ondrula

Matně si pamatuju, že jsme na to skupinově koukali na koleji v prváku a že mě to ani moc nebavilo. Vím, že nám přišlo zajímavý, že se tam občas objevil nějakej digitální trik, kterých tehdy ještě nebylo k vidění příliš. V podstatě jsem ale měl dojem, že všechny ty díly jsou o tom, že anorektička Ally má vleklý deprese kvůli nějaký snobský hovadině. S odstupem času lituju, že jsem si tam nevšiml, že by tam hrála Lisa Edelstein, protože by mě zajímalo, jak vypadala za mlada a taky jsem si tam nevšiml Evy Jeníčkový, za což jsem ovšem vděčnej. Přestal jsem se na to dívat v okamžiku, kdy v dějové linii nastal zásadní zvrat, totiž kdy propadla depresím taky Allyna černošská kolegyně, kterou oprcal kolega z práce a nechtěl se s ní nato vodit za ruku. A koukat na dvě zamindrákovaný báby, to už mi jako komedie moc nepřijde. Tak jsem to nechal bejt a šel se šťourat klackem v hovně.

Počátkem 90. let se na to dalo koukat, když člověk neměl na výběr nic jinýho, ale upřímně řečeno, byla to celkem sračka. Humor byl poměrně ubohej a všechny ty zpívánky a tanečky se stroboskopem byly strašlivý.

Fanánek je velkej sympaťák. Přestože je to pankáč a hospodskej ožrala, má to v hlavě dobře srovnaný a vůbec bych řekl, že je jedním z nejchytřejších lidí v českým showbyznysu. Očividně se výborně srovnal i s amputací nohy a nijak zvlášť se neprožívá. Čekal jsem, že bude řešit i nějaký jiný svoje problémy nežli jen svojí nožičku, ale nevím, třeba žádný jiný nemá. Poměrně dost mě děsil ten jeho culíček, ať už má znamenat cokoliv.

Je na tom strašně vidět, jak se tvůrci snažili. Strašlivě se snažili vymyslet originální gagy a namalovali epické scény a vcelku to je docela dobrá (byť delší) epizodka Simpsnů. Očekávaný spektákl se tedy nekonal, ale pořád je to mnohem lepší než současné díly regulérních seriálových Simpsnů, které jsou už jen smutnou a trapnou parodií na sebe sama. Jinak je celkem zajímavý, že ten strašlivej kvalitativní propad u seriálu nastal přibližně v době, kdy (cca ve 12. sérii) přestal Homera dabovat Bedrna a začal ho dabovat Zavřel, což je fakt něco strašnýho.

Produkce televize AMC je pro mě rána z čistého nebe. Nejen tím, že se zdá šlapat na paty HBO, ale hlavně kvalitativními disproporcemi jejích pořadů. Zplodila Breaking Bad, pro mě asi nejúchvatnější seriál ever, a dále pak i Walking Dead, ze kterýho jsem fakt nechápal, protože po prvních třech výborných dílech se seriál zvrhl v totální nudnou sračku. K seriálu Hell on Wheels jsem se dostal díky zážitku s výbornými Hatfields & McCoys a díky zkušenostem s AMC jsem k němu přistupoval obezřetně. Tím pádem mě ani příliš nezasáhlo určité zklamání, které mi přinesly první čtyři díly, které jsem měl zatím možnost shlédnout. Zklamání se konalo zejména proto, že jakkoliv se seriál tváří být westernem, příliš westernově na mě nepůsobil. Za první tři hodiny stopáže se v tomhle spektáklu vystřelí z revolveru asi dvakrát (sic!) a ty scény jsou dle mého soudu natočeny dost pitomě. Bohannan ale na každým posteru k seriálu sahá po zbrani, tak co já vím, třeba se to ještě rozjede, ale zatím je to z akčního hlediska slabota; obávám se, že ty plakáty nakonec budou nekalou reklamou. Příběh, akcentující především poněkud mysteriozní motiv pomsty, je uchopen poněkud přitrouble a bez nápadu. Poměrně velkým zklamáním je hlavní mizera "Švéd", kterej je ztvárněn jako ulízanej blázen a kterej z nějakýho záhadnýho důvodu chodí narvanej v kaftanu. Hlavním tahounem seriálu asi má být legendární Colm Meaney, ale i ten vcelku hraje jako ponocnej. A upřímně řečeno mám dojem, že prostředí stavby železnice, kolem který se celej děj seriálu točí, neskýtá dostatek atraktivních motivů, na kterých by se filmaři mohli vyřádit. Bohannan se taky skamarádí s nasraným negrem, kterýho ale hraje nevím proč mulat a ten mě tam trochu překáží. No a ještě tam lítaj nějaký indiáni, který maj furt ještě kamenný tomahawky a luky namísto pušek, ale to bych jim ještě odpustil nebýt toho, že někteří z nich nejsou ztvárněni skutečnými domorodci, takže si trochu člověk připadá jak v kovbojce z DDR v 60. letech. Jako celek to stojí za shlédnutí, ale asi jsem moc rozmlsanej na to, abych přehlížel celou řadu otravných nedostatků.

Historická peckovice a parádička nejen pro fandy westernu. Opravdu krásně natočenej seriálek, kterej zobrazuje veškerou drsnost a surovost období Divokýho západu, kdy se nikdo s nikým moc nesral. Příběh mi přišel poměrně lineární a žádný zvláštní zvraty se tam nekonaly, ale to mi ani moc nevadilo, protože jednotlivý scény byly natočený výborně a já si to fakt užíval. Přišlo mi taky, že si celý dílo pro sebe ukradl Kevin Costner, kterej je taky z celýho ansámblu jedinej skutečně známej herec a místy to táhne dál jen svým charismatem; ostatních postav je tolik, že se mi zpočátku dost pletly, ale jak začaly houfně umírat, už jsem se pomalu začínal v přeživších orientovat. Tvůrci navíc měli dost prozřetelnosti, aby jednotlivý postavy pro diváka označili snadno identifikovatelnými atributy, takže pak už stačí jen zaznamenat, že teď je tam "ten bez oka" společně s "tím blblým" a následně přišel "ten děvkař". Jediným výrazným záporňákem je pro mě Andrew Howard, kterej poté, co si zahrál superhajzly - šerifa ve filmu I spit on your Grave a buranskýho mafiána v Nedotknutelným - asi nikdy nic jinýho než grázla už v životě hrát nebude. Na závěr ještě postřeh ze soudního prostředí; připadalo mi legrační, že když probíhal nějakej soudní spor anebo trestní řízení, tak soudil soudce, kterej byl s celou řadou soudních stran příbuznej (nikoho nenapadlo řešit podjatost) a hlavně když se nasral, tak střílel v budově soudu do vzduchu a vyhrožoval účastníkům řízení zastřelením, což působilo sice drsně, ale vzhledem k tomu, že soudce tím za přítomnosti svědků spáchal taky několik trestných činů, tak to působilo i směšně.

Filmů o arabským fundamentalistickým terorismu se v poslední době vyrojilo celkem dost, ale málokterej mi přišel tak špatnej jako Cleanskin. Mladej sekularizovanej Arabák se nechá zblbnout kecama fanatickýho dědka - mullaha a stane se z něj terorista. Jeho jímavá katarze, v jejímž rámci svádí vnitřní boj a naslouchá dědkovým žvástům, zabere asi půldruhý hodiny filmový stopáže, takže je to celkem nuda k posrání. Do toho se tam jako šváb v hovně motá Boromir, kterej očividně neví kudy kam a vzbuzuje spíš lítost; působí tak nějak dědkovitě a já dodatečně s překvapením zjistil, že je mu už 53 let. Film ve mně zanechal pachuť pokurvený filmařiny a nenaplněnýho potenciálu.

Si někdy tak říkám, na co se to vlastně za socíku naši fotři v TV koukali, když půlka natočených filmů šla rovnou do trezoru a druhá půlka byla většinou kravina. Prodavač humoru je myslím na své poměry a možnosti nadprůměrná komédie, která celkem věrně zrcadlí životní realitu, tedy když seš nahoře, lezou ti všichni do prdele, když jsi dole, do prdele tě všichni kopaj. Naprosto výborně (jako vždy) hraje Ivan Vyskočil, kterej ztvrárňuje principála partičky s naprosto otřesným vystoupením.

No to zase bylo něco! Dost jsem se na tenhle seriál těšil (měl jsem Velká očekávání čili Nadějné vyhlídky). Jednak proto, že jsem namátkou shlédl scénu ze slatí, kde se grázl pere s vojákama a jednak jsem nedávno dočetl knihu, která je v podstatě částečným životopisem Ch. Dickense, takže mi tento mikroseriál přišel vhod. Měl jsem pravda nejasné tušení, že zápletky v románech (jak si pamatuju ze středoškolský četby, kdy jsem na to měl ještě žaludek) z poloviny 19. století jsou nehorázný kraviny, ale zase jsem se uklidňoval, že tak hrozný to bejt nemůže, protože úvodní scéna, jak už jsem naznačil, byla úchvatná. Zkraje mě celkem zarazilo, že ústřední postava je opět sirotek, jakoby se snad Dickens na jiné postavy ani nemohl rozpomenout, a taky atmosféra kovárny uprostřed bažin (jak logické!) byla trochu mimo. A jak se děj odvíjel dál, sral mě seriál čím dál tím víc. Jednak tedy hereckými výkony, neboť homosexuální Pip a přitroublá Scullyová, byli vážně na pěst a především pak debilní zápletkou, protože (spoilers!) nástup Pipa na zámek, aby na něm mohl být vykonáván emocionální teror - jak se v druhé půli vysvětlí - WTF? Dickens je pak proslulý nejen sociálním podtextem svých románů, ale i jako "mistr" překvapivých zvratů a nečekaných odhalení. Zde se nabízí, že největším překvapením bude odhalení tajemného dobrodince, který Pipa z bažin poslal rovnou do Londýna mezi společenskou smetánku, aby se tam mohl donekonečna buransky ztrapňovat, ale že se z patrona nakonec vyklube kriminálník, kterýmu Pip v dětství dal kousnout koláče, to by vážně nikoho nenapadlo; je to sice šokující, ale jen za tu cenu, že je to taky pěkně debilní. Vrátím - li se ještě k hereckým výkonům, pak mi přišlo, že Gillian Anderson ve své psychopatické roli dokazuje, že hrát neumí, zatímco David Suchet hraje naprosto výborně a jedna * ode mě patří právě jemu.

Nemám moc Menzela rád jako člověka a přestože dokážu rozlišovat lidskou osobnost od jejího díla a oboje hodnotit nezávisle na sobě, nemívám rád ani některé Menzelovy filmy. Přes světlé chvilky Skřivánků (jsou to ty záběry, ve kterých je Hrušínský a naopak v nich nesmí figurovat Neckář) mě tenhle film moc nebavil a to může být taky proto, že mám zároveň averzi k Hrabalově tvorbě a rádobypoetický a jakobykultovní kecy jednotlivých postav mě otravovaly. No vážně by mě zajímalo, kdo je unesenej ze sáhodlouhých Bróďovo filosofických poznatků. Všeobecnou oblibu filmu si vysvětluju hysterií našich rodičů, kteří si na hercích jako je Neckář, Urbánková či Řehák ujížděli v 60. letech, všechny filmy s nimi viděli 100x a když se jeden bonusovej vynořil navíc po Sametový revoluci, začali kolem toho dělat hladovej povyk.