Milda

Milda byl a je v podstatě jednoduchý člověk, současně ale velmi cílevědomý a pracovitý. Druhým jeho rysem je přesvědčení o tom, že to, co dělal, bylo v zásadě v pořádku ("ano, staly se chyby, řekl bych, ale v zásadě to bylo dobré, lidi byli šťastní, nebylo 700 tisíc nezaměstnaných"). Dalším rysem je naprosto chybějící smysl pro humor. Což mě úplně rozesmálo třeba ve chvíli, kdy s vážnou tváří vypráví, jak vedení KSČ tancovalo na oslavách - "muži s muži, ale lidové, národní tance. Ne třeba valčík, nebo třeba tango". Jako pohled na život starce, který byl chvíli nejmocnějším mužem v zemi, je to fakt zajímavé. Co filmu strašně škodí, je aktivistický režisér, který se snaží Jakeše neustále někam manipulovat a tlačit. A sám Milda to cítí a poměrně úspěšně se tomu brání. Autor měl být víc pozorovatelem nebo nechat Mildu, aby se rozpovídal a zamýšlel sám. A právě za tohle jsem dal hodnocení o dost dolů. (28.11.2019)

Jako kůl v plotě. Milouš Jakeš zůstává, navzdory všemu a všem, takový, jaký byl. Tedy přesvědčený o své vlastní pravdě, bez známek kritické sebereflexe, s pocitem velké křivdy, která na něm byla spáchána v okamžiku jeho vyloučení z KSČ (citace: Nic horšího se člověku nemůže stát). Víra Milouše Jakeše v socialismus ovšem podléhá kašírovaným představám o tom, jak by (ne)měl fungovat stát, potažmo celý svět, což dokazuje několik konfrontací s bývalými disidenty (sic!) i se samotným režisérem. Někdo by možná řekl, že Jakeš je ve svých pětadevadesáti letech už jen neškodný stařík, který nemá potřebu se omlouvat za svou minulost, nicméně pro mnohé spoluobčany dodnes představuje nehynoucí monolit komunistické moci. A to je nebezpečné. Ještě teď, právě dnes. (20.06.2019)

Je to komická figurka bez inteligence, zapálená pro svou věc a ve svém přesvědčení jde až za hrob. Ale z toho všeho, i když se tomu člověk směje, jde strach. A hlavně proto, že se to v trochu jiné formě může lehko vrátit, soudě podle posledního vývoje u nás. Před 30 lety mi bylo čtrnáct, ale tu dobu si dobře pamatuju a dobře si pamatuju, co to bylo za hnůj. Neměli se lidé líp, jak soudruh zde neustále opakuje a odůvodňuje to tím, že nebyli nezaměstnaní. To nebyli, protože by šli sedět, ale plno doktorů a vzdělaných lidí sedělo v kotelnách, nebo dělalo jinou podřadnou práci, pokud nebyli zrovna zavření. Jsou to hnusný kecy a jenom blb mu tohle může sežrat. Byli to vrazi a oni byli těmi vykořisťovateli, ne kapitalisti. Takové snímky jsou třeba a je třeba to dnešním generacím pouštět, protože kdo tohle nezná, nedovede si to vůbec představit. (28.11.2019)

Dokument o člověku, který již nemá co říct. Možná jako odstrašující příklad do budoucna. Ten člověk je fanatik, extremista a ve většině věcí je úplně mimo. NA nepříjemné dotazy neodpovídá, jede si pouze svoji agitku. Žádná sebereflexe, prostě zbytečný člověk. Jediné co stojí za obdiv je jeho fyzická kondice, mentálně je to ubožák. Já vím, mám prostě jen jiný názor na vraždění lidí, jejich zavírání a bodobné malichernosti, jak to nazývá tento zapšklý kmet. (03.05.2018)

Zábavný dokument v hlavní roli vetchý stařík, který je rád za pozornost vychvalující přednosti socialismu. Spíše než zlo vnímáme omezenou utopistickou víru. Nic nového se nedozvíme, kromě postřehů jako plačící Brežněv nebo barevná televize, kterou dával každému Gorbačov. Vypovídající je mladá servírka, která se na sešlosti soudruhů důchodců kouzelně nudí. (27.06.2018)