pollstro

Těžce emotivní severské drama, při kterém se vám bude těžce dýchat. Všechno působí tak skutečně a realisticky a vy se budete celé dvě hodiny topit v bezmoci. Opravdu silné a působivé.

Naprosto parádní komedie, u které jsem se pobavil, spousta akce, zábavy, výborná hudba... prostě parádní dvojka. Omar Sy se mi začíná líbit čím dál tím víc, naprostý talent tohoto chlapíka.

Největší kultovní snímek celé kinematografie. Tarantino si tímto zasloužil můj obdiv a lásku k filmům. Neuvěřitelné.

Dovoluji si říct, že se jedná o nejlepší komedii všech dob, protože takhle jsem se dlouho nezasmál...

Po dlouhé době konečně pořádný animák s dávkou hororu a vtipu. Už od začátku jsem se bavil tím, jak vůbec celý film vypadá a jaké jsou použity charaktery postav, naprosto geniální a tento snímek je důkazem toho, že animovaný film nemusí bůh ví jak vypadat, hlavně že má hlavu a patu... Postavy byly naprosto úžasné, některé až hrůzostrašné, což nabudilo tu atmosféru hororu, která tak drobet zkrášlila film. Dále charaktery dětí byly jednou z nejlepších věcí, velice propracované a skvělé znění v originále přidalo na efektivitě postav. Za závěr bych ale musel vraždit, z výborné pohádky se stala naprostá kravina, tudíž zde vidím problém celého snímku. Ale i tak nemohu dát nic jiného, než čtyřku, protože takhle vypadají animovaný filmy, jednoduše, ale přece jenom krásně...

Konečně se mi nabídla možnost si zajít do kina na tenhle snímek. I když nehoduji stylu, který propaguje Tarantino ve svých filmech, tak jsem se vcelku těšil. A ihned po začátku, kdy proběhla úvodní scéna mi bylo jasné, že spatřím snad nejlepší výtvor Tarantina, a nakonec jsem měl pravdu. Dialogy byly naprosto úžasné, kdykoliv kdy někdo něco řekl, tak jsem se musel ihned začít smát, protože to naprosto nemělo chybu. A zde hlavně vynikal Chrostoph Waltz, ten byl v těch rozhovorech geniální. Dvojka Foxx a Waltz byly sehraní takovým způsobem, jako by už společně hrály v několika filmech. A scéna s KKK ? Snad nejlepší scéna ve filmu, se slzy v očích jsem se snažil přestat smát, ale prostě to nešlo. Strašně jsem se těšil na chvíli, kdy že se konečně objeví Leonardo DiCaprio a Samuel L. Jackson. A jakmile se tak stalo, bylo mi jasné, že všechny postavy ve filmu jsou naprosto geniální a vtipné, tudíž si dovoluji říct, že i nejlepší ve všech filmech, které jsem kdy viděl. A scéna, kdy se Foxx prochází "Velkým domem" a střílí po všem, co se hne byla naprosto úchvatná, celou tu dobu jsem se musel smát, protože jsem nevěřil tomu, co že to vidím a co že to hraje za hudbu. Hip hop a western? Ano, to je ten Tarantinův styl, který se jen tak nevidí a film to okoření. Pro mě jednoznačně nejlepší snímek posledních dob a Tarantino si ke mě tu cestu prostě musel najít.

Existuje snad milejší a příjemnější závěrečná scéna v celé kinematografii? Jednoznačně jeden z nejlepších výtvorů, který se zapsal nejen do dějin, ale hlavně do srdcí každého filmového fanouška. Natolik srdce hřejivý a příjemný film s dávkou upřímného charakteru a emocí je absolutním důkazem toho, že Frank Darabont stvořil natolik silné a působivé dílo, jímž nebude nikdy zapomenut. Film, jehož dávka pozitivní energie a lidskosti vám dává jiný pohled na život a přátelství za kamennými zdmi vězeňského pekla. Morgan Freemana je skvělý herce, ale jenom dvě role za celou jeho kariéru považuji za klenot celé kinematografie, jedna z nich je role detektiva ve snímku Se7en a druhá je právě role Reda zde v The Shawshank Redemption. Pokaždé z něho září pozitivní energie a jeho monology vytváří opravdu kouzelnou a příjemnou atmosféru, které se nelze ubránit. Závěr je natolik dojemný a okouzlující, že slzám se lze těžce ubránit, jelikož takhle nádherný film se opravdu točí jednou za život a ten závěrečný záběr na dva přátelé objímající se je opravdu silný a hlavně kouzelný. Jistým způsobem to připomíná božské dílo s jakýmsi posláním, přičemž si člověk opravdu uvědomí jisté podstaty života a začne v nich hledat tu jednoduchost a krásu života. Přátelství je opravdu silná věc a zde je prezentováno v tom nejlepším světle. "Let me tell you something my friend. Hope is a dangerous thing. Hope can drive a man insane."

Matrix novodobého století. Inteligentní, inovativní a vzrušující sci-fi s prvky heist,dramatu a thrilleru, který dokáže vizuálně, intelektuálně a emocionálně uspokojit nejen náročného diváka, ale i širokou veřejnost. Geniální a originální nápad, jenž nemá v rámci kinematografie obdoby. Sny odjakživa ohromují lidskou mysl a touha vytvářet si vlastní sny je obrovská, sny jsou nástrojem k vytváření vlastní smyšlené reality, přizpůsobené k obrazu svému. Nolanova schopnost odvyprávět takto propracovaný a rozsáhlý příběh na filmovém plátnu si zaslouží veškerá uznání, jelikož spoustu jiných filmových tvůrců by na podobném tématu absolutně ztroskotalo. Příběh odehrávající se v několika různých vrstvách, které se navzájem ovlivňují, každá z nich je od té předchozí vizuálně a tématicky rozdílná, pro lepší přehlednost, a v každé plyne čas jinou rychlostí. Tento soubor několika imaginárních, snových a vymyšlených světů, je po celou dobu filmu naprosto přehledný a Nolan dává divákovi neustále pocit jistoty, že ví, co se děje a co se bude dít dál. Vizuální a příběhový labyrint, jehož řešení je souhra emocí, dokonalosti, preciznosti a geniality Nolana, který si celých deset let držel v hlavě tento příběh a po celou tu dobu ho vylepšoval až ho dovedl k dokonalosti. Hanz Zimmer vytvořil působivou hudbu vykreslující snové sekvence jedinečným a ohromujícím způsobem, který dělá z akčních scén, a především s blížícím se závěrem, ojedinělý vizuální zážitek, jehož tempo, krásu a vznešenost je třeba obdivovat. Nolanovi by se dala vyčíst jeho přímočarost, doslovnost a snaha působit efektivně a geniálně v momentech, kdy to není úplně třeba, což vzbuzuje v divákovi pocit, že celou dobu sleduje něco zcela výjimečného. Za celou dobu nejsme svědky žádného šokujícího momentu, ve kterém by Nolan naplno využil své možnosti snového světa, které prezentoval v samotném úvodu. Jeho povrchní prezentování emocí bez žádné hlubší myšlenky není pokaždé zárukou, že vás v samotném závěru dostane do rozpoložení. Přitom ten potenciál je obrovský a jak to bývá u snů, takřka neomezený. Nolan to udělal chytře, natočil rádoby chytré a intelektuální sci-fi, které je svojí formou odvyprávění velice efektivní, jedinečné, nadčasové a dodávající pocit perfekcionismu a geniality samotného tvůrce, čemuž divák díky jeho přístupu zcela rozumí a dodává mu tak pocit falešné satisfakce, ale v emocionálních momentech je málo důrazný. To nic ale nemění na tom, že i po několikanásobném zhlédnutí mě Inception dokáže neustále překvapit, ohromit a uspokojit svojí precizností, technickou dokonalostí a filmařskou schopností Nolana, jehož efektivní vyprávění jednoduše posouvá hranice filmařiny. Nezapomenutelný filmový zážitek ze světa snů s neomezenými možnostmi, který sice není tak undergroundový a nenabývá dojmu, že je něčím víc, než jako v případě The Matrix, ale za to je mnohem přívětivější široké veřejnosti tak, jak jsme u Nolana zvyklí. "What is the most resilient parasite? Bacteria? A virus? An intestinal worm? An idea. Resilient... highly contagious. Once an idea has taken hold of the brain it's almost impossible to eradicate. An idea that is fully formed - fully understood - that sticks; right in there somewhere."

Why so serious?...Šílenství, chaos, zlo. Přesně tyhle slova nejlépe popisují The Dark Knight. Je takřka neuvěřitelné, jak dokáže jedna filmová postava proměnit film v jednu noční můru a kdykoliv se objeví na scéně, naběhne vám mráz po zádech a nehybně budete sledovat jeho běsnění v Gotham City. Joker v podání Heathe Ledgera dokázal nepředstavitelné, vložil do své role naprosté maximum a dokázal vytvořit filmovou postavu, která se vryla každému divákovi pod kůži a ještě po závěrečných titulcích jim nedala spát. Hans Zimmer hledal ty správné tóny, aby vyobrazil šílenství a chaos v rukou Jokera a ta kombinace toho soundtracku a hereckého výkonu Ledgera je dechberoucí. Dlouho se mi nestalo, abych při sledování filmu prožíval tolik emocí, aby na mě působila ta temná atmosféra, kterou působil Joker na Gotham. Christopher Nolan to opět dokázal, ta jeho přítomnost je v těch scénách neuvěřitelně cítit, vše do detailu promyšlené a zkonstruované, film si drží tempo, diváka nenechá ani na chvíli odpočinout, neustále překvapuje a ohromuje, skače z jednoho místa na druhé a to všechno na pozadí chaosu v rukou Jokera. The Dark Knight je jednoznačně nejtemnějším filmem s komiksovou tématikou a možná proto ten úspěch. Film, který vám nabízí nezapomenutelný pohled na souboj mezi dobrem a zlem, kde zlo v rukou Jokera má jednoznačně navrch a je vždy o krok napřed.

Christopher Nolan měl takřka nesplnitelný úkol při tvorbě závěrečného dílu této trilogie, přece jenom předchozí díl vzbudil v mnoha lidech neuvěřitelné pocity blaha a spokojenosti, jelikož okusili zcela nový žánr a styl filmu s komiksovou tématikou a buďme upřímní, Joker v podání Heathe Ledgera byl fenomenální až dechberoucí. Vším tímhle si Nolan získal srdce mnoha fanoušků Batmana a jedoznačně šokoval svět a teď před ním ležel ne zrovna lehký úkol, s důstojností musí zakončit tuto legendární trilogii, splnit požadavky a očekávání mnoha fanoušků a osobně si myslím, že se s tím Nolan popral opravdu důstojně. The Dark Knight Resis je úctihodným závěrem celé trilogie, sice se zde nenachází to kouzlo a překvapení, jaké bylo v předchozím díle, jakoby Nolan ukázal všechna esa a na závěrečný díl si už žádné jiné nenechal. Bane, co by hlavní záporná postava v roli Toma Hardyho vypadala opravdu úžasně, ten vizuál tý postavy je fenomenální, ty gestikulace a postoje, které musel Hardy dávat trochu víc najevo, díky té masce byly, pokaždé perfektní. Problém je, že oproti Jokerovi z předchozího dílu na vás Bane vůbec absolutně nepůsobí, nic ve vás nevzbuzuje, ničím vás nezastrašuje, jako by to byla dobře vypadající hora svalů, která dokáže způsobit bolest a tím to pro vás končí a tohle je dle mého názoru klíčový problém. Co jsem ale velice dobře uvítal byly nové postavy v podání Anne Hathaway a Josepa Gordona-Levitta, opravdu vynikající volba a oživení celého filmu. Soundtrack v rukou Hanse Zimmera opět zní úžasně, možná i nejlépe během celé trilogii a ten podkres brutality a bolesti Bane zvládl nesmírně dobře. S klidným pocitem mohu říct, že Christian Bale je nejlepším Batmanem, který byl kdy natočen a jeho závěrečný comeback jsem si náramně užil. Hodně jsem se obával závěru a díky bohu Nolan dal všem najevo, že celou trilogii uzavírá a nenechává žádné otevřené konce, v mnoha místech velkolepé, geniální a dojemné. Christopher Nolan dokázal nepředstavitelné, absolutně změnil pojem filmu s comicsovou tématikou, posunul ji na úplně jiný level a přitom ohromil celý svět. The Dark Knight Resis je o něco slabší než předchozí díl, ale jako závěr je velkolepý, ohromující a každý fanoušek bude nadmíru spokojen.