Ragdoll

Precizně zmáknuté drama, které je samo o sobě jednoduché, ale dokáže překonat i tu největší zatvrzelost. Už po chvíli jsem věděl, že odejdu spokojen a důkazem mi byla neuvěřitelná skutečnost, zhruba po polovině jsem si totiž uvědomil, že vůbec nemám nutkání podívat se na hodinky. Ale to je jen malé plus, ještě větším překvapením byl dospělý a sebevědomý výstup Bena Afflecka (o brilantním scénáři ani nemluvě), který mne, po zhodnocení velké většiny jeho víceméně béčkových rolí, jež maximálně zaujmou svou působivou, ale až přehnaně nerealistickou výpravou (např. Pearl Harbor), a kde ztvárňuje bezvýznamné postavy, stačí se jen tvářit drsně či heroicky, výkon je přeci irelevantní, otočil o 180 stupň, a to velmi rychle. Kdybych jen mohl sdílet alespoň špetku Huntingova matematického talentu... ''So if I asked you about art you’d probably give me the skinny on every art book ever written...Michelangelo? You know a lot about him. Life's work, political aspirations, him and the pope, sexual orientation, the whole works, right? But I bet you can't tell me what it smells like in the Sistine Chapel. You've never actually stood there and looked up at that beautiful ceiling. Seen that.....If I asked you about women you'd probably give me a syllabus of your personal favorites. You may have even been laid a few times. But you can't tell me what it feels like to wake up next to a woman and feel truly happy. You're a tough kid. I ask you about war, and you'd probably--uh--throw Shakespeare at me, right? "Once more into the breach, dear friends." But you've never been near one. You've never held your best friend's head in your lap and watched him gasp his last breath, looking to you for help. And if I asked you about love y'probably quote me a sonnet. But you've never looked at a woman and been totally vulnerable. Known someone could level you with her eyes. Feeling like! God put an angel on earth just for you...who could rescue you from the depths of hell. And you wouldn't know what it’s like to be her angel and to have that love for her to be there forever. Through anything. Through cancer. You wouldn't know about sleeping sittin’ up in a hospital room for two months holding her hand because the doctors could see in your eyes that the term visiting hours don't apply to you. You don't know about real loss, because that only occurs when you love something more than you love yourself. I doubt you've ever dared to love anybody that much. I look at you; I don't see an intelligent, confident man; I see a cocky, scared shitless kid. But you're a genius, Will. No one denies that. No one could possibly understand the depths of you. But you presume to know everything about me because you saw a painting of mine and you ripped my fuckin' life apart. You're an orphan right? Do you think I'd know the first thing about how hard your life has been, how you feel, who you are because I read Oliver Twist? Does that encapsulate you? Personally, I don't give a shit about all that, because you know what? I can't learn anything from you I can't read in some fuckin' book. Unless you wanna talk about you, who you are. And I'm fascinated. I'm in. But you don't wanna do that, do you, sport? You're terrified of what you might say. Your move, chief''. 100%.

Zatím nejslabší práce Grahama Linehana, která je pozadu oproti IT či Black Books mílovými kroky, ale v té době ještě taková konkurence na Britských ostrovech nebyla, a tak se za klasu považovat dá. Velké mínus je strašlivý nepoměr vtipných scén, kde je jimi jeden díl zcela nabitý, ale na další už žádné nezbyly. Například po pilotu jsem měl ohromnou chuť to zabalit. Řekl jsem si tedy, že zkusím ještě druhý, a v případě neúspěchu končím. Ten mne doslova bavil, tudíž stahuji třetí. A vida, opět jsem se dočkal zklamání. A takhle to pokračovalo celou první sérii, a poté mi došla trpělivost. Prostředí, ve kterém se jednotlivé epizody odehrávají, je jistě zajímavé, herci sympatičtí, rozhodně je to nevšedně originální. 75%.

Abych řekl pravdu, váhal jsem mezi čtyřmi nebo pěti hvězdami, neboť jsem necítil to pravé nadšení, které obvykle mívám u seriálů s tolika procenty, jelikož od nich očekávám až přehnaně hodně. Chci mu dát ale šanci, protože i když do mě úplně neprorazil, nemohu říci, že by se mi nezalíbil, má totiž opravdu skvělý předpoklad k pořádnému rozvoji a udržuje si přiměřené tempo, je rozvážný, takže v prvních dílech není žádná přehnaná akce, ale také ne ohromně pomalé a nudné rozmlouvání a představování příběhu, kde trvá celou první sérii, než se doopravdy začne dít něco podstatného. To jsem zažil například u Breaking Bad. Damian hraje úžasně a Claire vcelku také, ale může být po chvíli až moc výrazná a poté otravná, jako charakter se mi nezalíbila. Homeland má velký potenciál a byla by chyba, kdyby ho tvůrci zbytečně zničili svou nerozvážností, lepší je nechat tomu volný průběh. 90%.

Apokalyptická laskomina s krvelačnou potvorou, to tady už párkrát bylo, jenže téhle se stále daří zůstat originální. Svůj podíl na tom má samozřejmě i styl ruční kamery, což je můj oblíbený, zvláště pokud jde o thrillery, jejichž největším cílem je udržet vše nanejvýš realistické. Při sledování se lehce vžijete do chronické beznaděje všech postav a u každé scény si říkáte, jak byste se ve stejné situaci zachovali vy. Také jsem si po chvíli všiml, že film nemá žádný soundtrack, ale musím podotknout, že nyní je to snad poprvé, co mi to nevadí, spíš naopak! Opravdu skvělý zážitek, moc se těším na pokračování. 90%.

Nejlepší ve svém žánru, s dobrým českým dabingem a lehce béčkovým příběhem. U kung-fu filmů je to ale téměř nezbytné, protože kombinovat hlubší, intelektuálnější a smyslnější děj s akčními, bojovými a jen bojovými prvky je hloupost. Když jsem ho naposledy shlédnul, už jsem ani nebyl dítě, ale i tak si ho užíval, jelikož za ty léta se z něj stala, nejen v mých očích, nezapomenutelná klasika. Potěšil i sympatický Chia Hui Liu, který svou roli zahrál překvapivě solidně, ostatní radši nebudu zmiňovat, a kdyby existovala Topka pouze pro akční filmy, tenhle by se vyjímal v předních pozicích. 90%.

Atmosféra... Jaká atmosféra? Prosím vás, vždyť to nebylo ani kapku napínavé! Na svou dobu určitě skvělá vizuálnost, tajemná hudba a příjemný Kurt Russel, který mimochodem jako jeden z mála něco hraje, ale nálepku horor bych okamžitě strhl a nahradil ji slovy brutální akční film. Měl jsem chuť se bát a v pár chvílích to i vypadalo nadějně, ale po půlce už mi bylo jasné, že mě Věc nevyděsí ani trochu. A podivné zakončení na mém dojmu nepřidalo. Někdy už musím přestat věřit všem kladným ohlasům a pěkným hodnocením, a podívat se sám za sebe, abych neměl tak vysoká, a ve finále nenaplněná očekávání. 50%.

Jako komedie mi to nepřipadalo, smál jsem se sice často, ale věcem, které by normálním lidem vtipné nepřišly, jenže moje zalíbení ve všem černém a drsném nezná mezí. Film je celkem krátký, takže děj ani nemá šanci na pořádný rozjezd a už zase končí. Nápad je správně absurdní, herci vhodní, Mark Doherty je typický loser a Dylana Morana mohu vždycky. Možná ta neúplná stopáž, trochu pomatený střih a absence nějaké výraznější hudby mi zabraňují v kompletní satisfakci, ale stále je to slušný nadprůměr. 75%.

Stejně jako Mozartova tvorba, jedním slovem, geniální. Skvěle zrežírované, sestříhané, chytlavý scénář, krásné dobové kostýmy a hlavně, jak jinak, výtečný hudební doprovod složený těmi nejznámějšími a tím pádem i nejlepšími tóny, jaké se kdy v historii objevily na kusu papíru. Nejsem sice velký fanda oper či baletů, žádné jsem nikdy neviděl naživo, pouze ve filmech a tohle bylo poprvé, co ve mně začaly proudit emoce, opravdu to se mnou ne málo hnulo. Herci hrají jako o život, Abraham je dech beroucí a Amadeův smích naprosto úžasný! Po první projekci hodnotím plným počtem. 100%.

Bez téhle pohádky si stěží umím představit své dětství. Našel jsem v ní vše, akci, vtip, hezký konec, ale i smutek, například z úvodní scény jsem si mohl vyplakat oči. Když se Nemo poprvé dostal do akvária, bylo to strašidelné, jeho pokusy z něj utéci napínavé a pasáž z medusovitého příkopu hrůzyplná. Teď, jelikož už jsem s filmy jinde, je to pro mne jen další animák, ale jakmile ho někde zahlédnu, rázem je ze mě zase malý kluk. Z nostalgie, 100%.

Co vás zasáhne především, je překvapivě silný příběh, který je pevně podložen úžasným hereckým orchestrem, kde jsou všechny postavy originálně napsané a po chvíli i pro film jakožto celek naprosto nezbytné, s mistrovským dirigentem v podobě neuvěřitelné Bryce Dallas Howard. Drama, které po celé dvě a půl hodiny nenudí, dokáže i rozesmát a má, sic trochu předvídatelný, hřejivý konec: tomu říkám skvost světové kinematografie. A způsob, jakým se povedla zachytit tehdejší doba a svět diskriminovaných, ale i odporné smetánky, je, jako jeden z mnoha aspektů filmu, hodný Oscara. SPOILER:. Scéna, ve které čte Hilly již vytisknutou knihu a narazí na pasáž, jak snědla Minniyno hovno, tak její následný hysterický záchvat rulezzZZZ!!. 95%.