi nejlepší z celé minisérie. Ráda jsem si poslechla španělštinu, podívala se na neokoukané herce. Už méně ráda, ač mě to po zhlédnutí vícero krimi z Jihu až tak nepřekvapovalo, jsem sledovala tu "divočinu", která provázela celé vyšetřování na straně orgánů činných v trestním řízení - pokud je aspoň z poloviny založeno na pravdě, jakým způsobem se opatřovaly důkazy, jak se s nimi pracovalo, jak se vyhodnocovaly, tak to tedy potěš. Minisérie se určitě dala zkrátit, měla by pak asi o něco větší spád, i takto mi to ale vyhovovalo. Po zhlédnutí mám asi více otázek než odpovědí a tipuji, že i když si sama trochu zapátrám, příliš se to nezmění. Ale to až tak nedávám k tíži tvůrcům, o to to možná v člověku zanechá výraznější stopu, bude nad seriálem déle přemýšlet (byť se asi dalo některým dílčím neosvětleným otázkám pověnovat více). 75 %.

Tenhle film vlastně není příliš dějově bohatý, některé motivy by se jistě daly rozpracovat více, snesla bych více oné neposlušnosti a z ní pramenících střetů a osobně by mě třeba potěšil i trochu jiný závěr. Líbila se mi ale atmosféra - ty základní konflikty, emoce, které nás budou filmem provázet, se daří poodkrýt či přímo navodit s minimem prostředků hned v úvodu, když Ronit po letech vstupuje do známých dveří a potkává známé tváře. Výborné jsou herecké výkony, zejména obou dam, kterým jsem beze zbytku věřila vše. Takový nenápadný, ve výsledku povedený film o extrémech, jinakostech, ale taky jedné vlastně docela obyčejné hluboké lásce. 75 %.

Romantická komedie, která je dost předvídatelná, obsahuje spoustu klišé a má opravdu hodně přestřelený a přeslazený závěr. Z podprůměru/průměru do lehčího nadprůměru ji zvedá výběr představitelů ústředního páru, jejich herecké výkony, vzájemné napojení a některé docela vtipné či příjemně milé slovní výměny (ne že by tedy vedle nich ve filmu nebylo hodně přesně opačných dialogů). 55 %.