Skřivánci na niti
Komedie / Podobenství
Československo, 1969, 90 min
Režie:
Jiří MenzelHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská, Vladimír Ptáček, Naďa Urbánková, Vlastimil Brodský, Ferdinand Krůta, František Řehák, Leoš Suchařípa, Karel Mareš, Jiřina Štěpničková, Ladislav Šimek, Otakar Brousek st., Míla Myslíková, Jaroslav Satoranský, Vladimír Šmeral, Jiřina Třebická, Jan Vala, Stella Zázvorková, Tereza Bariová, Věra Galatíková, Eugen Jegorov, Vlasta Jelínková, Zora Jiráková, Miloš Kohout, Gustav Oplustil, Zdeněk Svěrák, Eva Blažková, Zdena Burdová, Věra Ferbasová, Věra Křesadlová, Eva Rubínová, Jiří Menzel, Bořivoj Fiala, Oldřich Janovský, Karel Hovorka st., Bohumil Koška, Miroslav Saic, Alois Vachek, Miloslav Balcar, Alena Frimlová, Hana Talpová, Rudolf Kalina, Jiří Kasík, Jan Teplý st., Jindřiška Gabriela Preissová, Antonín Gondolán, František Gondolán, Jiří Gondolán, Ondřej Gondolán, Vojtěch Gondolán, Rudolf Pešta, Vladimír Hrabánek, Antonín Samler, Jarmila Gybasová, Eva Vejlová, Helena Velenovská, Marie Benetková, Ivana Horká, Eva Podzimková, Jitka MolavcováObsah
-
SKŘIVÁNKY NA NITI natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (1965). Dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože odkrýval skutečnosti padesátých let, jež měly zůstat skryty. Jeho děj se odehrává v kladenských ocelárnách, kam byli posíláni na brigádu "političtí provinilci" (živnostníci, intelektuálové i lidi pevní v náboženské víře). Vedle nich pracují na šrotišti i ženy a dívky, uvězněné za pokus o útěk za hranice, tzv. "kopečkářky". Celý film je jediným pásmem paradoxních, někdy groteskních, jindy lyrických situací. Adekvátně zachycuje Hrabalovu snahu přenést na čtenáře - a nyní i na diváka - vzrušení z nevyčerpatelnosti a krásy života, překonávajícího i ty nejhorší překážky v době bezohledné a prolhané diktatury, kterou současně zdánlivě nenápadně, leč rozhodně odsuzuje. (oficiální text distributora)
SKŘIVÁNKY NA NITI natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (1965). Dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože odkrýval skutečnosti padesátých let, jež měly zůstat skryty. Jeho děj se odehrává v kladenských ocelárnách, kam byli posíláni na brigádu "političtí provinilci" (živnostníci, intelektuálové i lidi pevní v náboženské víře). Vedle nich pracují na šrotišti i ženy a dívky, uvězněné za pokus o útěk za hranice, tzv. "kopečkářky". Celý film je jediným pásmem paradoxních, někdy groteskních, jindy lyrických situací. Adekvátně zachycuje Hrabalovu snahu přenést na čtenáře - a nyní i na diváka - vzrušení z nevyčerpatelnosti a krásy života, překonávajícího i ty nejhorší překážky v době bezohledné a prolhané diktatury, kterou současně zdánlivě nenápadně, leč rozhodně odsuzuje. Komentáře uživatelů k filmu (188)
-
Houdini
Zlatý Medvěd(21.12.2005)
-
Lima
„….Už abych se dočkal tý doby, až budou burziáni v Paříži zametat ulice a pracující lid je bude kopat do prdele….“___Pro mě jeden z nejlepších filmů (společně s Kachyňovým ´Uchem´), pojednávající o morálně pokřivené době 50.let, plné ideologických žvástů, strachu z represe, udavačů, a nadšených budovatelů, žadonících v dopisech o nejpřísnější trest pro Miladu Horákovou. A Jiří Menzel, ruku v ruce s Hrabalovou předlohou, je unikát. Zatímco většina našich nedávných porevolučních filmů se neblahou dobu 50.let snažily přiblížit prostřednictvím „velkých osudových“ dramat, kde se mocně tlačí na pilu, aby snad i balvan slzu uronil, Menzel si vystačí s krásným poetickým vyprávěním, kde si pro vykreslení tíživé atmosféry té doby vytačí i s náznaky, lehkou melancholií, rádoby lidumilskými kecy politruka (geniální Hrušinský) a pouhým záběrem na auto Státní bezpečnosti, čekající na svou „kořist“ před vchodem do fabriky. A ty záběry na nekonečné řady ingotů a hromady plechů a železného haraburdí tomu dodávají šmrncovní dobovou atmosféru.(12.4.2008)
-
Gemini
Už po prvních deseti minutách musí být každému jasné, proč Skřivánci po desítky let cvrlikali (nebo švitořili nebo co to vlastně dělají) do dobře utěsněného trezoru. Škoda slov - ty, kterým některé věci vysvětlíte, je třeba vést k tomu, aby se na tenhle kus jednak umění a jednak stranickopolitické výpovědi, podívali. A ty, kterým to naopak nikdy nevysvětlíte, stejně nepřesvědčíte. Já si tu odložím další stovečku procent a půjdu k Mlíkaři pro tu Smetanu.(25.3.2008)
-
Tosim
Neuvěřitelnou situaci, kdy byli lidé pro nic a za nic zavíráni do vězení, se všem zůčastněným podařilo podat velmi věrně. Navíc je vše kořeněno hořkým humorem.(15.8.2002)
-
lebowski
Další z řady přepisů knih Bohumila Hrabala o které bych řekl,že je lepší než předloha(12.3.2003)
-
Matty
„Jen si je prohlédněte, ty hnusné, imperialismem nasáklé, tváře“. Jiří Menzel opět podle Bohumila Hrabala vypráví o pestrém zástupu lidiček, kteří by chtěli žít, leč doba jim to nedovoluje. Skupina „buržoazních živlů“ byla odklizena k „převýchově“ do kladenských oceláren, ani zde si však nepřestávájí snít své sny a doufat v důstojnější podmínky pro život. Vždyť na nimi bdí sám strážný Anděl. Menzel režíruje přímo rozkošnicky, podobně jako později Postřižiny, což však nemůže dát zapomenout na dusnou politickou atmosféru doby (pravda, jak pro koho), čímž snímek zase připomíná Ostře sledované vlaky, rovněž s Václavem Neckářem v hlavní roli. Škoda jisté nedotaženosti příběhů postav vedlejších, které se omezují na jednoduché figurkaření, při delší stopáži by se dost možná jednalo o dílo komplexnější. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, gudaulin(2.1.2007)
-
gouryella
No nevim, tento film me v podstae nicim nezaujal - vetsina hercu ovadi svuj standard a pribeh me vubec nechytl.(25.7.2002)
-
Renton
Scénář: Jiří Menzel, Bohumil Hrabal(12.1.2007)
-
Enšpígl
No, už třeba dialogy jsou pětihvězdičkový. Málokdy se stane, abych se smál a současně trpce kýval hlavou na důkaz souhlasu pravdivosti vyřčených vět. Udělat z "poldovky" poetické místo, považuji také za pětihvězdičkový kumšt . Žádná role mě nepřišla výrazně hlavní, ale přesto se mě zdálo, že nejvíce vyčníval Rudolf Hrušinský, nemůžu si pomoc, ale ten by se měl jmenovat Rudolf Herec, protože on své role hraje, tak jakokdyby je žil. Skřivánci na niti jsou takovej veselej film se smutným obsahem v pětihvězdičkový kvalitě.(22.8.2007)
-
Marigold
Naprosto symbolicky končí Menzelův film dlouhým záběrem na sestup do tmy pod zem – protože takový byl na dlouhá léta jeho osud. Jedna z posledních vlaštovek svobodné kinematografie let šedesátých působí dnes syrovým a nečesaným dojmem – různá kvalita obrazu, prudké střihy, kazy v obraze, to všechno připomíná nucené zapomění, které stihlo Skřivánky. Syrová je však i tvůrčí metoda, kterou scénáristické duo Menzel-Hrabal zvolilo. Drsná báseň ve filmové próze, kde lyrickou část obstarávají neutěšené nájezdy kamery na panorama ocelového království krásné Poldi, tu epickou pak útržkovité a silně stylizované dialogy. Skřivánci na niti jsou svéraznou narativní záležitostí, která jen málo řekne o svých aktérech, hlavní řečí je skvostné herectví všech zúčastněných a pak ještě jakoby záměrně nekomentovaná absurdita, kterou Hrabal a Menzel vytříbeně vkládají do provokativní mozaiky. Ta nežaluje a nepatetizuje, ale ve stylu nové vlny dokumentarizuje a odhalením skutečné podoby věcí, jejich podstaty, vyvrhuje na světlo světa děsivou absurditu 50. let ve vší nahotě. Nalezneme tu paralelu s Hrabalovou poezií (Krásná Poldi) i prózou (Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet), ale i s žalující vypravěčskou neutralitou prozaika Josefa Jedličky (Kde život náš je v půli se svou poutí). Symbolický svět šrotiště, které zrcadlí svojí dob, je okatou metaforou přetavování člověka do amorfních bloků šrotu, výtečně trefené postavy zase odpovídajícím vzorkem společnosti po třídní bitvě... Kolem a kolem jedna z nejlepších výpovědí o prokleté době, která si žádá diváka pozorně vnímajícího. Asi proto se nikdy nestane obecně akceptovanou klasikou.(14.12.2005)
-
Pohrobek
Exkurze do nepochopitelné, ale přece tak nedávné doby, okořeněná občas až drsnou poezií. Skupinka hrabalovsky příjemných lidiček od filosofa tháletovsky upadnuvšího do jámy při kantovském rozplývání se nad vnitřním mravním řádem - který mu nebrání, aby si užíval svérázného biografu - až po lidi nejprostší, ale o nic méně zajímavé, kteří své lidské sny žijí, ať se právě nacházejí na kterékoliv straně třídní přehrady. Zkratkovité, rozhodně ne ve špatném smyslu slova. Jako všech pozlátek zbavený obraz padesátých let - se vznešeným senilou Nejedlým jako šlehačkou na dortu na závěr - velmi účinné.(15.2.2006)
-
Radek99
Takový byl konec 60. let - najednou se mohla říkat pravda. Poetický pohled do pekla 50. let...(29.12.2010)
-
Boss321
Další dílo Jiřího Menzela zfilmované podle povídky Bohumila Hrabala, které leželo dvacet let zamčeno v trezoru. Po shlédnutí musí být každému jasné proč. Menzel dokonale vykreslil dobovou atmosféru, pro ktrerou si vybral místo kladenských oceláren, kde jsou umístěni lidé, kteří se provinili proti politickému smýšlení. Celý příběh je vyprávěn krásným poetickým stylem, doplněn o celou řadu grotestních situací a veršů citovaných Vlastimilem Brodským. Všichni herci podávají kvalitní výkony (hlavně Hrušínský s Neckářem). Lepší čtyři hvězdičky.....(29.3.2008)
-
Kulmon
Skvělý film o tom jak se ztráceli ti, co šli proti proudu. Ne náhodou byl uzamčen v "trezoru".(7.5.2009)
-
novoten
Nezažil jsem to období, necítím mrazení při dobových situacích a určitě mi nějaká ta souvislost unikne. Jenže ta optika růžových brýlí ukázaná skrz nuceně hřejivé dialogy ve zlých podmínkách a náhlá zamilování bez zamyšlení nad budoucností, tomu já prostě nevěřím. Menzelovská topornost, zvýrazněná o zírajícího naivku Neckáře a brebentící ženské osazenstvo, se mi tu zajídá natolik, že se jakékoli vtipné situace nebo příjemně absurdní hlášky v tom marastu kolem ztratí.(22.2.2008)
-
Brouk
A to jsou naši pracovníci.... Bývalý prokurátor, co tvrdil, že obhajoba není součást obžaloby... měl štěstí, že nesoudil sám "soudruh" prokurátor... a po pár vteřinách je jasno o co jde.... Nesmírně smutný pohled zpět, byť s humorným nádechem... Herecký a přesvědčivý koncert všech herců a Z.Svěrák, jako člen ÚRA byl geniální... Už ne-e(20.4.2005)
-
Psema
Uznávám výpověďní i technickou hodnotu, ale to je všechno.(4.5.2009)
-
Darren
Strašně krásné a smutné. Zasáhlo mě to, i když bych tomu při svém věku asi ani neměl rozumět. Navíc si opět potvrzuji, že mé dřívější cílené přehlížení domácí kinematografie nebyl dobrý krok.(22.2.2008)
-
Hellboy
Vykreslení doby 50. let je perfektní. Ale třeba Všechny dobré rodáky mám mnohem radši, mám dojem, že ve Skřiváncích je až příliš mnoho hlucých míst.(29.8.2010)
-
Falko
To, co tu zobrazil reziser Menzel sa samozrejme komunistom nemohlo pacit, takze je to pochopitelne, ze to bol trezorovy film. Niektore dialogy boli sice humorne, zivoty tych ludi ma aj zaujimali, len si neviem zvyknut na sposob, akym to natocil Menzel. Tazko sa mi to vysvetluje, ale neviem prist na chut na jeho filmy. Take Sverakove alebo Hrebejkove filmy ma viac bavia, preto len 60%. ________ Rudolf Hrušínský - (Důvěrník) +++ Václav Neckář - (Pavel Hvězdář) +++ Jitka Zelenohorská - (Jitka) +++ Vladimír Ptáček - (Mlíkař) +++ Naďa Urbánková - (Lenka) +++ Vlastimil Brodský - (Profesor) +++ Leoš Suchařípa - (Prokurátor) +++ Zdeněk Svěrák - (Delegát ÚRO) +++ Jiří Menzel - (Trestanec) +++ Stella Zázvorková - (Umývačka nádobí) +++(29.8.2011)
