Psema

Rozmýšlím se, jestli 4 nebo 5*. No, než se rozhodnu tak vyložím karty na stůl. Martin Scorsese se tentokrát chopil tématu, které je pro americkou veřejnost zajímavé více než dost. Howard Hughes, nadšený filmový tvůrce, výrobce letadel, letec, business man, který byl ikonou své doby. Pro českého diváka možná zajímavý méně, ale to není důvod si tento film neužít. Scénář snímku adaptuje pouze část života. Začíná se při natáčení Pekelných andělů, kdy se HH podařilo vniknout do Hollywoodu, přes jeho pletky s Katherine Hepburn, kdy byl na vrcholu, přes pá do hlubin, v době kdy se projevila v plné síle jeho psychická choroba až po jeho lehké postavení se na nohy. To v čem MS vyniká je vizuální stránka. Přes kamerové okružní jízdy, přes nálety kolem letadel až po dobovou stylizaci působí každý záběr famózně a naprosto dokonale. Podstatné pro film takového formátu je zapotřebí solidního hereckého obsazení. Marty je starej mazák a vsadil na Lea DiCapria, který ho rozhodně nezklamal. Spolu s Cate Blanchett, Alanem Aldou či Alecem Baldwinem tvoří historii s takovou samozřejmostí a úchvatností, že je těžké se odtrhnout, a to i přes dlouhatánskou stopáž. Takových 20 minut dolů by neškodilo.

Osobně Hong kongskou produkci nijak zvlášť nevyhledávám, ale pokud už se na nějaký výtvor podívám, tak musím uznat, že má něco do sebe. Skvělý scénář, to je základní kámen Volavky. Zajímavý, neokoukaný příběh dvou lidí, kteří jsou infiltrováni, každý do jiného druhu společnosti. Zatímco policista, slídící v řadách mafie chce s touto prací seknout, mafián v řadách policejních, chce ukončit své styky s mafií a udělat kariéru u policejních jednotek, kde se mu velmi daří. Než se jim však tyto sny splní musí navzájem objevit své pravé totožnosti, které vedou pro mě k dosti překvapivému konci. Velmi dlouho mě film takhle nezaujal už svou základní myšlenkou. Ta je navíc rozšířena vynikající atmosférou asijského prostředí, která snímek dostává tak trochu do jiné reality, která je podchycena a zvýrazněna výborným hudebním podkladem a taktéž kamerou, kterou bych neoznačil za nějak výrazně invenčí. Spíš je to učebnicově odvedená práce s několika extra momenty. I když je po technické stránce vše výborné, bez dobrých herců se dobrý film nevykouzlí. To naštěstí v tomto případě také nehrozí. Hodně působivé momenty zahrané s naprostým přehledem mě utvrzují v názoru, že asijská kinematografie má vždy co nabídnout a má spoustu talentovaných herců, a je to jen dobře.

U Aut si musím trochu rýpnou, jako prakticky u každého animáku, že scénář mě opět neoslnil. Přichází s předvídatelnou zápletkou plnou klišé, kterou ovšem vyrovnává obrovský příval vtipů a to nejen verbálních či obrazových, ale i těch skrytých, které rozhodně nepůsobí prvoplánově. Technická úroveň je opět, jak je u Pixaru zvykem, naprosto dokonalá. Oproti konkurenčnímu Za plotem jsem se bavil víc právě s auty. I když uznávám, že nejvíc jsem se pobavil v závěrečných titulcích.

Velmi působivý snímek, který je brilantně natočený a má hutnou atmosféru i herecké výkony. V těch dominuje B.B. Thornton, ovšem ani ostatní herci nezůstávají pozadu. Zaujal mě H. Ledger, který podal velmi vyrovnaný a pěkný výkon. Trochu zklamání z Halle Berry, která předvádí asi tak tři pozice hraní a toť klidná, rozčílená a sexuální. Na Oscara podle mě trochu málo, ale budiž.

Těžko říct jestli je to pro děti nějak zvlášť vhodný pořad, ale je poměrně zábavný. NO ani ne tak poměrně, já se u toho tluču smíchy pořád a to už mám dětství za sebou

SÁDLO...Pitt... IKEA... Norton... TUČŇÁK... Fincher... GENIÁLNÍ.

Normálně bych se u takovéhlo filmu ani nerozepisoval, prostě bych tam napral neutrální 3* a šel dál, ale tady to dopadlo trochu jinak. Za prvé musím říct, že děj je stupidní a plitký až hanba, ovšem odkazy na hororové klasiky, prvky rodinného dramatu a opravdu ujetý humor mě vážně dostaly. Tohle je přesně typ filmu, který když si pustíte v uzoufání nudném letním odpoledni, tak Vám alespoň trochu zvedne náladu, čímž se vlastně splní jediný účel tohohle projektu. Chuckyho sémě bylo vytvořeno prakticky pro zábavu a proto k němu tak musí člověk (divák) přistupovat, tedy s obrovskou nadsázkou. Když právě na toto přistoupíte, zjistíte, že se jedná o zábavný kousek, pokud ne, pošlete Chuckyho do pekel.

Bez diskuze etalon akčních fláků let osmdesátých. Naprosto nestárnoucí akční klasika složená z těch správně masitých kousků. Nechybí regulérně nadsázková akce, kultovní (a přitom tak snadno použitelné) hlášky, ani tradiční záporácké přehrávání. Pokud se někomu "ejtýs" vyhnuly a chce to napravit klasikou nejklasičtější, nemá na výběr. Navíc, kde jinde předvádí Arnold takhle komlexní herectví? (Jeho hrudní svalstvo hraje doslova precizně ;)

Silent Hill je hodně zvláštní počin. Vymyká se totiž naprosto ze všech hororových stylů a vytváří si svůj vlastní, dosti osobitý způsob na oslovení diváka. Konečně jsou pryč všechny trapné lekačky způsobující maximálně infarkt o který nikdo nestojí, ale objevuje se hutná atmosféra plná strachu, která každého nutí zabořit se do křesla a sledovat napínavý příběh. Velkou výhrou pro Silent Hill jsou rozhodně jeho tvůrci. Už samotná herní předloha ukázala, jak talentovaní japonci jsou a díky tomu, že se podíleli i na tvorbě filmu dostává snímek neuvěřitelný vizuální švih, který díky talentu Christopha Ganse dorůstá výšky Mount Everestu. Samotný příběh je zpočátku dosti jednoduchý. Malá holčička Sharon je náměsíčná a protože volá jméno Silent Hill, její matka se tam s ní vydá. Nejdříve se jí Sharon ztratí a při jejím pátrání v Silent Hillu Rose objevuje temnou minulost i současnost tohohle temného města. K tomu se jí ještě vydává hledat její manžel Chris. Víc neřeknu ani ťuk, protože by to byla škoda, ale velmi příhodně se podívám na to hlavní, na atmosféru. Děj filmu se odehrává ve třech dimenzích. První je realita ve které se nachází Chris, následuje část v mlze, kterou je Silent Hill pokryt a z nebe padají vločky popelu, a nakonec je zde svým způsobem očistec, tedy naprosto bizarní místo, kde se noční můry mění ve skutečnost. Tato třetí dimenze je vždy uvedena sirénou, což rozhodně pomáhá v orientaci. Samotné namíchání těchto tří prostředí vyžaduje opravdu dobrého režiséra a Gans se ukázal dobrou volbou, předvedl, že dovede atmosféru dovést k vrcholu a těžit z prostředí, co se dá. Klasikou hororů jsou samozřejmě monstra, která jsou zde přesně po vzoru hry a vypadají opravdu úžasně, ale stejně všem kraluje bezkonkurenční Pyramid head, který sice nemá moc prostoru, ale každá jeho účast v záběru bere dech. A když už jsem u záběrů, tak kameraman by si zasloužil Oscara. Nádherné nekonvenční záběry působí výborně, a to obzvláště průlety z místnosti do místnosti. Další správnou volbou byl výběr hudby, o kterou se postaral její tvůrce už z herní předlohy, proto se zde ozívají jak známé herní melodie, které jsou pouze lehce modifikované, ale také nové kousky, které svou kvalitou nezaostávají (soundtrack doporučuji). Kromě atmosféry je jasné, že film musí těžit hlavně z herců, obzvlášť když jich je v celém ději jen pár. Pravdou je, že Radha Mitchell podává brilantní výkon, ve kterém zobrazuje Rose jen jako matku hledající své dítě a ne chodícího zabijáka, zkrátka tomuhle se dá věřit bez potíží, skvěle ji doplňuje Deborah Unger v roli policistky a Sean Bean jako manžel Chris. Potíž u Beana je, že hraje na velmi malém prostoru, a i když se s ním vyrovnává více než dobře, stejně je z jeho role cítit násilné roubování mužské role na kostru scénáře. Ovšem skutečným překvapením pro mě byla Jodelle Ferland jako Sharon. Ze začátku jsem si říkal, "zas další otravné dítě", ale na konci jsem jen pokyvoval a tiše říkal WOW. Jak je vidět, tak film nemá prakticky žádné slabiny, ovšem jedna tu přece jen je. A to bohužel ve scénáři, jak už jsem říkal tak Chris je tam trochu navíc, to bez debaty. A jelikož síla snímku je hlavně v malém množství postav na plátně, tak první polovina nakonec vyznívá lépe než ta druhá, která je více americká a obsahuje hromadu ujetých postaviček, čímž tohle hororové dílo trochu ztrácí. A k tomu ještě přičtu trochu neférovou vysvětlovací pasáž, která mě taky zrovna nepotěšila. Ale tohle jsou jen malé skvrnky, které stejně většina lidí ráda přehlédne, nejdůležitější totiž je, že film si užije naprosto každý, jak znalec předlohy, tak úplný novic a já nemůžu dát jiné hodnocení než 9/10, pro fanouška samozřejmě plný počet.

Další důkaz toho, že trailer a celý film je hodně něco jiného. Jestliže upoutávky se zdáli být dosti shitózní záležitostí, tak film jako celek je naprostý opak. Příběh jako takový je sice svým způsobem naprosto jednoduchý a předvídatelný, čímž myslím, že celý děj člověk zná po deseti minutách od začátku filmu, jelikož scénář kopíruje snad ta největší klišé. Na plátně to znamená to, že mýval R.J. zničí zásoby jídla medvědovi a ten mu na oplátku vyhrožuje smrtí, jestli mu do týdne nesplaší nové. R.J. využívá ostatní zvířata s kterými se spřátelí, pak z toho má špatný pocit, vyklopí pravdu, je mu odpuštěno, no prostě klasika. Naštěstí u animáků se na příběh stejně zas tak moc nekouká a co je důležité poněkud více, jsou fórky, narážky a hlášky. Těch je v Za plotem taková hromada až se člověk diví, že to vůbec všechno může fungovat. Ale světe div se ono to funguje a navíc skvěle. K tomu v originálním znění je už tradičně spousta slavných osobností, ze kterých naprosto nejvíc vyčnívá Bruce Willis, který je sice na R.J možná trochu starý, ale stejně zní hodně cool. Trochu ohraným dojmem působí využívání co největšího počtu chlupatých zvířat, aby pánové animátoři mohli ukázat, že doba jde stále kupředu, někdy to totiž opravdu už trochu škodí. Když se to vezme, tak jediným nesrstnatcem je v příběhu želvák Verne a to je pro mě trochu málo. V záplavě letošních průměrných animáků však tohle dílko působý hodně svěžím dojmem, obzvlášť pro mladší publikum je to hitovka, ale i pro nás poněkud starší (i když o pár let) se jedná o vynikající zábavu. Osobně jsem se takhle bavil naposled u prvního Shreka a to už je celkem doba. :)