Psema

Uznávám formu, herce i pojetí průzračně čisté prázdnoty, ale to je tak všechno. Emocionálně mě zasáhly pouze dvě scény (obě se sousedovic trefným bláznem), místy potěšilo Mendesovo obrazové mistrovství, ale jinak jsem se nudil jako blázen, protože většinu zvratů jde odtušit s předstihem, a to i bez toho, aby měl člověk od Mendese cokoliv nakoukáno. Nebýt perfektních herců a slibných slovních přestřelek (hádka na dálnici je dokonalá), asi bych taky hledal východ. A ani by nemusel být nouzový. 6/10

Chvíli trvá, než si člověk zvykne na skutečnost, že Defiance skutečně není další čistokrevné dobrodružství jako Krvavý diamant, ale osobní drama s epickými momenty, v němž jde především o lásku, bratrství a budování komunity, v níž by žili lidé a ne zvířata lačnící po krvi. Zwick musí operovat s neuceleným scénářem (příběh nemá v podstatě ani začátek, ani konec, vystihuje jen fragment odboje), herci zase s polskými/ruskými dialogy a divák s vlastním očekáváním. Jakmile ale Howard vytáhne svoje smyčce, Schreiber vezme do ruky samopal a Craig konečně překročí hranici hodného velitele, berou všechny pochyby do zaječích a místo nich nastupuje pouze nadšení. Zwickovská akce tradičně vynikající, chemie mezi herci funguje, emoce prýští a závěrečná půlhodinová řežba (plus tucet dalších scén) bere dech. Zwick pořád umí. 9/10

Poměrně bezkrevná jednohubka na deštivý večer, která nikoho neurazí, ale nadchne pouze ty, kteří u podobných filmů neradi přemýšlí a mají ve svém filmovém TOP 10 na nejvyšších příčkách všechny Dannyho parťáky. Tenhle teenagerský odvar se totiž snaží na Clooneyho partu navazovat tolik, až zkrátka musí jednou narazit. A tady se tak stalo po zhruba hodině a půl bezproblémové zábavy, kde ze sebe nevýrazný Luketic tahá poměrně zajímavé montáže a záběry, aby posléze přepnul na unylý morální podtón o tom, že je někdy lepší vsadit na horší karty, i když to znamená trnitější cestu k vítězství. Sturgess každopádně po Across the Universe opět válí.

Zběsilý mix Nepřítele státu, Terminátora, Minority Report a zhruba dalších dvou desítek známých či neznámých filmů, který uhání dopředu jako nabroušený Temný rytíř a zásadně nekouká do zpětného zrcátka, a to ani v případech, že okolo vybuchuje snad úplně všechno. D.J. Caruso si výrazně půjčuje od talentovanějších kolegů, Shia válí jako obvykle, Michelle Monaghan nikdy nevypadala (a nehrála) líp a Billy Bob Thornton si po čase vzpomněl na své světlejší chvilky. Jen ty rodinné hodnoty od strýčka Spielberga mohli tvůrci nechat za dveřmi. Ačkoliv... jestli tahle oběť zařídila ty parádní triky a vyvedenou vizuální stránku obecně, pak nemám námitky. P.S.: Ano, mozek v hibernaci doporučují čtyři z pěti diváků. ;)

Neoriginální, ale přesto zatraceně působivý hororový závan z končin, odkud to nikdo nečekal. Speedman je poprvé v kariéře snesitelný, Liv překvapivě nešeptá tolik jako ve všech ostatních filmech a skupinka vrahounů je za každých okolností chladnokrevná a vychcaně vypočítavá. Atmosféra graduje a já si říkám proč ne. Pořádný horor mi už drahnou dobu chyběl a tenhle mrazivý pokus mi sednul jako "svíčková se šesti".

Otázka na úvod: Víte, co překoná úsměvnost Marka Wahlberga v popelářském ohozu? No přece Robert De Niro v teplákové soupravě. Ne, teď vážně. Righteous Kill je taková srágora, že by měl Avnet položit hlavu na špalek a konečně odtáhnout někam, odkud na nás ty jeho shity nebudou moct dosáhnout. Scénář je od začátku do konce hrůza, hlášky tu vlastně nejsou (obdivuju střihače, který uplácal tak dobré trailery) a hlavně je to děsná nuuuuuuudaaaaaaa, jež musí ve chvílích vaší nepozornosti snad couvat, jinak není možné, aby mi těch 90 minut utíkalo takhle pomalu. P.S.: Carla Gugino nikdy nebyla ošklivější a oplácanější. WTF?! 3/10

A dno je zase o něco níž.

Dost nelogické a bez motivací, ale Taylor s Neveldinem mají obrovský talent na to, vytěžit z prostředí co možná nejvíc. Házení s mozky, podřezávání krků, štípání hrudních kostí... to jsou věci, které vážně nemám na stole každý den, a v kombinaci s charismatickým Milem to všechno překvapivě docela funguje. A Schoelermann se jako režisér nemá vůbec za co stydět. Je vidět, že si s praštěnou "crankovskou dvojkou" padnul do oka a trocha toho nekorektního násilí mu nedělá sebemenší problémy. Škoda, že Patologie míří na DVD, zatímco částečně spřízněné (a dnes již úplně vyčpělé) Saw i nadále straší v kinosálech.

Poslední čtyřicetiminutovka se trochu táhne, ale Fincher je až příliš schopný na to, aby se mu Buttonův příběh roztekl do sterilní a nudné šlichty. Styčné body s Gumpem nevadí, poněvadž Fincher přistupuje k postavám jinak. Netlačí jejich prostřednictvím tolik na pilu, naopak je nechává dějem spíše proplouvat a skutečné emoce plynou z myšlenky mládnoucího efektu a potíží s ním spojených. Fincherův um by ale zřejmě nestačil. A tady přichází na scénu brilantní, první hodinu silně digitální Pitt. Pro něj bude, stejně jako pro Finchera, Button těžko nějakým milníkem, ale jeho energie z postavy jdoucí proti proudu času vyloženě čiší a je to právě Pittova jiskra v oku, která ve mně kolikrát probudila emoční fontánu. Nikoliv standardně slušná Cate Blanchett, jíž ovšem její mladší filmové verze strčí do kapsy již prvními pohledy. 9/10 a malé plus za to, že konečně někdo řekl, že je Tilda Swinton ošklivá. ;)

What a stupidity, Mr. Langenegger! Uťápnutý Obi-Wan chodí s namachrovaným Wolverinem na tenis a do stripklubů a pomalu se zamotává do Rosomákovy sítě, z níž již brzy nepovede cesta ven. Výsledek ovšem vypadá jako slepec tří různých žánrů a Langenegger neví, jaký film by chtěl vlastně točit. Kamaráda do deště 3,druhou Sexbombu od vedle nebo snad hitchcockovský thriller? Kdo ví. Deception je rutinně odvyprávěný slepenec přefiltrovaných obrazů, které jsou při zapnutém mozku děravější než zděděný kastrol po babičce a překvapivě v nich nefunguje ani charisma ústřední dvojice a sexy křivky Michelle Williams. Nechápu, jak se do toho tak dobří herci mohli namočit (zřejmě kvůli tomu jointu na začátku a nekonečným souložím v první polovině filmu), ale je mi jich vlastně docela líto. Takovýhle škraloup v kariéře si nezasloužil ani jeden.