Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (1 566)

plakát

Prci, prci, prcičky: Školní sraz (2012) 

S odřenou zadelí, ale ještě pořád druhý nejlepší díl. Do půlky ale velká slabota, trpící mizernou režií, vyšeptalými vtipy typu "pamatuješ na to, jak jsme dělali tohle a tohle?" a vlastně i celkovou nezajímavostí celého osazenstva, u něhož jsem měl neustále pocit, že jsou na place jenom proto, že mají kariéry v řiti a za rohem na ně čeká chlápek z berňáku kvůli neplacení daní. Cca v polovině (oslava narozenin a následně Stiflerova party) se ovšem jakoby lusknutím prstů všechno obrátí o 180 stupňů a Prcičky se vrátí v plné síle. Najednou fungují nostalgické chvíle (geniální soundtrackové odkazy!!!), konečně se dostaví i bránici likvidující gagy (Jimův táta a Stifler opět ve formě + Sherminátor!) a finální přísun životních mouder už dlouho netrefil hřebíček tolik na hlavičku. 7/10, už jen kvůli titulkové kino-scéně, která uzavře kruh snad nejlíp, jak to šlo.

plakát

Raubíř Ralf (2012) 

Stylizace nedává (povětšinou) smysl, originálních vtipů pomálu (většinou mi bylo jenom trapně a ještě jsem odhadnul většinu point) a dějově se sází na tradiční Disney kompjůtr, který vyprdne moralistickou sračičku na počkání. Nákup několika licencí a čas od času nostalgie osmibitu dobrej film prostě nedělají, a výsledek mě štve o to víc, že závěrečný titulky do jistý míru ukážou, jaká pecka se mohla z Ralfa při větší námaze vyloupnout. Plnej počet může dát leda někdo s hodně nízkými nároky, anebo nulovou představivostí, protože z podobně geniálního konceptu se dá dolovat rozhodně víc než frky typu "mentos v cole".

plakát

Resident Evil: Odveta (2012) 

Odveta všem, kteří doufali, že Anderson prolomí prokletí a po obstojné kokotině nenaservíruje úplnou sračku. Ale ne. Pavlík pokračuje v trendu. Ikonický cliffhanger spláchne za minutu (za 3, pokud počítáte, že ho jednou pustí pozpátku) a pak 90 (oficiální stopáž je nějaký blábol) minut našlehává dějové vakuum lépe než Horst Fuchs. Holt W.S.. Postavy to nemá (víc než kdy jindy jsou to pouze herní figurky na šachovnici), "děj" byste vymysleli za pětiminutovku na záchodě a jelikož vám Paul nedá do ruky ovladač, je to vlastně ohromná nuda i přesto, že akce je hodně a rozhodně není katastrofální. Za vykrádačku rentgen shotů z posledního Mortal Kombatu půl hvězdy navíc a už se těším, jak se další ikonický cliffhanger spláchne příště. Bránici jsem roztrénoval dostatečně už teď.

plakát

Rock of Ages (2012) 

Po nabušeném Hairsprayi až na pováženou nudná srajda, tvářící se jako nejdrsnější pocta metalu, a přitom se v ní jen střídají hity osmdesátkového pop-rocku, které doprovácí vizuál sladší než cukrkandl. Ale ono by to ani nevadilo (z traileru bylo jasně patrné, že se pojede na disneyovskou notu), kdyby alespoň jedna postava byla charakterizována více než jednou prostou větou (je divný, je gay, je hodný, je zamilovaný atd.) a většina děje se nedala shrnout do deseti slov. Je to zkrátka povrchní, bezduché a na dlouhatánské dvouhodinové stopáži tím pádem i nekonečné. Což ještě umocňuje zařazení snad dvacítky songů, mezi něž se kolikrát nedostane ani ždibíček obyčejného dialogu. O ty aby člověk přímo prosil. A vyjetý Cruise a stále šťabajzoidní Kačka Z-Jonesová už bohužel dostatečnou příchuť nedodají. Zvlášť když na ně - stejně jako na ostatní postavy - zbývá nějakých 8 minut stopáže. P.S.: Malin Akerman už asi nemohla být hnusnější.

plakát

Slečna nebezpečná (2012) 

Synonymum scenáristické, režijní a herecké křeče. Jedna snad jen za zbývající ždibec sympatií ke Kačence H..

plakát

Sněhurka (2012) 

Kultivovaný Troška, kterému někdo nalil do hlavy pořádnou dávku nadsázky a ironie. Aneb jak se dal Singh na mainstream a až na ústřelový casting s Julií Roberts (jejímž vrcholem je natření ksichtu ptačím hovnem) ukázal, že tyhle tupoučké vyprávěnky s návdavkem humoru (fajn timing jednorázových frků) zvládá spolu s akčními scénami levou zadní. Obzvlášť poslední dvacetiminutovka se povedla náramně, přičemž Hammer se "slečnou obočí" jsou nečekaně sympatickým párem do nepohody, kterému se dá držet palec a občas se s ním i příjemně zasmát. Nejsem si sice úplně jistý, jak bude kombinace primitivního humoru pro mrňata, uvědomělé ironie a hraní si s žánrem na hranici parodie fungovat na obyčejného Pepu z Nemanic, ale tuhle Sněhurku rozhodně nejde vinit z toho, že by se nesnažila o svůj pohled na věc a jen rejžovala peníze. 6/10 a jsem hodně zvědavý na originální znění. Český dabing je i přes trefné hlasové obsazení pořád jen "na půl huby".

plakát

Talisman (2012) 

Hezky načančané NIC. Problém posledních Sparksovek není v tom, že se jedná o kýč pro paničky a zasněné/zastydlé puberťačky. Problém je v tom, že se nedaří podchytit postavy, přijít s příběhem, který by upřímně dojal, a vymyslet finále, které by nebylo tak okatě cucané z prstu jako tady. Efron má trauma, ale vydrží mu pět minut. Zlomové tajemství není nic než banální informace, která nikoho s mozkem nemůže urazit a z Schillingové dělá tím pádem jenom blbku. A finále v dešti je deus-ex-machinou, za kterou by měl pan scenárista vrátit průkazku a vrátit se spolu se Sparksem do prvního ročníku kurzu tvůrčího psaní. Efron jinak solidní a táhne, co se dá.

plakát

Temný rytíř povstal (2012) 

"Anyone can be a hero. Even a man who put a coat around a young boy's shoulders to let him know the world hadn't ended." Napsal bych víc, ale aktuálně jsem emocionálně několik úrovní pod pomyslným dnem.