dewil21

Film z prostředí středověkého kláštera o otázkách víry a hlavně o sexu, jak jinak... I mnich je jen člověk. No a když se taková bláznivá fanynka našeho horlivého askety Ambrosia spojí se samotným satanem, aby se svému idolu dostala pod sutanu, nemůže to dopadnout jinak... Jak se říká, s jídlem roste chuť, takže nezůstane u jednoho dostaveníčka pod křížem. Ale i mladá křehoučká fanynka se přejí a tak si Ambrosio vyhlédne další křepeličku, nehledě na zbytek přikázání...Osobně bych uvítala detailnější zpracování scén o porušování slibu čistoty, jinak je však Mnich velice pěkný, temný festivalový snímek...

Jsem ráda, že jsem na to nešla do kina a počkala na kinoR.I.P. ano, tohle by bylo naprosto vyhozených 150 kaček. Autor natočil dílko, jehož jedinou budoucností je uplatnění ve výuce na filmových akademiích v předmětu Jak netočit slasher, případně Jak netočit

Pro děti je to hezká pohádka s úžasnou grafikou v 3D, pro dospělé jsou tam akce, kulturní a sociální odkazy...ale komu je to vlastně určeno? Děti tyhle dospělácké vsuvky nebudou bavit, protože je nepochopí a dospělé naopak odradí dětská vycpávka... Vizuální stránka je nicméně perfekní

Poprvé mě možná šokoval, ale teď, znalá "věci", jsem již přemíru oplzlostí, vulgárností a drzostí čekala a tak musí hvězdičky dolů, prostě už to nebaví tak jako dřív. Nápad se počítá, něco je opravdu trefný, ale z celkového pohledu to nakonec není taková senzace. Ironie, satyra, černý humor: 90% zbytek je slátanina, nevkus a (pro Boha!) taky komerce.

Nostalgie... když jsem na svým prvním počítači pařila hru Max Payne, měla jsem otevřený okno a na rukou rukavice, aby se mi mé AMDéčko uchladilo a venku i ve hře sněžilo... Bohužel, hru připomínaly pouze ty vločky a snad pár scén, jinak příběh byl mimo mísu. Ale i tak byl výkon Marka Wahlberga velice slušný a nakonec mě to příliš neurazilo, ale ani nenadchlo.

Ano, nyní jsem si jistá...dokážu natočit film, minimálně tak dobře jako Davit Worth...a budu v něm i hrát, vyjde to levně a blbě se tvářit a trapně křičet umim taky...nebo budu hrát žraloka...

Bezesporu kultovní film, alespoň pro skalní fanoušky Larse von Triera, tedy i pro mě. Intimní drama mezi vnitřně rozervanou ženou a psychiatrem (což mluví za vše), kteří ztratí dítě. Úvodní scéna, ač velmi poeticky natočená, podbarvená vážnou hudbou, mě svou brutalitou naprosto odrovnala, pak už jsem jen ztěžka dýchala a propadala se do větší a větší deprese. Mám to ráda a Trier je v manipulování s city opravdu Mistr. Všechno to, co druzí kritizují - záběry na padající žaludy a pod - já naopak vyzdvihuji, je to estetický zážitek, to dlouhé zobrazení kratičkého okamžiku...jako by maloval obraz, jako by chtěl zastavit nebo alespoň zpomalit čas... Trier je prostě každým coulem všestranný umělec a Antikrist rozhodně boří všechny konvence a jde svou vlastní neušlapanou cestou. Výkony Muže i Ženy jsou naprosto perfektní, pokud se tomu trochu otevřete a nebudete se pohoršovat nad naturalitou a trochu sado maso výjevy. Antikrist nese poselství a ti, jimž film nevoní, k tomu jaksi nedošli a ti ostatní, mají mnoho prostoru na výklad symbolů a výjevů, protože Trier to neříká naplno, divák musí snímek vnímat, musí cítit chaoz v rozpoložení postav a asi musí tak trochu mít minimální základy psychologie a sociologie. Ano, není to film pro každého. Skoro to vypadá, že ho Trier točil jen pro sebe. Což je v dnešní konzumní společnosti vítaná změna.

Tohle je Sparta! Sparta tak, jak si ji představoval Frank Miller a jak jí prezentoval va svém komiksu. Proč tedy tolik rozčílení z historických nepřesností? Je to stejná fantasy jako Sin City, mimochodem také z Millerova pera, jen se odehrává v minulosti a je založená na skutečné historické události, nic víc. A možná je historicky přesnější, než Troja, která se (narozdíl od 300) honosí titulem historický velkofilm. Podívaná je to skvělá a baví. Rudá barva jasně dominuje nad všemi ostatními, barva krve a těch skrovných hadříků okolo boků namakaných sparťanů. Použití nejmodernějších technologií tomu dalo punc opravdu fantazy podívané. Zobrazení Sparty, jako vlasti hrdých a neohrožených válečníků, nepostrádá patřičný patos, zobrazení Xerxovy armády a družiny zase pod pozlátkem ukrývá zmutované a degenerované žoldáky. A co, že scéna s obilím vykrádá Gladiátora, tak nějak to tam prostě pasuje. Zápletka s bojem spartské královny je vítanou vsuvkou, protože na Lenu Headey se dobře kouká a přeci jen by asi film nudil mnohem víc, kdyby byla zobrazena jen samotná bitva, takto je možno vidět Spartu a její politiku jaksi zevnitř. A bitva je pojatá velkolepě, jak se na takovou událost sluší a patří. Zac Snyder vytvořil další monumentální pomník Leonidovi a jeho mužům, kteří rozhodně nebudou zapomenuti.

Nerada to říkám, ale Burtonova verze byla Nolanovou zastíněna a to nejen svou temností, která je opravdovější a temnější, ale i neotřelým pojetím. Zatímco některým se první půle filmu, v níž hledá Bruce Wayne sám sebe uprostřed Himalájí, nelíbí, mě osobně učarovala. Setkání Balea a Neesona je pro mě dvojnásobnou lahůdkou a formování nového hrdiny se vším okolo mě baví více než u starších verzí. Nolan vdechl postavám duši, jsou uvěřitelné, jednají logicky a mají motivaci, jsou reálné. Dnešnímu rýpavému divákovi již nestačí samotná existence superhrdiny, chce vědět, kde se vzal a proč, odkud má všechny své super zbraně a Nolan na tyto otázky dává odpovědi. Navíc měl velmi šťastnou ruku při výběru herců. Proměna Balea z rozmazleného milionáře na netopířího muže je perfektní, chvíli uhlazený playboy s manýry hollywoodské hvězdy a za chvíli neohrožený ochránce obyvatel Gotham City. Precizní Michael Caine, nikoho jiného bych si neuměla v té roli už představit. A policejní detektiv Gary Oldman, jakoby vypadl z komiksu a ožil... Abych nepěla jen samé oslavné ódy, ani mě moc nenadchly kontaktní souboje, na druhou stranu, celá vizuální stránka je téměř bezchybná a je vidět, že byla i drahá. Vyplatilo se, Batman se vrátil a je charizmatický, vtipný, dokonalý a nezapomenutelný.

Naprosto odporný film. Vzhledem k tomu, že Hrabal mi k srdci nikterak nepřirostl, byla jsem více méně smířená s tím, že ani Menzlova adaptace mě neuchvátí. Ovšem byla jsem překvapená, jak moc se mi to nelíbilo. Kniha byla čtivá, ikdyž vyznávám poněkud jiný styl, ale tenhle film tedy koukatelný není. Nuda, nuda, nuda, všechno tak povrchně klouže po povrchu, nahota zde zobrazená není ani hezká natož vzrušující, ale spíš urážející, jako by snad herečky byly půlky krav pověšené na hácích... Přišlo to jenom mě, nebo je ve filmu absence morálky, etiky a vkusu? A kde je ta Hrabalovo poetika a humor? Co ty scény s rozházenými penězi? Kde se bere taková naivita a proč to jednou nestačí? Má to jakousi hlubší myšlenku, kterou jsem neodhalila? A co se snaží zakrýt ty honosné scény s hostinami? Připadá mi, že Menzel chtěl diváka uchvátit pohledem na "luxus a moc", ale původní myšlenka jaksi zanikla, vznikla jakási slátanina, která má s předlohou pramálo společného. Nuž, suďte mě...ale já nebudu hodnotit film kladně jen proto, že je český.