Jara.Cimrman.jr

"Po tom, co jsem nechala mrtvolu vykrvácet do záhonu tulipánů, aby se zrychlil rozklad, jsem ji zatavila do pytle a ten pohřbila pod hranici promrzání, aby se hrob během cyklů tání a mrazu nenadzvedl." Tak takovou chůvu by chtěl asi každý zabiják. I Red, který tentokrát FBI nikoho nepředhodil. Nicméně tohle je důležitý díl pro pochopení seriálu, dává věci do souvislostí a ukazuje, jak se z Kathy stal pan Kaplan. Jen ta zábava mezi rozřezanými těly trošku chybí.

"Chtěl jsi mě zabít škrabkou na brambory?" Mám rád akční rychlovky, při kterých má pravdu ten, kdo má větší obvod bicepsů. Takže Vaughn. Ano, až tak jednoduché to je, ale mě vždycky potěší, když vidím, jak korupce, hazard, násilí a prodej drog mizí z ulic mávnutím kouzelného proutku. Tedy spíš dřevěného hranolu, ale kdo by hleděl na detaily.

"Jako řádně zvolený zástupce tohoto města, okresu a státu New York ti přikazuji, abys upustil od nadpřirozené činnosti a vrátil se neprodleně do místa svého původu nebo nejbližší vhodné paralelní dimenze." Dlouhých čtrnáct let svého života jsem na duchy nevěřil, ale pak jsem potkal tým Dr. Venkmana, začaly se mi otvírat šuplíky a poslintala mě průhledná potvora. Byl to šok, ale duchové opravdu existují a já děkuji Ghostbusters za to, že mě při jejich krocení mnohokrát pobavili.

"Nemyslíš, že nás vybrali jenom proto, že jsme mladý a blbý?" I mé chabé znalosti z historie mi našeptávají, že ono to celé bylo trošku jinak. Nicméně od Michaela Baye se asi nedá očekávat historický dokument, ale spíš akční nářez. Ten se sice dostavil, bouchalo a šplouchalo to jedinečně, ale taky došlo na hrdý pohled na třepetající se vlajku s hvězdami a pruhy, na což mám diagnostikovanou alergii. Taky je to na můj vkus moc dlouhé a musím si postěžovat na to, že se sestřička Evelyn vůbec nevěnovala mým zraněním, ale zase to vzedmulo mou hrdost na to, že nejsem obyvatel Hamburgerlandu.

"Kolja, ty něboj sa, hlavně nikam něuběgaj, my si tě najdem. Zdravstvuj! Konec hlášení v ruském jazyce." Milej zlatej violoncellista Louka mě bavil jako skvělý lingvista, majitel čemodanu, sexuální loudil i kritik krav - těch zelených a nenažraných. I to zasazení příběhu do kontextu historických událostí se mi líbilo, ale taky jsem si bystře všiml, že se mě někdo snažil trošku citově vydírat a to já zase moc nemusím.

"Jestli to byl Bůh, já jsem Clint Eastwood." Od zhlédnutí tohoto snímku nevyřvávám do nebes, že bych Boží práci zvládl lépe než Bůh. Byla by to sice pravda, ale zrovna nemám čas to dokazovat. Bruce si na to naštěstí čas našel a já se přiznám, že mě jeho Boží administrativa docela bavila. Sice jsem měl takový pocit, že z tohoto námětu se rozhodně dalo vytřískat víc zábavy a méně moralizování, ale zneužívání Boží moci a gumový ksicht hlavního hrdiny mě vždy pobaví.

"Satan má mnoho podob. Někdy je to zpěvák neslušné písně v rádiu, jindy autor oplzlé knihy. Anebo pán, co číhá u školy a obtěžuje vaše děti. Někdy je to výrobce sladkostí, zdánlivých drobnůstek. Neboť co vypadá nevinněji než čokoláda?" Jsem zastáncem morálky, takže mě tato knězova slova oslovila. Jenže čokoládu mám rád, svoboda je mi nade vše a vždycky jsem byl trochu rebel, takže taky pevně stojím na straně cukrářky Vianne. Tak co s tím? Fandit s davem nebo chránit morálku? Tak v tomto případě mě Vianne přesvědčila, abych byl ovce a bečel s davem v její prospěch. A pak sežeru kus fialové krávy.

"Nerozčiluj se, Wille. Přivodíš si infarkt a zkazíš mi prázdniny." Za romantického týpka mě patrně nikdy nikdo neoznačil, takže jsem očekával, že se se zamilovanou Smrtí budu tři hodiny nudit nebo to spíš nedokoukám. Jenže opak byl pravdou. Dokoukal jsem to a líbilo se mi to. Jen bych požádal tam nahoře, aby si pro mě, až nastane můj čas, nechodil Joe Black. Je to sice sympaťák, ale já bych dal raději přednost Juliet z Lásky nebeské. Už aby to bylo.

"Robin Hood krade peníze z mé kapsy, nutí mě ožebračovat lidi a oni ho za to milují?" Šerif z Nottinghamu byl nejlepší, ale bavil mě i Robin z Locksley, Azim či bratr Tuck. Ovšem Mariana to celé zabila. Ona mi ani trochu nepřipomínala osobu, kvůli které bych začal zamilovaně plánovat složitou vojenskou operaci. Ona by prostě zůstala Šerifovi. Sorry, chlape. Ale jinak mě to braní bohatým a dávání chudým hodně bavilo.

"A teď si v příručce nalistuj stranu: Jsem v prdeli." Příběh je to jednoduchý, typicky bessonovsky přímočarý a mě zaujal snad jen tím, že se odehrává v no-go zóně, jejichž existenci oficiální místa popírají, i když existují jejich mapy či třeba aplikace No-Go Zone Premium. Jinak jde jen o propagaci parkouru a já se přiznám, že mě dost bavilo to skákání po domech, běhání po stěnách, přeskakování aut či dokonalý průlet okýnkem nade dveřmi. A jelikož jsem adrenalinový týpek, tak mě takový zážitek dokázal zvednout ze sedačky a donutil mě vyrýsovat si tělo dvěma kliky a jedním dřepem.