Alchemilla

Jednoduše jsem se bavila. Líbila se mi nadsázka a lehkost s jakou je film natočen, že se tvůrci nebrali moc vážně. 70%

Zelená karta je jako správně namíchaný koktejl - porce vtipu pro chuť, spád pro osvěžení, sympatická ústřední dvojice mezi kterou to řádně jiskří pro příjemný aftertaste, přesná dávka romantiky a sentimentu, který dodá sladkost, ale ne přeslazenost, lehce vážnější pasáže pro vyrovnání chutí. Může se pít ve vedru i v zimě, teplý i studený.

Uhrančivý, charizmatický Ian McKellen a jeho děsivá Hitlerovská kreace, patrná obzvláště v monolozích Richarda. To mi šel až mráz po zádech. Příběh zasazený do třicátých let ukazuje, že Shakespeara lze napasovat prakticky do jakékoli doby. Však mocenské boje nejsou nic přežitého. Spíš naopak - jsou velmi aktuální. Ale i když třicátá léta umožnila hercům pojmout své role trochu jinak, přeci jen bych dala přednost klasické adaptaci. Občas mi totiž přišlo jakoby kulisy přehlušovaly původní text. 70%

Fimu chybí pořádná atmosféra. Všechno to je takové úhledné až odtažité. Ať už se jedná o bídný život v districtech, utrpení lidí anebo přebujelost a zvrácenost Capitolu, který z nudy sleduje hry, kde se zabíjejí děti. Hry, které pro prezidenta, v tomto případě se lépe hodí označení diktátor, mají ještě druhotný, ale mnohem důležitější úkol - udržet v poslušnosti districty. Nevadila mi absence krve a pořádných záběrů masakrujících se dětí, naopak přivítala jsem ji. Ač jsou samotné hry zvrhlé, mnohem zrůdnější je to, co se děje okolo a proč. Jak lidé žijí, v čem a proč. Hry jsou jen špičkou ledovce, důsledkem totalitního systému. Ovšem to film vůbec nedokázal zprostředkovat. Škoda, že se tvůrci tak moc snažili být korektní, aby náctileté publikum neutrpělo újmu, že stavěli na otřepaných klišé a na okoukaných věcech. Výsledný film mohl být úplně někde jinde.

Hudba vynikající, taneční kreace báječné, ale já prostě nezkousnu hloupý, nezajímavý příběh.

Přeplácaný, nekonzistentní scénář plný vedlejších, nezajímavých postav. Zbytečné dvě hlavní dějové linky. Kdyby se Poleďňáková zaměřila jen na dětskou, dopadl by film výrazně lépe, protože je vidět, že to s dětmi stále umí. Divně se šklebící, přehrávající herci. Ústřední dvojice - Etzler - Timková - coby starší vydání - Němce s Preissovou - nefungují a jsou mnohem méně sympatičtí a charizmatičtí (platí hlavně pro Etzlera). Třetí pokus se vůbec, ale vůbec nevydařil.

Jediné, co mne na filmu zaujalo, byly kostýmy, kamera a hudba. Naprosto stupidní, předvídatelný scénář, který hravě strčí do kapsy jakoukoli Harlequinku, příšerný Pomeje snažící se býti drsně seksí, nefungující chemie mezi hlavními představiteli, totální absence napětí ... Všechno je to takové malé, české. Zkrátka a dobře tak by romantický velkofilm rozhodně vypadat neměl.

Filmová klasika, ale na mne moc nefunguje.Jsou v ní sice scény dovedené k naprosté dokonalosti, ale jsou v ní také nezajímavá, hluchá místa. Nejvíc mi vadí budovatelské zpěvy. Ale musím ocenit, že na to, v jaké době Bořivoj Zeman Pyšnou princeznu natočil, dopadla ještě skvěle... Pohádka je černobílá, ale zajímalo by mne, jestli někdo neudělal kolorovanou verzi. Z dětsví si totiž pamatuji, jak nám Pyšnou princeznu pouštěli na táboře. Ve scéně, kdy Krasomila vystupuje ze zámeckého jezírka, měla světle modré šaty a dodnes vidím temně rudou barvu třešní, na kterých si pochutnává král Miroslav.

Jednoduše jsem se bavila. Pravda, některá místa by bylo lépe vystříhat, někomu může vadit přemíra estrogenu, ale jako pohodová oddechovka, proč ne. 70%

Shodou okolností se ke mně před shlédnutím filmu dostala knížka a hlavně kvůli tomu mne film hodně zklamal. Tvůrci z filmu v podstatě udělali romantickou pohádkovou love story pro dospělé. Ošklivé obrázky ze života gejš byly raději odsunuty stranou a nahradil je luxus, nádherné kostýmy a téměř idylická atmosféra. Člověk si až řekne, že být takovou gejšou nebylo až tak špatné. Ponížení, totální závislost na chlebodárcích, intriky, boj o holé přežití a nenávist jsou zabalené do úhledného balíčku a naservírovány divákovi tak, aby se mu z toho všeho náhodu neudělalo špatně. Netvrdím, že kniha je nějaký spisovatelský skvost anebo, že je temně černá, ale přesto mne některé pasáže nepříjemně zasáhly. To se mi u filmu nestalo.