swinevenca

Teda poprvý mě to vzalo víc, napodruhý to na mě působilo jako trochu nadprůměrná romanťárna, asi proto, že to člověk těm dvěma nějak víc přeje, když pocházej možná ještě z horšího než třetího světa a ne z nudnejch městskejch kanceláří. Ale to je tak všechno co je jiný oproti většině. A ten závěrečnej tanec?Takhle snad končej animáky, ne?

Opakoval bych zdejší komentáře, akční a efektní luxus, zbytkem si nenechat zkazit požitek.

Ty dva se během hry nezastavěj, stejně jako můj smích, Polášek a ten vtipnej zpěvák nejsou o moc slabší křoví. To je už lidovka tohle. A pak sou eště jiný důležitý věci a to je podstatný.

Pořád se budou vytahovat starý šlágry, aby jejich pokračování zkazilo dojem z jedničky. Možná to bylo určený spíš pro lidi, který jsou na tom věkově podobně s hercema, ale pro mě to byl ztracenej čas, u filmu mě udrželo jen čekání na pointu, která se ale asi zasekla někde v nižném novgorodu.

Já jsem v tom ten svůj lyžák poznal, akorát Prťku, pardon, Brťku jsme tam neměli. Zajímavý, že to je teenagerovská komedie a přesto ten film vyzní úplně jinak než Janákovy pokusy, kde to vlastně všechno stojí jen na jednom motivu, tohle je nesmrtelná klasika.

I s mizerným zpěvákem Donutilem se dá natočit zajímavej a dobrej muzikál, když je mu to za léta ušitý na míru. To přenesení divadelní hry do polofilmu je myslim tak akorát, chytlavý písničky tvořící baladickej příběh, vlezlej Polívka coby šedá eminence, dobrá oddychovka.

To jsem rád, že se konečně dostala do televize i tahle verze, na který jsem byl v divadle už pěknejch pár let dozadu. Nový pojetí, zajímavá scéna a starý dobrý písničky plus úžasný houslový vložky, na který už léta vzpomínám.

Nepovedený scény jsou vždycky dobrý,protože ty omyly a reakce na ně jsou naprosto spontánní, tak proč do toho dávat trapnej předem připravenej komentář, kterej eště navíc jde kolikrát přímo přes ty scény.

Norton zahrál "kajícího se" rasistu tak přesvědčivě, že jsem poslední čtvrthodinu trnul stejně jako Derek odkud přijde rána msty, ale takhle jsem to nečekal. Dlouho jsem nebyl u filmu takhle napjatej, co se stane v příští chvíli. Drsná sonda do toho, jak maj Američani rasismus pod kůží, obávám se ale, že naše společnost od tohodle stádia nebude zas tak daleko, jak by se mohlo zdát.

Ze všech úvah, co při vzájemnejch pohovorech vypustili ty dva, mě nejvíc zaujalo pojednání o použití věty "jsem jenom člověk". Jinak je to celý jedna velká deprese, na kterou jsem i kvůli mračícímu se Goslingoj a absenci nějakýho pozitiva přistoupil jen tak na půl.