Desiree

Kde se bere v některých lidech, kteří sami trpí, tolik síly, tvořivosti, radosti ze života, schopnosti pomáhat druhým...? Tleskám Julii Taymorové! Téměř každý záběr připomíná uměleckou fotografii. Ač jsou zde některé pasáže evidentně zidealizované ( včetně vzhledu samotné Fridy ), je tento film velmi inspirativní. A to nejen pro výtvarníky, kteří po shlédnutí filmu, mají takovou chuť tvořit, že zakopnou v předsíni, když si běží pro štětce a barvy. Takže až mě přestane brnět ten ukopnutý palec, dám se hned do toho. Hodím emoce na plátno, no...uvidíme...

Celkem srhující podívaná, dotvářená vynikající hudbou.

Bílý králík! ...je neuchopitelný, záhadný a lidskému mláděti připadá neodolatelný. Jak je heboučký, a kam jde? kdo by za ním nešel, o hodně by přišel. Není vhodné pro lidi s narušenou psychikou a pro zkouřence s depresí! Mohlo by dojít k přehřátí mozkového centra -" co se to, sakra, děje?!".

není nad opravdové, pivním odérem a cigaretovým dýmem naplněné prostředí, plné "opravdových" přátel, řešících zde ta nejzajímavější témata. Něco o tom vím...

Zábavné, originální, prostě fascinující úlet. Akorát na můj vkus moc masové...(nebo spíše masité,tak)

Ooo, jak jsem starší, tím více se mi líbí! Jednoznačně nejlepší pohádka. Nejen na Vánoce, ale i po ránu ve všední den, zahřejí pekelné plameny a roztomilost hereckého osazenstva.

Míváš barevné sny? Někdy tak bizardní, že sám nechápeš, jak se to v té Tvé hlavě vlastně mohlo zrodit? Cesta do fantazie je ( stejně jako třeba "švankmajerova" Alenka ) dokonalé zobrazení tajemných lidských snů. Velmi obdivuji tvůrce scénáře. Mít takový sen je jistě velmi inspirativní, ale jak ho, sakra, tak věrohodně dostal na papír, potažmo na plátno. Já ho většinou zapomenu dříve, než vypnu ten hrozný drnčivý zvuk, který mou cestu po fantazii právě přerušil...

Až přijde chvíle, kdy budeš mít chuť uvolnit ze sebe nějaké zadržované emoce, tak se můžeš naplno otevřít tomuto vyjímečně srdce-drásajícímu příběhu. Jelikož nejspíš dojdeš k závěru, že nic ve Tvém životě není tak černé, uleví se ti...možná.

Jedním slovem: Lahůdka.

I LOVE PIXAR!!! Douglas se zde pozastavuje nad tím, jak je možné, že nás animovaní hrdinové a jejich příběhy dokáží dojmout stejně, ne-li více než někteří jejich kolegové z masa a kostí. Čím to může být? Nabízím malou soukromou úvahu. Animák vzniká od námětu, přes storyboard až po finálovou verzi i několik let. V tu dobu na něm pracují stovky až tisíce lidí. Každý z nich má jistě pár nápadů, jak tu či onu scénu víc podtrhnou dojetím, či z obyčejného fórku udělat hlášku, která se pak používá k rozveselení přátel po několik let, "moj, moj"? Je to týmová práce a musí to být skvělé zaměstnání. Závidím. I když tu rutinu si taky umím představit. To, že závěrečné titulky u běžného hraného "holywoodského" trháku trvají taky 5-10minut ještě asi neznamená, že se většina jmen na filmu nějak podílela svým tvůrčím nadšením a talentem...