eileen

Z nostalgie dávám 4*, ale to kouzlo jako za dětských let to nemá. Jednoduchoučký příběh, zázračné uzdravení, ale je fakt, že Gustavo Thöni je sympaťák a hory jsou tam krásný, ale co se týče filmařiny opravdu nic moc. Za komančů ale zázrak.

Je to komická figurka bez inteligence, zapálená pro svou věc a ve svém přesvědčení jde až za hrob. Ale z toho všeho, i když se tomu člověk směje, jde strach. A hlavně proto, že se to v trochu jiné formě může lehko vrátit, soudě podle posledního vývoje u nás. Před 30 lety mi bylo čtrnáct, ale tu dobu si dobře pamatuju a dobře si pamatuju, co to bylo za hnůj. Neměli se lidé líp, jak soudruh zde neustále opakuje a odůvodňuje to tím, že nebyli nezaměstnaní. To nebyli, protože by šli sedět, ale plno doktorů a vzdělaných lidí sedělo v kotelnách, nebo dělalo jinou podřadnou práci, pokud nebyli zrovna zavření. Jsou to hnusný kecy a jenom blb mu tohle může sežrat. Byli to vrazi a oni byli těmi vykořisťovateli, ne kapitalisti. Takové snímky jsou třeba a je třeba to dnešním generacím pouštět, protože kdo tohle nezná, nedovede si to vůbec představit.

Tak to byla pecka! Moc povedené!

Tento dokument si nezaslouží nízké hodnocení, pravdou je, že spoustu informací již známe z obsáhlého dokumentu Co tě nezabije..., ale i zde je mnoho věcí nových a hlavně, poslouchat Miloše Formana je vždy zajímavé a poučné a sledovat jeho cestu životem je vždy pro mě ohromující a jsem ráda, že zde jsem to viděla zase z trochu jiného pohledu. Jsem dojatá a opět jsem si uvědomila, jak moc filmu Miloš Forman bude chybět, zanechal tu nesmrtelné dílo.

Rozhodně to není komedie, možná jedné scéně z toho filmu se můžeme smát. Ale řekla bych, že film dost silně evokuje naší politickou scénu, tedy převedenou do nižších politických sfér. A to mě nutí spíš plakat, než se smát, kam jsme to dotáhli. Ale jako obraz současné doby dosti pravdivé.

Nechápu, že něco takového mohl stvořit F. Filip. Moc se tam nesoudruhuje, přesto to celé tou atmosférou dýchá a velkou zásluhu na tom má Haničinec, tohoto herce bohužel nemám ráda a tady ta role je jedna z jeho nejstrašnějších.

Vlastně ani nevím, proč dávám ty 2 hvězdy, snad z nostalgické vzpomínky na dřívější Curtisovy scénáristické počiny. Šla jsem do kina se smíšenými pocity, nečekala jsem od filmu nic zvláštního a to bývá většinou dobrý začátek, film často příjemně překvapí. Tady to ale nefungovalo vůbec. Začátek nezajímavý - nesympatický hlavní hrdina, kterého nikdo nebere - naprosto pochopitelně. Pak "velký třesk" a vida, naděje v podobě písní Beatles je na světě. To bych ještě pochopila, kdyby to v něco vykrystalizovalo, ale tak se bohužel nestalo, vyústilo to v naprostý kýčovitý happy end a mně vážně vadí, že nevím, proč lidi najednou neznali zrovna Beatles, Oasis, Coca-colu a Harry Pottera. Ale možná jsem už stará a nebo natvrdlá. Každopádně od tvůrce Lásky nebeské bych čekala něco víc. A to dnešní párování bělošky s Indem, nebo s černochem a nutnosti v každém příběhu zastoupit všechna etnika už mi leze krkem. Jednou větou slátanina, na kterou chci rychle zapomenout a už o ni nikdy nezavadit.

Napíše mi někdo, jak to teda skončilo? Námět slibný, i se to zajímavě rozjelo, ale v co to proboha vyústilo? Asi nejsem tak sofistikovaná, ale co měl znamenat ten happy úsměv Hádkův na konci? Trochu mi to připomnělo křečovitý smích Normana v Psychu :-). Vážně hodně divný.

Něco takového už dnes nikdo nenatočí, dnes je humor úplně o něčem jiném a konverzačku tohoto typu už nikdo nedokáže vymyslet. Jak osvěžující, vidět něco z normálního prostředí a života, co si na nic nehraje. A těch skvělých herců, kterým vévodí Dana Medřická a V. Brodský a ještě mladí Dlouhý se Skopalem. Krásná vzpomínka na staré časy.

Tak tohle mě opravdu nebavilo a dokoukala jsem to na 3x s velkým sebezapřením a jen ze zvědavosti. O Lady Gaga vím dlouho, že je skvělá zpěvačka nejen popová, ale třeba i jazzová, tady jí to sedlo a její normální vizáž byla osvěžující. Ale ten příběh byl taková nuda!!! Nevadí mi čisté romanťárny, vím, že od muzikálu nelze čekat příběhově nic zvláštního, ale tohle neplynulo, to bylo tak šíleně dlouhý a hudba tak nezáživná, jediná pecka Shallow to nezachrání, ostatní šeď a žádný nápad. Cooper asi dobrý, ale celkově mě ten jejich vztah nějak nevzal. Bohužel, pro mě zůstává o dost vpředu verze se Streisand a Kristoffersonem, hudba je tam sice poplatná té době 70. let, ale má to lepší tah a vztah tamté dvojice mi připadá uvěřitelnější a líp se na to kouká. Nominace na Oscara - kromě titulní písně - nechápu.