A co třeba Adolf?

"Der Vorname" je skutočne ukážkou toho, ako sa robia dobré komédie. Má to jednoduchú premisu, vie to podať svoj príbeh a je to vtipné. Asi 2 roky dozadu som toto videl však spracované v divadle (hra sa volá "Meno") so Zuzanou Mauréry Adym Hajdu a Rišom Stanke. Vtedy sme sa s manželkou poriadne nasmiali. Tentokrát ten humor akosi až tak výrazne nezapracoval. Nie ale preto, že by to bolo spracované zle. Ale ako sa hovorí - opakovaný vtip už nebýva vtipný. A v tomto prípade to platí rovnako. Stále som sa na jednotlivé scénky tešil, no už som vedel kam to bude smerovať a neprinieslo to moc nového. V tomto smere to teda pár bodov u mňa nemôže získať. Ak ste divadelnú hru nevideli, tak si to pozrite a zabavte sa. Stojí to za to. Okrem toho to ale aj veľmi pekne ukáže fakt, že všetci máme nejaké tajomstvá, alebo si myslíme určité veci, ktoré nie sú príjemné, keď sa ich dozvedia osoby, ktorých sa týkajú. A ľudia sa dozvedia veci, ktoré by sa asi ani reálne dozvedieť nechceli. Ale karty sú už na stole. Za pozornosť určite stojí. Ako som povedal, keby som to už nevidel v minulosti spracované inak, tak by som to ohodnotil pozitívnejšie. Takto sa to musí vyrovnať s ratingom, ktorý tu dávam. "Hodnotenie: B+ (13.04.2019)

Už dlouho jsem se v kině tak dobře nezasmála. Výborná konverzační komedie na téma pro Němce velmi citlivé, ovšem i s dalšími vyjevenými pikantnostmi pro celou rodinu. Skvělé herecké výkony předváděné kvalitními divadelními herci. Však je to natočeno dle divadelní hry. Sami autoři si ji již ve Francii natočili pod názvem Jméno, a jak koukám, film byl také vydařený. Ovšem v Německu má současná nová podoba daleko větší úspěch, což jsme se dozvěděli při příjemné diskuzi po filmu. A není se čemu divit. (Das Filmfest, Lucerna) (19.10.2019)

Tak já nevěděl, že je to divadelní hra, ale v průběhu sledování mě to napadlo. Figury jsou krásně nesnesitelné, s nikým se tu v podstatě nedá ztotožnit, a asi je to záměr. Postavy jsou velmi karikaturní. Námět mě zaujal velmi. Celkově je to samozřejmě odnikud nikam, ale místy je film i zábavný. Snímek lehce klouže i po současných zásadních tématech pseudokorektnosti, autocenzurnosti a ideologicky pokřiveném náhledu na historii a další věci, ale nemám pocit, že by to snímek nějak zásadně kritizoval, spíš jsem měl pocit neutrálnosti až lehkého stavění se za tyto věci. Pobavil mě fakt, že matka vypadá mladší než dcera, říkal jsem si, že je to fakt hloupým castingem, ale ke cti Iris Berber slouží to, že ve skoro 70 vypadá tak dobře. (27.04.2020)

Lehká ironie i humor sice občas zavrzaly, ale na Němce slušný výkon. 1) Zajímavá jemně vtipná konverzačka o rodině, přátelích, politice i trochu o homosexualitě a dalších tématech._____ 2) Zaujal mě 44letý štíhlý Horlan David Fitz (Thomas, který chce pojmenovat svého syna Adolf). (19.02.2020)

Německá verze je stejně báječná jako francouzský originál, s obdobně povedenou hereckou sestavou a zanedbatelnými změnami ve scénáři. Největším rozdílem, pro příběh i zábavnost nepodstatným, je strožší interiér obýváku, ve kterém se všechno odehrává. A sušší úvod s poslíčkem pizzy. Povahou postav je ale “němec” českému divákovi možná bližší než exotičtější “francouz” z roku 2012. (19.06.2022)