ibeh

Už dlouho jsem se v kině tak dobře nezasmála. Výborná konverzační komedie na téma pro Němce velmi citlivé, ovšem i s dalšími vyjevenými pikantnostmi pro celou rodinu. Skvělé herecké výkony předváděné kvalitními divadelními herci. Však je to natočeno dle divadelní hry. Sami autoři si ji již ve Francii natočili pod názvem Jméno, a jak koukám, film byl také vydařený. Ovšem v Německu má současná nová podoba daleko větší úspěch, což jsme se dozvěděli při příjemné diskuzi po filmu. A není se čemu divit. (Das Filmfest, Lucerna)

Byl to nářez. Emoce se hodně střídaly a souhlasím s ostatními, že to rozhodně není film pro každého. Mně tragikomická poloha dost sedí a seveřanům se fakt moc daří, je to jejich parketa. Drsný kraj, originální svérázné postavy. Vlastně jsou tam všichni dost nesympatičtí, s nikým jsem nemohla souhlasit, ale bylo to perfektně vyhrané, napínavé a s mystickými i filozofickými prvky. Občas jsem se až zajíkala smíchem nad různými absurdními a překvapujícími situacemi, ze kterých byl i nácek Adam vedle. I ten konec je ujetý. Doufám, že se nikdy nesetkám s tak odporným a šíleným lékařem.

Velmi komorní drama o mladém rozvedeném otci a jeho 11 leté dceři na dovolené u moře. Otec je docela akční, působí vesele a bezstarostně, s dcerou vychází dobře. Mají moc pěkný vztah. Mimochodem výběr herečky na postavu Sophie byl povedený, sympaťačka. Dny pohodově plynou, ale postupně stále více vnímáte, že otec má nějaké problémy, které jsou pro něj velmi těžké. Byla jsem stále ve střehu, co se bude dít. Konec filmu je však otevřený, což mi nevadí, protože má fantazie pracuje naplno. Musím ještě pochválit výbornou hudbu.

Pokračování opravdu nepovedené, už nikdy více. Další díly ani náhodou. Nebavím se, všichni mi spíše lezou na nervy.

Melancholie, ponuro, vize, výtvarné černobílo, hudba a děj, který pro mě nebyl nudný. Neakční komorní příběh, který mě oslovil. Naše doba je příliš rychlá, není na škodu se občas trochu zastavit. Bylo na co koukat a o čem přemýšlet. Na kino jsem si netroufla, ale v klidu domova mě tento originální snímek rozhodně nezklamal.

Alžírsko - země tisíce barev. Tak pestrá, jak jsem ani netušila. Dronové záběry z výšek (i ty z balonu, byla jsem poučena :)), které by člověk jako běžný turista vůbec neměl šanci vidět, nemají chybu. Skalní městečka, trhy, rozmanité oázy v poušti, červený písek i skály, zbytky tisíce let prastaré architektury, záhadné kresby ve skalách....Faktické i poetické, včetně pěkné hudby. Hluboký zážitek.

Autentický, silný a moc, moc smutný dokument. Sebedestrukce úžasně talentované žáby v přímém přenosu. Doufám, že její písně a hlas se jen tak nezapomenou. Ráda ji poslouchám. Především v té jazzové poloze. Nevím, jak bych tohle jako máma unesla.

Opět skvělá, jako byla vždy. Hudební bonbonek. Pozor! Na ivysílání ČT možno vidět pouze do 4.9. 2016.

Tenhle film jsem viděla nedávno na ČT a musím říci, že dvě hvězdičky jsem mu dala jenom proto, že jsem se občas docela bavila /scéna dojení krávy, vše kolem ruského knížete nebo falešný kněz/. Kdyby ho tvůrci pojali jako absurdní erotickou komedii, udělali by lépe, takhle to byl pěkný mišmaš. Nesourodé kostýmy /partička kolem Tima jako v Matrixu/, nehodící se moderní hudba a nevyrovnaný děj i herecké výkony. Ke kvalitnímu zpracování Dekameronu to mělo hodně daleko. Fanynky Haydena prominou, ale nedokážu si představit, že by takové "nedochůdče" zvládlo péči o klášterní zahradu a k tomu ještě obhospodařilo zahrádky tamních jeptišek. Působil na mě dojmem, že co nejdříve zkolabuje. Ale proti gustu žádný dišputát.

Vtipně rozehrané hrátky andělů. Našeptávání a vyprovázení na poslední cestě. Ale ono to vůbec není tak špatné, jak tady mnozí píší. Vždycky jsem ráda, že si nečtu před sledováním filmu moc komentářů. Samozřejmě že předloha pokulhává a od Alice už jsem viděla silnější snímky. Ale i tak mě film bavil, andělé byli dobří až na slečnu, která mě herecky neoslovila. Opět ten citlivý ženský rukopis o vztazích a různých emocích. Má to takového klubového ducha. A výborný byl obraz i hudba. Očekávala jsem méně a dostala jsem více. 70%