Curunír

Woody je zpět v plné parádě ! Téméř petihvězdičková záležitost s geniálním koncem a s nádherným motivem prstenu !

Hororové napětí je ve snímku přítomno až do napadení karavanu, pak se snímek mění v zábavnou vyvražďovačku, které schází jakákoliv hororová atmosféra. Celý heroický závěr pak působí jako jedna velká nadsázka, při které jsem se velmi dobře bavil. To bych se asi u hororu neměl, ale na druhou stranu takhle vtipný snímek jsem fakt dlouho neviděl. Filmu by slušelo spíše označení komedie s hororovými prvky a myslím, že asi nebudu osamocen s tímto názorem. Lidé se v kině slušně tlámali a po projekci měli tak rozzářené obličeje... Nevím, jestli tohle byl účel, ale čert to vem, já se bavil obstojně... P.S. Zde vychvalovaný útok na karavan mi nepřipadal vůbec hrůzostrašný, spíše směšný...

Zajímavé, bizarní, uchýlné, ale žádná velká pecka to není. Připouštím ale, že kdybych to viděl v dětském věku, zážitek by byl pravděpodobně silnější, takhle zbyde jen pocit, že ti Francouzi na to jdou jinak.

Výborný film, který se odehrává po nukleární válce, jenž zasáhla celý svět, až na Austrálii. Jenže i tam se pomalu blíží radioktivní záření a lidé, kteří přežili, mohou pomalu odpočítávat své poslední dny... Na Břehu vychází z dobových souvislostí, kdy nebezpečí jaderného konfliku hrozilo každým dnem a tuto skutečnost reflektuje. Film není ale pojat rozmáchle, jak by se možná dalo čekat, ale spíše zaujímá intimní pohled na několik jednotlivců, kteří chtějí své poslední chvíle prožít pokud možno co nejdůstojněji a podle svého nejlepšího přesvědčení...Z hereckého obsazení, nemůžu si pomoct, nejvíce vyniká Fred Astaire, který Na Břehu vystřihl svou první netaneční roli a hned si vysloužil nominaci na Zlatý Glóbus. Ale i Peck, Perkins a Ava jsou ve svých rolích přesní a film jako celek nabízí zajímavý materiál ke přemýšlení nejen o nevyhnutelnosti osudu.

Jeden z nejlepších filmů všech dob? Nenechte se vysmát, to Dvanáct opic opravdu není. Jedná se ale o solidní sci - fi se zajímavým příběhem, který ale nepokračoval tak úplně podle mého gusta... Kdybych nevěděl, že to natočil Gilliam, ani by mě nenapadlo, že by to mohl být on - na to se mi to zdálo příliš standartní. A i když se mi Pitt zdál ze začátku skvělý, tak mě jeho postava v závěru začala iritovat a film dostávala někam, kam se mi to vůbec nelíbilo. Ještě naštěstí, že nebyl hlavním hybatelem příběhu, takhle se to dá skousnout...

I přes své "odvážné" a důležité téma, i přes kvalitní režii podpořenou přesnými hereckými výkony, krásnou kamerou a hudbou, mě Zkrocená hora, až na pár vyjímek, nechala chladným a nějak se mi nepodařilo vcítit do příběhu. Zůstal jsem jakoby stranou. A když k tomu připočtu skutečnost, že se mi druhá polovina neskutečně vlekla, tak nemůžu výš, ani kdybych chtěl. Jsem asi cynik, ale tohle mě nějak nevzalo...

Vávrovo zkreslování historie ve prospěch komunistického režimu by vydalo na nejednu studii. Ale to není hlavní problém filmu a vlastně celé jeho trilogie, tím je ta skutečnost, že vypráví o zásadních a mimořádních věcech, které jsou ale tendečně upraveny a pozměněny. Tím pádem dochází ke zvláštní schizofrenní situaci, kdy si člověk uvědomuje, že to co se před ním odehrává, je velmi závažné, zde např. vyhlazení Lidic, jenže Vávra následně to 5 slovy pošle někam, kam by se to v životě nemělo dostat a vyvolá jen nevěřícné kroucení hlavy...Největším zločinem této trilogie je to, že nekomunisté jsou zde vylíčeni jako lidé, kterým je nacistická okupace ukradená a odboj zde provozují jen komunisté, což myslím není třeba komentovat. Jen bláhový by mohl čekat, že bude řečeno, že Jozef Gabčík a Jan Kubiš byli posláni na rozkaz londýnské exilové vlády, takže to vypadá, že atentát na Heydricha spáchali nějací "komunisté" z lidu. Ostatně jejich jméno není vůbec zmíněno, narozdíl např. od hrdinného nadporučíka Otakare Jaroše... Samozřejmě by mě v životě nenapadlo zlehčovat jeho obět, ale tento silně jednostranný pohled mi vadí... Zatímco Dny zrady byly jakžtakž koukatelné, Sokolovo je po filmařské i scénaristické stránce vážně slabota, válečné scény k smíchu a tak bych mohl pokračovat. A to co předvádí pánové Krampol a Jandák, to je vážně něco neuvěřitelného. Takže 1* za všechny ty lidi, kteří padli v boji proti nacistickému Německo, a to jak za komunisty, tak i nekomunisty....

Geniální podívaná. Bogie jako Marlove nemá chybu a Bacallová taky ne. Sofistikované a jiskřící dialogy, atmosféra, jako když vyšije a ani ten děj mi nepřišel tak složitý, jak si tady většina stěžuje. Prostě skvělé noirko, které si dám kdykoliv znova...

Velmi sugestivní a depresivní podívaná, která je ještě umocněna tím, že byla natočena dle "skutečných" událostí. Ať si o rozporuplném Vávrovi myslí každý cokoliv, nikdo mu nemůže upřít, že Kaplického román převedl na filmové plátno na výbornou a přesně zachytil krutost a bezvýchodnost inkvizičních procesů, potažmo "středověkých"... Snímek nabízí samozřejmě řadu paralel, ale ty své si tam najde určitě každý sám, takže bych se tohoto tématu jen lehce dotkl. Kladivo na čarodějnice nám ukazuje, jak lze využít (či spíše zneužít) oficiální ideologii, lidský strach a lhostejnost k prosazení vlastních cílů a to je,myslím, aktuální a nebezpečné dodnes...

...Dřevo ukradl jsi v panském lese - komu děláš z něho koryto? "Dědovi; - již se mu ruka třese, nádobí už všechno rozbito."... - Dovolil jsem si malou citaci z Nerudovy známé básně Dědova mísa, neboť tento příměr vystihuje naprosto práci pana kameramena. Třesoucí se a trapně švenkující kamera působí naprosto tragikomicky a posouvá seriál někam do.... Je vidět, že Nova opět nezklamala a Smyczkovo velmi slušné původní Místo nahoře pěkně pohřbila... Možná je nefér, že to hodnotím, aniž bych počkal, jak se to celé vyvrbí, jenže tady mě naprosto stačil první dojem, abych věděl, že jako celek je to příšerný...