swinevenca

Opravdoví králové našeho odboje. Bohužel i kvůli tomu, že toto dílo zůstává ve svém tématu samotné, se o těchto hrdinech neví a bohužel s každým dalším sledováním se utvrzuju, že největší přínos seriálu je aspoň v medializaci těchto hrdinů, jinak mě napadá čím dál víc výtek. Výkony Vladimíra Javorského a Josefa Cardy jsou strhující, až se divím, že Josef Carda nebyl odměněn nabídkou k žádné jiné roli, ve které by mohl ukázat své herectví a stal se přiblblým sporťákem z TELE TELE. Příběh sice má být uměleckou fikcí, ale zaráží mě věrnost některých událostí v kontrastu s totálními nesrovnalostmi o chvíli později. A-54 je zde vynášen do nebe, zatímco z Morávka je hazardér a viník spousta nepříjemností, Peltán, který přežil ze všech nejdéle a padl podobně hrdinně jako Morávek, je tady podobný děvkař jako Bartoš ve Strachově Silveru A. Škoda, že se tenkrát nevědělo, jak to bylo se smrtí Václava Morávka doopravdy, škoda, že Kachyňa nedal na vynikající knihu Kokoškových, která odhalila skutečnou roli Paula Thummela, která byla spíše negativní. A věčná škoda, že se dnešní autoři ne a ne odhodlat k hrdinskému podání těchto lidí. Ani by se nemuselo poamericku přikrášlovat.

Škoda, že generál Alois Eliáš se dočkal jen takto komorního filmu. Je pravda, že Luděk Munzar je ideální představitel pro takovéto psychologické zpracování, které je zaměřeno na tu tenkou hranici mezi kolaborací a ústupky ve víře v dobro věci. Dále bych vyzdvihnul ještě Františka Němce, ale to už je asi vše. Měl jsem od filmu asi přehnané očekávání, čekal jsem více historických souvislostí, třeba nástup Reinharda Heydricha a Eliášovo zatčení. Na druhou stranu za docela zásadní chybu považuji, že k mlátičce a šifrám se Němci dostali až 4. října, tedy až po Eliášově zatčení, a protože si při podobných filmech na přesnost potrpím, můžu asi být rád, že historických událostí bylo zmíněno minimum.

Filmů o atentátu na Heydricha je po hříchu málo a napjatě čekám, až se do toho zas jednou někdo pustí, ale tohle je krásná ukázka toho, že když už nějakej vznikne, tak by se tak mělo stát u nás, protože na Gabčíka a Kubiše v tomhle americkym podání vůbec nejsem zvědavej. Už od začátku filmu, kdy byl Čurda přidělenej ke dvěma kamarádům, což je historicky úplně mimo mísu, jsem tušil průšvih a bohužel se to vyplnilo. Příběh operace Anthropoid svým způsobem vyhovuje americkýmu béčkovýmu profilu - dva kamarádi v týlu nepřítele, heroický nasazení a zrada a hrdinská smrt - , ale něco jinýho je vycucat si takovejhle film z prstu, hodit do toho Stallona, Seagala a další a čekat kolik z toho kápne, a něco jinýho je použít pro tyhle účely skutečný příběh našich národních hrdinů, který zabíjej heydricha v květnu na tajícím sněhu a jedním zásobníkem postřílej celej regiment, to je prostě odpornost

Na tomto díle si cením dvou věcí. Tou první je samotný fakt, že byl natočen film o hrdinech našeho odboje, protože těchto filmů je ostudně málo, o jejich kvalitě v mnoha případech lepší nemluvit. Druhou věcí je historická přesnost. I když s přibývajícím zkoumáním klesá a chyb bych našel na A4, pořád jsou to z mýho úhlu pohledu spíš technický detaily, byť zplodily nejeden mýtus, např. o průběhu atentátu. Ale zároveň tenhle film dostal nejen Gabčíka a Kubiše do povědomí diváků a nemá potřebu jejich odhodlání bagatelizovat, nýbrž oslavovat. Škoda, že se tak málo pozornosti věnuje jménům ostatních vojáků a jejich podporovatelů. Ale ve výsledku je z toho mrazivá rekonstrukce vrcholné akce našeho odboje, ve které člověk sleduje nadějný, ale nakonec zradou Čurdy zmařený, boj několika jedinců proti nacistické tyranii. A to je tak silné téma, že tento film pokaždé hltám jako při prvním zhlédnutí, protože moc podobné kvality na tohle téma prostě není.