Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Dokumentární
  • Komedie
  • Krimi
  • Pohádka

Recenze (555)

plakát

Americké psycho (2000) 

Jako jo, místy jsem byla opravdu hodně napjatá, kdy milý Patrick kde na koho vytáhne který ze svých nástrojů a co u toho bude zrovna hrát za hudbu. Christian Bale si asi tuhle roli hodně užil a podal to tak, že člověku bylo z Patricka opravdu blivno a šel z něj strach, takže zjevně výborný výkon. Celkově to ale na mě bylo asi moc velké psycho. A z konce jsem asi taky trochu jelen, podobně jako někteří další zde (napadají mě dvě verze a fakt nevím, která je správná nebo jestli nám tvůrci dávají na výběr záměrně). A vadí mi, že mě tvůrci do takového stavu uvrhli. 60 %.

plakát

Čtyři svatby a jeden pohřeb (1994) 

Nejsem člověk, co by byl urvaný z filmu kvůli krásným modrým očím a nesmělosti Hugha Granta a postava Andie MacDowell je napsána tak, že osobně bych ji za to, jak se vždycky objevila, zmizela, nevyjádřila nebo vyjádřila, když to bylo nejmíň vhodné, dost často s chutí něčím přetáhla (ač sluší jí to tu opravdu moc). Úplně mi asi nepřipadá, že by tenhle film byl zrovna přelom v žánru romantické komedie, jak se někdy uvádí. Na to je to celé trochu moc postavené na hlavu. Ale má to velice příjemnou atmosféru po celé dvě hodiny, kdy se na to člověk dívá, místy je to velice vtipné, místy správně smutné i pravdivé. Má to své zvláštní kouzlo a má to i nějaké hlubší sdělení. Takže čtyři hvězdy a 75 - 80 % si to určitě zaslouží.

plakát

A Very Murray Christmas (2015) 

Říkám to nerada, ale tohle je podle mě prostě taková nezáživná zbytečná blbost. Tři hvězdičky a 45 % tomu přisuzuji proto, že mám ráda Billa Murrayho, za pár docela dobrých pěveckých čísel a za to, že to bylo krátké.

plakát

Chlast (2020) 

Po té chvále, co na tenhle film byla v poslední době odevšad slyšet, jsem možná čekala o trošku víc (zvratů, dramat, nějakého většího rozuzlení). Ale zároveň nemohu říct, že bych byla nespokojená. Viděla jsem moc hezký, místy hodně smutný, místy správně seversky vtipný film pomalejšího tempa se zajímavou pointou, příjemnou hudební složkou a (jak už to u severského filmu člověka vlastně ani moc nepřekvapuje) se skvělými hereckými výkony (příjemně civilními). Po delší době jsem zase v něčem viděla mého oblíbeného Madse Mikkelsena a ten si to tady tedy zase dává (jeho kolegové také, ale on přece jen pro mě vyčnívá). Uvažovala jsem, zda dát čtyři nebo pět hvězd, za Madse (a hlavně ten závěr, kde si úplně krade prostor pro sebe a je to naprosto dokonalé vystoupení - tomu chlapovi je už 55!!!) a zvláštně nahořkle (bude to tím absinth drinkem?) příjemnou, těžko slovy popsatelnou atmosféru, která se celým tímhle snímkem line, trochu přidávám a s 80 % dávám plný počet.

plakát

Mrtví neumírají (2019) 

Tak jsem zase jednou na základě zdejšího hodnocení i skutečnosti, že mě zatím až tak nenadchly věci od Jima Jarmusche, od filmu příliš nečekala. A pak byla velmi příjemně překvapená. Snad se mi ještě začnou líbit zombie filmy a bude ze mě nakonec Jarmuschova fanynka nebo co... Byla radost dívat se na všechny ty divnopostavy (na zombíky taky, ale myslím teď hlavně ty skutečně živé), poslouchat jejich perfektní dialogy, užívat si ten zvláštní trhlý všudypřítomný humor. Jsem vážně velmi spokojená, považuji to za zatím jednoznačně nejlepší film, co jsem od Jarmusche viděla (zatím jsem zhlédla Kafé a cigára, Zlomené květiny a Patersona). Kdyby tam nebylo zahrnuto to ufo (neidentifikovatelné létající objekty ve filmech (a celkově) úplně nemusím a sem mi to vůbec nesedělo), film byl trochu ucelenější/uzavřenější a jednotlivé postavy více propracované (ráda bych se o nich přece jen dozvěděla trochu více, i když i takto mě moc bavily), neváhala bych dát pět hvězd. Takto jsou to čtyři velmi slušné, 80 % a skvělý pocit z času stráveného u dobrého filmu.

plakát

Poslední aristokratka (2019) 

Herci, kteří umí hrát, záběry z interiérů mého nejmilovanějšího zámku... A přesto mi připadá, že se tenhle film vážně hodně nepovedl. Ani z předlohy jsem před lety tedy, nutno říci, nebyla nijak odvařená - bylo to takové oddechové čtení, ale že bych se u toho lámala smíchy či mě to navnadilo k četbě pokračování, to ani náhodou - na to to na mě (jako dlouholetou průvodkyni na zámku) bylo asi až moc přestřelené. No a film mi nepřipadal vtipný a zajímavý už vůbec. Co bylo ještě docela podařené v knížce (nějaký ten vtip, sympatičnost některých postav) se nějak nepodařilo přenést na plátno, takže člověk sledoval jen takové nijaké (ač dobře zahrané) rádoby vtipné dialogy nesympatických postav, přičemž těm řečem nevěřil, nesmál (ani neusmíval) se u nich, spíše to byla hodně dlouhá nuda a taková jedna velká umělost. Možná by pomohlo, kdyby byl film vypravovaný samotnou poslední aristokratkou Marií, která by podobně jako v knížce více přibližovala celé dění, povahy a motivy jednotlivých postav, pak by to možná nepůsobilo celé tak nastrojeně a neuvěřitelně. Nevím, každopádně znovu si to určitě pouštět nebudu a doufám, že nevznikne pokračování. 40 % (za kvalitní herce a zahrnutí "mého" zámku).

plakát

Nebožtíci přejí lásce (1972) 

Jsem až překvapená, jak výborně jsem se u této komedie bavila. Kdyby to bylo o trošku kratší, bylo by to skoro dokonalé. 80 %.

plakát

Prázdniny v Římě (1953) 

Audrey Hepburn je v tomhle filmu kouzelná. Má ale velké štěstí, že má za partnera Gregoryho Pecka, protože bez něj by to kouzlo, které vyzařuje, jistě nebylo takové. No je to prostě borec a kdybych byla princezna z nejmenované evropské země a dala si dvacet na jedné římské lavičce, chtěla bych, aby mě probouzel a odvedl si k sobě do bytu právě on. :) Jinak je tento film samozřejmě velká romantika, která mě ale po pravdě více začala bavit až s tím, jak si k sobě hlavní představitelé nacházeli cestu a byli si čím dál blíž. A ten konec, ten je prostě krásný! 75 %.

plakát

Trosečník (2000) 

Obsahuje menší SPOILERY... Asi jsem neviděla působivější ztvárnění (letecké) havárie, než v tomto filmu. Od prvotních problémů, přes náraz do vody, zmítajícího se Chucka ve vlnách, až po záběr na postupně se zmenšující záchranný člun a zvětšující se vodní plochu okolo. Do toho úžasná práce se světlem a tmou, zvukem...Člověk měl pocit, jako kdyby tam skoro byl taky, to se vážně povedlo. A povedl se celý tenhle film... Těch dechberoucích záběrů/scén je tam více (třeba první pohled z hory na ostrově do širé dáli zprostředkovávající silné uvědomění si, jak moc je hlavní hrdina ztracen), příjemná je také hudba. No a samozřejmě výborný výkon Toma Hankse, zvládá to zahrát tak, že se člověk nenudí, i když se dívá většinu času na jednoho čím dál zarostlejšího chlapa, který skoro nemluví (až na pár slov pronesených k balónu). Možná bych si troufla říct, že je to, ač Oscary získal za jiné věci, Hanksův výkon životní... A přece mi na pět hvězdiček něco málo chybí. Nevím přesně co, možná je to na mě místy (hlavně ke konci) takové už moc patetické, lehce umělé. A toho Wilsona mohl jako podle mě zachránit, nebyl tak daleko přece, to bylo trochu moc nahrané (ale bez téhle scény, která utkví asi každému v paměti, by to zas jako nešlo, uznávám). Čtyři hvězdičky každopádně i s Wilsonem "Newilsonem" pořádné. 80 %.

plakát

Evita (1996) 

Tenhle film podle mě stojí na velmi dobrém výběru ústřední milenecké a následně manželské dvojice (prostě jim to spolu sedlo), neotřelém nápadu zařadit postavu ztvárněnou Antoniem Banderasem, která je účastníkem a zároveň komentátorem dění, no a hlavně na skvělé hudbě. Ačkoliv úplně nemusím Madonnu a dokázala bych si asi představit příjemnější hlas, který by mě provedl životem Evy Perónové, ty písně, které ona i její kolegové interpretují (vůbec nejvíce se mi líbil pěvecký výkon Banderase), jsou prostě nesmrtelné, krásné. Neříkám, že všechny, to by asi na dvouhodinový muzikál, kde se skutečně celé dvě hodiny jen zpívá, byl trochu malý zázrak. Jsou tam pro mě i hlušší místa, která mě tolik nebaví a ať již hudebně nebo podáním děje mi nepřijdou až tak zajímavá, ale bohatě to vynahrazují místa jiná, ve kterých se člověku nad tím, jak jsou zazpívaná, zahraná, procítěná skoro až tají dech. 80%.