Patches1984

Po zběžném přečtení zdejších komentářů jsem teda čekal větší katastrofu. Ono to ale ve skutečnosti není tak špatný. Kdyby to Young natočil jako němej film, tak tomu snad dokonce dám čtyři hvězdičky. Takhle to bohužel sráží často naprosto stupidní dialogy, srandovní jména postav (Ford a Torino? Jako fakt?) a příliš polopaticky vysvětlovaná zápletka. Ta je, jak už to bývá, celkem neoriginální a předvídatelná, ale pořád patří k (snad dokonce lepšímu) průměru z toho, co od tohohle žánru očekávám. Jako plus přidávám fajn hudbu a nejvíc mě pobavila (v dobrém i špatném slova smyslu) banda záporáků, která vypadá jako partička retardovanejch agrometalistů převlečenejch za vikingy na čundru. Polovina z nich navíc ani neumí mluvit a ta druhá polovina mi připomíná některé moje známé z doby před takovými pěti, desíti lety, než z toho vyrostli ("Sním její srdce! Uááááá!"). Sečteno a podtrženo, bavil jsem se dobře, rychle to uteklo, víc od něčeho takovýho už ani nechci. 6/10

Příjemné překvapení. Postavy jsou sice klišovité a příběh se také vyvíjí bez nějakých velkých odboček od očekávaného směřování, ale je podán takovou celkem sympatickou civilní formou. Krve a násilí je tam vidět tak akorát, aby se i něco nechalo na fantazii diváka, a celkově jsem byl spokojen i s vizuální podobou, která hodně staví na hře světla. Sice bych to asi žánrově nezařadil mezi horory, protože bát se moc není čeho, ale jako krimi thriller o kultu rituálně obětujícím lidi to není špatný. 7/10

Nemám nic proti komorně laděným hororům, právě naopak. Ale tenhle prostě nějak nefunguje. Pokus o klaustrofobickou atmosféru vyšel jen napůl a druhou polovinu bohužel nahradila nuda. A přitom film začíná celkem slibně, tajemný stopař působí dostatečně tajemně a ujetě, hlavní hrdince jsem ten strach z aut skoro i věřil a i kameo Michaela Berrymana potěšilo. Ale jakmile je Penny uvězněna v autě mezi dva stromy, tak začíná repetitivní kolotoč střídající scény, kdy se z auta pokouší nějak dostat, kdy se naopak pokouší usnout nebo prostě nějak vydržet do rána a kdy ji všemožně děsí její věznitel. Po čase jsem tak získal pocit, že kdybych přeskočil o deset, patnáct minut dopředu, tak vlastně o nic nepřijdu. Stereotyp naštěstí příjemně narušují pasáže o dvou lesních dělnících, které ale zase na druhou stranu postrádají smysl (proboha, co mají tak neodkladnýho na práci, že to musejí dělat kolem půlnoci a nepočká to do rána?) a tak nějak celkově působí jako pěst na oko. Výsledný dojem nezachránil ani jalový a nicneříkající konec bez pointy nebo alespoň nějakého zvratu. 4/10

Vlastně celkem průměrný akční film s Van Dammem, který ale nad průměr zvedají dvě věci: sci-fi nástavba a hlavně Dolph Lundgren. Van Damme taky není v úplně špatné formě, ale bez Dolphiho by tenhle film byl poloviční. Téma ztracených pětadvaceti let života dodává zajímavý podtext pro ty, kdo si u akčního filmu chtějí zapřemýšlet (což teda asi moc lidí nedělá, ale stejně), a hláškování a těch pár komických scén taky pořád ještě funguje. Zkrátka nestárnoucí klasika žánru. 8/10

Řemeslně dobře odvedená práce stojící především na vynikajícím výkonu Spaceyho. Není to sice taková bomba, jakou jsem čekal, ale na druhou stranu nemám absolutně co vytknout. Atmosferický, chytře napsaný a vypointovaný, přitom celkem civilně působící kriminální thriller. Zkrátka bez chyb. 9/10

Když jsem měl tenhle komentář asi z poloviny napsaný, trochu jsem se zarazil, jestli nespoiluju. Ale pak jsem si uvědomil, že vlastně ani nevím, jak Unearthed dopadl - a to jsem ho dokoukal před desíti minutami. Takhle je to totiž v tomhle filmu se vším. Hodina a půl běhání ve tmě, kdy se vlastně nikdy pořádně nedozvíte, co se děje. A když už se něco přecejen dozvíte, tak to nedává smysl. Tak to dopadá, když se někdo pokusí natočit kombinaci Vetřelce a Evil Dead. Jako když pejsek s kočičkou vaří dort. Mimozemšťané sbírající vzorky DNA a při té příležitosti zabíjející všechno okolo. Ramboidní policistka-alkoholička (škoda, že tvůrci nezískali Michelle Rodriguez, role pro ni jako ušitá) se škraloupem v minulosti, o kterém se ale dozvíme jenom minimum informací, protože jsou servírovány v celkem asi čtyřech dvouvteřinových rozmazaných flashbacích. Indiáni, kteří vědí úplně všechno nejen o vlastní mytologii a historii, ale také o archeologii, geologii, chemii a biologii a biochemii, obzvláště ve spojitosti s mimozemskými entitami. A samozřejmě spousta zmatených komparsistů, jejichž jediným účelem je bolestivě umřít. Za normálních okolností by mě to možná i bavilo, ale to bych muselo aspoň něco z toho být dobře natočeno. I přes tohle všechno jsem nechtěl být úplně zlý a dát alespoň tu jednu hvězdičku. Ale nepřišel jsem na to, za co. Postavy jsou do jedné ploché a nezajímavé, herecké výkony sotva průměrné, atmosféra prakticky neexistující a příběh? Ten spočívá jen v tom, že se jezdí z místa na místo a občas někdo umře. Jestli tam byla alespoň nějaká myšlenka, tak se naprosto ztratila. Takže tak. 0/10

Sice ne nejlepší film, co jsem zatím z After Dark Horrorfestu viděl, ale určitě jeden z těch vydařenějších. Škoda, že hlavní zásluhu na tom má kvalita předlohy, protože výkony představitelů a DiBlasiho režie jsou spíše průměrné. Ale i tak je to příjemná alternativa pro ty, co už viděli všechny díly Saw a mají chuť na něco v podobném duchu. A osobně mě bavila dokonce i ta první půlka, která je možná roztahanější a ukecanější, ale tím vytváří zajímavý kontrast oproti čistokrevnému gore závěru. 7/10

Veškerá tahle "young adult fantastika" se mi pomalu, ale jistě začíná zajídat. Srovnání s Hunger Games je tak ložené, že se dost divím producentům, že si s distribucí nepočkali až po skončení dříve započaté HG trilogie. Ale chápu, že patnáctileté puberťačky se musejí ždímat, dokud jim ještě je těch patnáct, za dva roky by z toho mohly vyrůst a třeba ten současný trend nahradí nějaký jiný. Ostatně máme tu skoro všechno, co v Hunger Games - dystopickou rozdělenou společnost, "silnou" ženskou hrdinku ve věku předpokládaného publika, kolem které se všechno točí (opravdu všechno! až to nedává smysl), více či méně zamotanou romantickou linku, trochu té akce, aby to nebyla úplná telenovela, a pokus o reflexi současné společnosti, aby si v tom svoje našly i přemýšlivější puberťačky. Divergence k tomuhle receptu, který v různých obměnách se změněnou jednou či dvěma proměnnými funguje vlastně už od Harryho Pottera, nepřidává v podstatě nic nového. Oproti Hunger Games má méně akce, dává snad až příliš prostoru "výcvikové" části a hlavní hrdinka je v centru dění až příliš okatě (WTF? Odkdy se vůdčí osobnosti jakékoliv větší komunity opakovaně vybavují s náhodnou ničím nezajímavou mladou holkou?). Na druhou stranu Tris je o poznání sympatičtější a lidštější, než neustále nabručená Katniss. Škoda, že její partner to vyvažuje tím, že se nonstop tváří, jako by měl zácpu. Kate Winslet jako záporácká MILFka sice docela sexy, ale vypadala, že vlastně nemá co hrát. Nebo si možná ještě nezvykla na role zlých královen. No a frakce jsou kapitola sama pro sebe. Popsat jako "svobodné" polovojenskou organizaci, jejíž členové musejí být připraveni na přímý rozkaz postřílet vlastní rodinu, může fakt jen někdo, kdo o svobodě nemá ani šajna, takže si ji plete s pobíháním po ulicích a lozením na výškový budovy. Šedá a oranžová odrůda hipíků se podle všeho odlišuje jen barvami šatů, alespoň že ti Šprti a Drzouni byli jakžtakž zajímaví. Každopádně mě ale překvapuje, že taková společnost vydržela fungovat dýl než čtrnáct dní. Nejsmutnější na tom všem je to, že je to zase začátek trilogie. Takže nás nejspíš čeká další neslaný nemastný druhý díl a přehnaně epické finále s Tris jako vůdkyní revolucionářů v díle třetím. Ale podívat se na oboje nakonec beztak půjdu, už jen proto, abych mohl zase nadávat. 5/10

K mockumentary mám trochu rozporuplný vztah. Na jednu stranu jsem rád, že se filmoví tvůrci snaží jednou za čas přijít s novými vyprávěcími postupy a nebojí se experimentovat, a to platí obzvlášť v žánrech jako je právě horor. Na druhou stranu mě ale obvykle dokumentární styl vyprávění nedokáže zaujmout natolik, abych film dokázal těch 90 - 120 minut opravdu hltat. Obvykle se totiž celý film smrskne do zmateného pobíhání po lese/domě/městě s roztřesenou kamerou v ruce, všechno si to hraje na súpr trúpr autentické záběry, ale výsledkem je pár laciných lekaček, spousta vystrašeného blábolení a divák se vlastně nic o ničem nedozví. Samozřejmě to dává spoustu prostoru pro interpretaci, ale nesnáším ten pocit, že se mimo záběr děje něco strašně zajímavého a režisér mi to bůhvíproč nechce ukázat. Pamatuju si, jak jsem byl svého času kvůli tomuhle trpce zklamán ze Záhady Blair Witch... Lake Mungo je naštěstí čestnou výjimkou, protože si hraje na dokument právě opačným způsobem. Původní záběry a fotografie jsou tu jen pro dokreslení toho podstatného - logicky uspořádaných výpovědí aktérů a svědků, díky kterým si můžete udělat obrázek o událostech tak úplný, jak to jen jde. Takový Truman Capote ve filmu. Skutečných lekaček ani krve se tu nedočkáte, takže to asi není film pro ty, kteří se chtějí bát nebo zvednout žaludek, ale pokud hledáte zajímavý a co možná nejrealističtěji převyprávěný příběh, je to dobrá volba. A navíc je tu pár moc povedených odkazů na Twin Peaks - to už fakt nemůžu jít pod ty čtyři hvězdičky. 8/10

Ech, podvacátý už moc nevím, co napsat, abych se ve všem neopakoval. Takže jenom ve zkratce - Brosnana pořád moc nemusím, ale proč ne; honiček tentokrát naštěstí nebylo tolik a/nebo tak dlouhých, aby vyloženě nudily, takže taky cajk; bondgirl (obě) v pohodě, ačkoliv Denise Richards prostě ten doktorát z atomové fyziky nevěřím. Jako plusy jsem ocenil především (sice předvídatelný, ale couž) dějový zvrat o sto osmdesát stupňů, Johna Cleese a hlavně výrazně komplexnějšího a lidstějšího záporáka, než je u celé série zvykem. Po těch desítkách vyšinutých megalomanů je příjemnou změnou vyšinutý tragický antihrdina. Díky za něj. 8/10