Bernhardiner

Nebudu tady zbytečně chválit animaci, která je zde už výchválená dostatečně a tudíž žádnou další chválu nepotřebuje. To, co mi brání udělit tomuto filmu nejvyšší hodnocení, je příběh, ve kterém jsem našel poměrně dost nesrovnalostí. Jednak mi není úplně jasná zpětná proměna hlavní hrdinky - nikde není vysvětlena. Ještě podivněji je vyřešen závěr - vím, že všechny Mijazakiho animáky mají (alespoň relativně) šťastný konec (nebo alespoň ty, co jsem dosud zhlédl), ale takto vyřešen v knižní předloze, doufám, není (budu si to muset ověřit). Prostě a jednoduše, ten konec přijde jako blesk z čistého nebe, zlo se bez jakéhokoli důvodu podvolí dobru a happy end je na světě. Možná si Mijazaki řekl, že ten film už je dlouhý dost, a proto poslední překážku ve vítězství dobra porazil cestou nejmenšího odporu. Ale pane Mijazaki, já bych se přece nezlobil, kdyby nějaký z Vašich filmů neskončil dobře. Vždyť kvalitní snímky můžou mít i sad ending...75%

Námět téhle komedie je vskutku originální - obyvatelé jedné brazilské vesničky potřebují sehnat peníze na výstavbu kanalizace a řeší to neobvyklým způsobem - točí film. Nečekejte žádnou řehtačku, Jorge Furtado vytvořil milý příběh o členech jedné akční rodině, která by za vysněným cílem šla i přes mrtvoly (vlastně pardon, přes prodané matorky a intimní záběry jedné z hrdinek). Ze záčátku se mi zdálo, že film má "příliš mnoho not, respektive že se toho děje přece jen trochu moc a trochu moc se tam mluví (tolik hádek tam být asi nemuselo). Ale jsou to přece jen Brazilci, od nich musíme čekat trochu více temperamentu. 80%

Orel a panna je dalším z filmů, které naplnil Danelija vřelostí, opravdovostí a lehkým danelijovským humorem. Hlavní hrdinou je tak trochu blázen. Je to kluk, který kvůli holce opustí dobře placené zaměstnání, stane se z něho téměř bezdomovec a jedoho dědečka naštve tak, že mu vypadnou umělé zuby. Právě tahle role by pravděpodobně připadla Leonovovi, který rok před uvedením filmu zemřel. Právě to je pravděpodobně hlavní slabinou filmu - chybí tam člověk, který by tam tvrdil muziku. Nemůžu tvrdit, že by herci své role zahráli špatně, nicméně všichni - i představitel hlavní role Pirogov - jsou spíše takové šedivé myšky, které by právě nějakou vůdčí osobnost potřebovali. Jinak proti snímku nemám větších námitek, protože mě pohladil na duši a místy pobavil (třeba scéna s "cvičným" granátem). Snad jen tu diskotékovou scénu bych vystřihl, do poklidně plynoucího snímku, jako je tento, se moc nehodila. 85%

Bong natočil trhák - tento snímek byl až do letoška nejvýdělečnějším jihokorejským snímkem všech dob. Hned na začátku se však začala trhat logika, když filmem prošlo několik párů bot. Z chemie a biologie jsem měl vždycky trojky, ale i přesto se mi zdá podezřelé, že se z formalínu vylitého do řeky Han vytvořila takováhle potvora. Poté nechápu, proč nějaký bezejmenný chlápek spáchal sebevraždu skokem z mostu. Obě tyto záležitosti zůstaly neobjasněny. Na druhou stranu nejsem Korejec, a proto si tyto momenty možná nedovedu správně interpretovat, třěba se pod těmito událostmi skrývá něco jiného, co nám Evropanům má být utajeno. Pak přijde na řadu samotné monstrum. Ono je vlastně úplně jedno, jestli má tenhle živočich zelenou nebo červenou kůži, jestli má dlouhé nebo krátké zuby nebo jestli plive oheň nebo kyselinu sírovou, hlavní je, že vypadá opravdu hrůzostrašně. Škoda, že se dosud žádný maxiživočich neobjevil v českých luzích a hájích, taková vltavská maxiropucha by byla jistě zajímavá a pokud by to dostal do rukou nějaký schopný režisér, mohli bychom mít velkofilm v hollywoodském stylu. Ani Mutant v sobě nezapře mnoho původem hollywoodských prvků, například ty akční scény vypadaly jako vystřižené z nějakého amerického katastrofického filmu a působily velmi směšně. Pak ale mutantova honba za krví ustoupila do pozadí a mně v tu chvíli zmrzl úsměv na rtech, v tu chvíli totiž začalo drama, které mi režisér do té doby odpíral. Samozřejmě, nějaká ta klišé nám tam zůstala, některá však Bong s drzostí sobě vlastní smetl ze stolu. Osoby, které by reálu přežily asi tak pět minut a v Hollywoodu se ve zdraví dožily závěrečných titulků, zde umírají celý film, režisér je tak milosrdný, že jejich umírání prodlužuje co možná nejdéle. Závěrem musím dodat, že se jedná o nejvíce antiamerický korejský snímek, který jsem kdy viděl, protože vlastně jedinými vyloženě zápornými postavami jsou zde Američané. Navíc s velice stylovým žlutým agentem k tomu... 70%

Na rozdíl od ostatních kolegů komentátorů jsem si tuto knížku nepřečetl v dětství. Dostal jsem se k ní až ve svých 22 letech v době, kdy se mi zrovna moc nedařilo a potřeboval jsem si zklidnit hlavu. Jsem rád, že to, co bylo v knize, se přeneslo i na plátno. Scénář napsal sám Erich Kästner, který se tak postaral o to, aby si někdo jiný nevymýšlel nějaké skopičiny, a navíc doprovodil film svým slovem. Film potěší i hereckými výkony; sestry Güntherovy zahrály role dvojčat Pálffyových naprosto s přehledem, stejně tak i herci v rolích jejich rodičů. Škoda, že film běžně v televizi nedávají a na DVD u nás ještě nevyšel. Alespoň jsem si, nerušen češtinou, mohl zopakovat jazyk našich západních sousedů. 90%

Tahle parta antiherců si v Hollywoodu nejspíš našla místo poté, co je z ochotnického divadla vykopli. A takovýhle film pro ně byl báječnou příležitostí, jak ukázat své běloskvoucí zoubky při bezduchých úsměvech, kterých bylo celkem dost. Jejich účast si totiž nemohu jinak vysvětlit, protože kdykoli cokoli pronášeli, vypadalo to, jako by ty repliky četli z listu. Chudák scénárista navíc musel tohle vyplodit v době, kdy mu došly drogy a on si na ně chtě nechtě musel vydělat vytvořením scénáře k tomuto filmu, zatímco sám se zmítal v křečích abstinenčních příznaků. Protože vánoční komedie, ve které nefunguje logika (rodina vyrve vzrostlý smrk i s kořeny), kašle se na časovou zvládnutelnost pracovních úkonů (ten labilní taťka ale dokázal být najednou nějaký rychlý, představa nádherných Vánoc ho asi stimulovala k tisíciprocentnímu výkonu) a do které je zakomponována scéna zděšení z obyčejné veverky není vánoční komedie ale vánoční tragedie. Navíc scénárista se asi ke konci inspiroval tím nejhorším z českých provorepublikových filmů, když na konec zařadil scénu, která se v našich končinách odehrávala tak, že se pan továrník omluví, že to takhle vůbec nemyslel. Jediným kvalitnějším momentem filmu je ukázka ze snímku Život je krásný, jehož scénář sepsali opravdoví scénáristé, kde si zahráli skuteční herci, které na place vedl skutečný režisér. 30%

Moskva na začátku devadesátých let rozhodně nebyla nejlepším místem k životu. V obchodech bylo jako vymeteno a poklopy od kanálů byly ve velkém odnášeny do sběren železa. V tomto prostředí se ale odehrává pohádka... Tak jako se v jiných pohádkách vyskytuje zlatá rybka nebo kouzelný dědeček, tady máme jakousi Miss Nový prostor, která dokáže Nasťe, že ti, co ji opravdu milují, ji poznají podle srdce a ne podle tváře. Je sice pravda, že se nejedná o nějaký originální námět, filmů na toto téma bylo natočeno tisíce. Tenhle snímek však vyniká jakousi vřelostí, opravdovostí a dobrými hereckými výkony - kromě hlavní dívčí dvojice potěší i vedoucí papírnictví v podání Jevgenije Leonova, pro něhož to byla další z jeho jeho typických a zároveň jedna z posledních rolí v životě. 85%

Tohle by se mohlo líbit některým milovníkům zvrácených reality show, jako VyHulení nebo Velký brácha. Ale ta kvalita by tady měla být mnohem vyšší než ve zmíněných klenotech, ne? Nechci srovnávat tyto hromádky hnoje s tímto filmem, ale zdá se mi, jako kdyby měl režisér a scénárista v jedné osobě před sebou velmi dobré téma, jehož zpracování však bylo nad jeho síly. Dostal jsem film, který mě navzdory stále aktuálnějšímu tématu nijak nezaujal. Modelový pár ztvárněný Anemone a Dussolierem mi sice byl sice sympatický, ale je jediný opravdu výrazný klad této lehce experimentální komedie. Bohužel oni dva jsou navíc jediní, kteří se chovají celkem normálně. Vysypání jakési kapusty nebo hlávkového zelí hrdinům na hlavu vůbec nechápu, stejně jako záhadný teroristický konec. Navíc je mnohde vidět, že film nepracoval s velkým rozpočtem. Ale beru-li to jako nepodařený experiment, nevyznívá ten film koneckonců až tak špatně. 50%

Noví Rusové si staví své překrásné podnikatelsko-barokní či jinak dokonale stylové vilky a ti staří Rusové dožívají kdesi ve dřevěných chalupách. A většina příbuzných jedné staré bábušky by se také ráda počítala mezi nové Rusy, a proto tahle stará paní se jim v jejich bytě nehodí. Houby platné, že pro ně udělala první poslední. Jen ti, kteří jsou na tom opravdu zle ji dokážou přijmout. A ona jim dokáže poděkovat... Krásná sonda do duší těch nových moderních Rusů, která dokáže některým z nich pořádně sáhnout do svědomí. 95%

Bud Spencer a Terrence Hill jsou sympatičtí chlápci, ale nějak mám problém pochopit, jak je možné, že z tohoto spíše průměrného snímku se stal kult. Já jsem se kromě rvaček a honiček nenašel žádný pořádný děj. Ale budu hodný, likvidace protivníka mě celkem bavila, a proto ty tři hvězdy bez výčitek dát můžu... 55%