Brandon

Emoce se dají vydojit a pořádně zpěněžit z čehokoliv. Třeba i z postavení baráku.

Heung joh chow heung yau chow je něco na způsob Amélie z Montmartru, ale podle předlohy čínského dvojčete Rosamunde Pilcher. Hloupé, praštěné, šílené, kýčovité, vtipné, přeslazené, neskutečné, dětinské, sentimentální, ubrečené.....gibbon to vystihl přesně, film o dvou rovnoběžkách. A jak dobře víme, i rovnoběžky se protínají. Jen nevím, jestli tomu dát odpad nebo pět hvězd :-)

Tenhle asijskej kousek vznikl za podpory korejské komise pro lidská práva, tak je asi jasné, jakým směrem se šest filmečků vydalo. Bohužel, ale i při sebevětší snaze se mi jednotlivé režisérské počiny nepodařilo rozlousknout. Příběhy vedly odnikud nikam, žádná pointa, žádná myšlenka, která by roztočila mé mozkové závity. A ani Park s N.E.P.A.L.em nepředvedl nic výjimečného, jak bývalo u něj dobrým zvykem.

11:14 by mohl mít podtitul "Všechno souvisí se vším a když se něco kurví, tak hromadně a všem." P.S. Hříšnej baleťák Swayze má kolem pupku slušnou pneumatiku a Hilary Swank je tentokrát škaredá jak noc. Jak zkurvená noc :-)

Milá paní Patty Jenkinsová udělala zásadní chybu. Pominu-li mně jednu z nejnesympatičtějších hereček Chrisinu Ricci, tak volba Charlize Theron byla poměrně nešťastná. Stejně jako nejde z nějakýho chlupatýho vopičáka udělat krásnou Angelinu Jolie, tak je šílenstvím obsadit bývalou úspěšnou modelku do role laciné kurvy po záruce (alespoň kdyby si odpustila ty falešné zuby). Složitá postava Aileen si žádala opravdovou "zrůdu". Lež, která se neodpouští, nevěříte vzhledu, neveříte jejím slovům, nevěříte jejímu labilnímu charaketru, nevěříte afektovým výbuchům, nevěříte příběhu, nevěříte prostě ničemu. Lež, která u mě na rozdíl od ostatních neprošla.

Už je to nějakej rok, co jsem viděl Lost in Translation poprvé. Vzpomínám si, jak jsem po skončení projekce zašel do jednoho jazzového báru, dal si whisky s ledem a hodinu přemýšlel o všem a vlastně o ničem. Ty chvíle jsem si neuvěřitelně užíval. Dnes jsem ten pomalý, takřka rozjímající film zkoukl podruhé. Při pohledu na Johanssonku se mi vždycky vybaví čínská instantní slepičí polévka, pěknej obal, ale jinak umělotina bez chutě. V dramatu Sofie Coppoly je ale neuvěřitelně přirozená a krásná a se skvělým Billem Murrayem tvoří fungující dvojici nejisté holky na startovní čáře manželství a zralého muže, který už dobíhá a pomalu ztrácí dech. P.S. Horečka nehorečka, už vím, jak strávím dnešní večer ;-)

Důvěra. To je oč vždy u filmu (a nejen u filmu) běží. Ondřej Trojan ji u mě nevzbudil ani v nejmenším. Nevěřil jsem hercům a jejich výrazům, dialogům, scénáři, nevěřil jsem scénám, dekoracím, lokacím, hudbě, dabingu (Cserhalmi obstál, ale s hlasem Táborského hrůza) prostě samá umělá faleš. A navíc vrcholně nesympatická Aňa, hrát sice umí, ale...............

Iñárritu úplně rozsekal kontinuitu příběhu, v ději lehce chaoticky skáče od jednoho momentu k druhému. Jednotlivé dílky skládačky se nevkládaji jeden do duhého, ale rovnoměrně se rozprostírají na plochu a postupně tvoří výsledný obrazec. Výkony herců jsou přinejmenším rozporuplné, zatímco hysterka Naomi Watts by potřebovala profackovat a s ní i další přicmrndávači, tak Sean Penn s Beniciem Del Torem hráli fantasticky. Sean jako Paul snažící se pochopit nově nabytou identitu a Benicio alias Jack obtížně se vyrovnávající se svojí vinou neměli chybu. Nevím, jestli existuje něco po smrti, řekl bych, že je to jen toužebné přání pramenící ze strachu, že všechno musí jednou skončit, ale s tou duší kdoví jak to je :-) 3,5*

Film o životních traumatech, nočních můrách, smrti, samotě a o tom, že znát pravdu může být někdy cesta do pekla. A kdo by tam chtěl? Proměna drzé "sassy girl" holky v živoucí mrtvolu, nemocnou ženu, ztracenou duši se limitně blížila dokonalosti.

Bílý oleandr je opravdu vydařené drámo. A to i přesto, že ho dost dobře nechápu. Tedy pokud jde člověk pod povrch. Bude to asi tím, že se na jednom plátně vyskytuje hned několik hlavních ženských postav s osobitým charakterem. Dalo mi zabrat porozumět jedné a ony jsou tu hned čtyři. Bude to chtít opáčko. P.S. Souhlasím se všemi, Michelle Pfeiffer je fantastická, nádherná...