Recenze (1 566)
Pýcha národa (2009)
Německá propaganda v kabátu Call of Duty? What the F?
Únos vlaku 1 2 3 (2009)
Helgelandův scénář by strašně rád uháněl kupředu, ale bohužel je jedinou součástkou, která se tím směrem výrazněji pohybuje. Scott, Washington, Travolta... dokonce i Harry Gregson-Williams jedou na setrvačník a doufají, že vagón plný rukojmí dorazí do poslední zastávky pouze za pomoci provařených trademarků, přebytečného "madrfakrování" a siláckých gest. Což se dá promíjet u bezmozkového akčňáku postávajícího na rovině sci-fi a čisté fantasmagorie, ale ne v papírově chytrém thrilleru, v němž se přes pokusy o sociální přesah těžko hledá čas na všechno ostatní. Zbytečný film... pro všechny.
Milenci (2008)
Prvních 30 minut je ještě celkem zajímavých, byť rozhodně nejde o nic objevného či neviděného, ale od večeře v restaurantu už to jde jen z kopce. Gray ztrácí kontrolu nad tempem, scénář je předvídatelnější než rady babek z Volejte věštci a rychlost, s jakou obě ženské postavy roztahují nohy, mi mozek ještě teď nebere. 5/10 a malá prosba, aby Gray konečně dostal scénář, v němž bude moci svůj cit pro atmosférické dusno pořádně využít.
Drive (2007) (seriál)
Děr v logice je habaděj a s každým novým dílem je znát, že se scenáristé začínají ve vlastních nitkách pomalu ztrácet, ale Drive rozhodně nepostrádá "drajv", honičky vypadají za televizní rozpočet lépe než třetí a čtvrté Rychle a zběsile a Nathan Fillion zas a znovu dokazuje, že už by ho měl někdo konečně protáhnout do Hollywoodu a pořádně mu nastartovat kariéru (Uncharted je za rohem... Halóóóóó). Není ale sám. Největší síla Drive totiž není v akci, ani ve vozovém parku (ten je naopak dost laciný), ale v postavách, z nichž některé nemají moc co nabídnout a slouží spíš jako zdroj WTF náhod a dějové vaty (zlodějka z New Orleans, matka s miminem, otravné duo černošek), ale mnohé jsou napsané až překvapivě dobře (Fillionův Alex, bratři mexikánci, otec s dcerou v podání Dylana "Dr. Connorse ze Spideyho" Bakera a Emmy Stone) a dokáží svými osudy přitáhnout k obrazovce. Škoda, že jen na šest dílů, protože u Foxů znovu rovnou řezali, než aby dvakrát měřili. Jak typické. Alespoň závěrečnému dílu mohli dát zelenou. 7/10
Stav obležení (1998)
Popis scény, dokonale vystihující celý film: Terorista drží v místnosti za zamčenými dveřmi několik dětí jako rukojmí, odvážný agent (Washington) vybíhá ve slow-motionu proti dveřím, rozrazí je, udělá kotoul a stihne se nejen zorientovat, ale také zlikvidovat hrozbu. Vágní film o hrozbě terorismu, který se může opřít pouze o solidní herecké výkony Willise a Washingtona a zručně natočené akční scény (resp. útoky teroristů). Samotný Zwick je spíš na obtíž, jelikož jeho typické ingredience (patetické dialogy, tuny klišé, hrdinské činy) nemohou dost dobře fungovat v ambiciózním filmu, jenž není zakotvený v dobrodružném, válečném či romantickém žánru. Celou dobu jsem si říkal, jak by Stav obležení dopadl, kdyby se ho chopil třeba Paul Greengrass. Ten by z mučení nevinných islámských civilistů vymáčknul určitě víc než jen Willisův dramatický odchod ze scény.
Polojasno (2009)
Roztomilé, emocionálně syté a zábavné jako staré pixarovky, které ještě netlačily na pilu a nesnažily se být ničím víc než dokonale animovanou zábavou pro celou rodinu.
Insomnie (2002)
Důkaz, že si Nolan zvládne ohlídat jakýkoliv film, včetně těch, které nevychází z jeho rodinného pera. Dokonalý Al Pacino, atypicky obsazený, leč rovněž výborný Williams a atmosféra, která nahlodá i největší milovníky Aljašky. Za mrazivý závěr slabších 9/10.
Návrh (2009)
Nejsnesitelnější Sandra Bullock od Crashe. Ale je pravda, že za většinu sympatií v tomhle případě může šikovná Anne "natočím i dementní scénu s orlem a psíkem jako ultimátní gag" Fletcher, rozumný scénář a borec do nepohody Reynolds. Vidět, užít... možná zajít znovu... a zapomenout.
Zažít Woodstock (2009)
Kdyby to točil neznámý režisér a ještě k tomu jako prvotinu, zvedal bych oba palce k nebesům a provolával slávu LSD, trávě a éře dětí květin. S vědomím, že za touhle bohapustou prázdnotou stojí Ang Lee, jsem ale na rozpacích. Figurky jsou na šachovnici rozestavěny skvěle, do půlky filmu (než začne samotný Woodstock) se dá říct, že to o něčem je, ale co následuje poté je jen hrstka samoúčelných poetických scének, které mají zakrýt skutečnost, že se pod nánosem woodstockého bahne skrývá pouze zidealizovaná oddychovka bez výraznější chuti a zápachu, v níž se žádná z figurek nepohne ani o píď. P.S.: Schreiber na hrad!
Vzhůru do oblak (2009)
Po Wall-Em žádné překvapení... další nápad na krátký film roztažený do dlouhatánských devadesáti minut (subjektivně byla stopáž dvojnásobná), tentokráte doplněný o značně nesympatického důchodce, otravného, leč roztomilého asijského skautíka, bezkonkurenčního "chaplinovského" opeřence a zhuleného čokla, který je v české verzi klasickou rolí Pavla Lišky (nebrat pejorativně!!!). Shrnutí Carlova života pobavilo, ale nezanechalo ani náznak dojetí, dospělejší podání příjemně překvapilo a pár vtípků (cokoliv s ptákem či psem) bych si rád užil znovu. Bohužel však ne v kompletním "balónkovém" balení, které mi připadá vizuálně chudé (Venezuela fakt ne-e), tempově nevyvážené (závěr jsem prozíval) a myšlenkově omšelé. A mám pocit, že s příchodem pixarovských sequelů to lepší nebude.