Curunír

Jediným plusem je tu fyzický vzhled hlavní hrdinky, jinak je to šílená blbost...Ale místami je to ale přece nechtěně zábavné, takže alespoň za 1 hvězdičku...

Příjemně se na to dívá a to i přesto, že se ve filmu prakticky kromě milostného tokání našich hrdinů nic neděje. A závěrečné krátké dramatické vyvrcholení, které mimochodem prakticky neždíme žádné emoce, to nezachrání. Předloho jsem bohužel nečetl, takže nevím, jestli je do dáno její určitou "dějovou prázdností", či ne, ale nejspíš to tak bude, jak si pročítám zdejší komentáře. Přesto milá, příjemná, ale bohužel plochá podívaná, která je jakýmsi tichem před bouří, předstupněm před velkým finálem. Silnější tři hvězdičky.

Poté co jsem si přečetl zdejší pozitivní ohlasy, těšil jsem se na pořádný hororový zážitek. Ten se ale bohužel nedostavil, filmu se i přes určité mrazivé momenty nepodařilo vyvolat očekávaný pocit strachu. Je to nepochybně způsobeno i skutečností, že divák předem ví, co bude následovat a čeká jen na to, jakým způsobem se to odehraje. Vyznění filmu by pak mohlo být silnější, kdyby poskytl určitý prostor k identifikaci s postavami. Ty však tvoří nemastný celek bez duše, bez nějaké další charakteristiky, jež by je vzájemně odlišovala, takže mně jejich osudy vážně nedojímaly. Jsou jen nástrojem konfliktu děti vs rodiče, ve kterém ti starší tahají za kratší konec, neboť musí řešit morální konflikt - ublížit svám dětem, nebo zemřít. Tento psychologický motiv je pak bezpochyby nejzajímavější částí filmu, který ji sice uřvaný, ale bohužel ne napínavý. Na to je tady zlo příliš čitelné a povrchní...

Na jedné straně je tento film amatérsky udělanej a špatně zahranej. S tím jsem samozřejmě počítal, ale na druhou stranu jsem očekával, že bude Plán 9 alespoň nechtěně vtipný a člověk se při sledování pobaví neschopností jeho tvůrců. To se ale bohužel nekonalo, výsledkem byla okázalá nuda, když jsem se jen modlil, aby byl konec. Musím tedy hodnotit, jak hodnotím a přiznat skutečnosti, že Burton udělal Woodovi medvědí službu. Tenhle film (nevím, jak ostatní) nemá kultovní parametry ani náhodou, je to jen nepovedený pokus netalentovaného režiséra o seriózní sci - fi film s poselstvím, jenž spadá do vrcholícího studenoválečného zbrojení a čekání na jaderný konflikt. Bohužel je to utrpení sledovat. Ale abych jen nehanil, závěrečný Erosův monolog má přece jen určitou sílu a jedná se o nejpovedenější část filmu.

Co k tomu dodat? Jeden z nejšílenějších filmů, které jsem kdy viděl aneb jedna opravdu moc povedená japonská rodinka v akci...Fakt super zábava!!!!

Milá komedie, která člověka dobře naladí. Ale na druhou stranu nečekejte od toho nic světoborného....

Historie degradovaná na tělesné tekutiny. Ale když se to někomu líbí...

Naprosto bláznivá a absurdní komedie o defacto třech škrtičích z Bělehradu. Škoda, že zhruba ve 3/4 ztrácí na chvilku tempo, ale finále je naprosto super aneb ne všichni škrťiči se narodili pod štastnou hvězdou...

Samozřejmě opět skvělé, ale ten závěr mě fakt nepotěšil. Ale co se dá dělat...

Zpracování svého "životního" tématu se Wajdovi bohužel nepovedlo. Mám pocit, jakoby nevěděl, co chce vlastně točit, jestli přímo vylíčit samotnou katyňskou tragédii, či zachytit její pozdější zideologizovanou interpretaci ať už z německé, či sovětské strany. Wajda ve své ambicióznosti se pokusil o obojí, ale výsledek je značně nemastný, neslaný. Film sice vznáší otázky a problémy, ale už na ně neodpovídá, děj skáče z místa na místo, čímž je narušena kontinuita vyprávění. Na plátně defiluje celá řada postav, které se objevují znenadále a také často hned mizí, což znemožňuje divákovi se s nimi identifikovat. Navíc nelze ve většině případů ze snímku vypozorovat motivaci pro jejich jednání. To platí i pro motivaci zůčastněných znepřátelených stran (Poláci, Němci a Sověti). Problémem je i skutečnost, že film je v podstatě i přes své téma chladný a odtažitý. Ve mně nevzbudil prakticky žádné emoce i závěrečný masakr, a to jsem citlivý kluk:)) Celkový výsledek je přinejmenším značně problematický, nejedná se ani o přesné dokumentární zachycení katyňské události, ani o ambiciózní válečný film s uměleckými ambicemi. Kladem kromě skvělé kamery tak je snad jen skutečnost, že film širé veřejnosti alespoň částečně osvětluje katyňskou událost, která byla lživě interpretována,ideologicky zneužita a zamlčována, a proto její správná znalost není ani dnes, téměř 60 let poté, samozřejmostí. Mnohen přínosnější by ale bylo si přečíst o tomto traumatickém momentu polských dějin nějakou odbornou publikaci.