Aidina

Opravdu velmi silný zážitek. Nádherné písně. Prostě umí!!!

Vůbec jsem netušila, kdo je to ostrorep. Vypadá jako stará vojenská přilba, co má vlastní nožky a umí k tomu ještě slušně plavat. Jedna samice za svůj život vyprodukuje až 80 tisíc vajíček, z nich jen asi deset ostorepů se dožije dospělého věku. Živočich, co má modrou krev a pro nás velice vzácnou. Zajímavé bylo vidět, jak jim berou krev.

"Tak co teď Sváťovi poradíte? ANO nebo NE? Tak si připravte hlasovací mašinky.....! A výsledek je ANO. Tak Sváťo jdi na to!!!!!

Divadelní hra Antonína Procházky, je příběhem dvou obyčejných manželských párů, kteří se již léta navzájem znají a jsou přátelé. První pár je tvořen bankovním úředníkem a učitelkou z mateřské školy. V druhém páru je pak knihovnice a majitel umělecké agentury. Právě tento pár se velmi usilovně snaží předejít manželské krizi a do svého „boje“ vtáhnou i všechny ostatní včetně své nezletilé dcery a zloděje - bytaře Česťu. Tím vznikají nejrůznější trapasy, vtipné situace a úžasné hlášky, při kterých diváci slzí smíchy. Do hlavní role je obsazen Petr Nárožný, který vládne velmi tvořivou invencí a tak v pražském podání se představení liší od toho v Plzni. Dialog mezi Petrem Nárožným a Naďou Konvalinkovou na téma, proč pořád kupuje ty hrozné časopisy, neodboural jenom Naďu… „ Proč pořád kupuješ toho Přemka Podlahu? To je samý Podlaha, Podlaha a mě opravdu nebaví si z uheráku vyrobit dalekohled…“. Petr Nárožný je výborný divadelní herec, nádherně zahrál svého věčně rejpajícího „bankovního úředníčka - hypochondra“, který v domnění, že ho miluje sedmnáctiletá dívka, se proměnil v „mladíka“ s koženou bundou, pirátským šátkem a kroužkem v uchu. A bankovní hantýrku o derivátech a operacích vymění za slovník puberťáka.

Tak to je opravdová perla mezi britskými seriály. Na trpaslíka se může člověk koukat po sté a pořád se bude náramně bavit a seriál neomrzí. Kocour, Lister, Rimmer, Kryton a samozřejmě Holly. Co díl, to nezapomenutelná hláška. Některé se úspěšně ujaly i u nás doma, zvláště pak hlášky Kocoura: „Jak vypadám?“ nebo „ Tady něco krásně voní. Co to je? Jsem to já!! Zbožňuji tuhle kolínskou.“ Často používaná je i nádherná hláška typická pro Arnie Rimmera,největšího frajera všech dob: „Teď se zachovám jako zbabělec. Omdlím“. Je těžké označit tu nejvtipnější hlášku, ale nejvíce mne dostal medvídek Pú. ...Kocour: „Co tam dělaj?” Lister: „Teď se řaděj jakoby do popravčí čety... jé počkéj, někoho přivádějí a přivazujou ho ke kůlu. Vždyť to je Medvídek Pú!” Kocour: „Co?” Lister: „Medvídek Pú, fakticky! Odmítá pásku přes oči!”Kocour: „Přivazují Medvídka Pú ke kůlu?” Lister: „Něčeho takovýho by se člověk nikdy neměl dožít!”...

„Haló, IT.” Dobrý den, mám asi něco s počítačem.” „A zkoušel jste to zapnout a vypnout?” „Né... já to zkusím. Děkuji.” „Rádo se stalo.” Tak, kdo z nás toto nikdy nezažil??? Roy a Moss, ajťáci a jejich vedoucí Jen, která tomu vůbec nerozumí, a přesto musí dělat zásadní rozhodnutí....no tak to je povedená partička zaměstnanců společnosti Reynholm Industries. A občas si myslím, že jejich kloni jsou i v jiných společnostech. Skvělá dávka britského humoru!

Film, na který se dá podívat jenom jednou. Na druhou stranu dialog chlapce s policistou, o tom, kdy bude tma, je nezapomenutelný. „Za jak dlouho se setmí?” Chceš to vědět přesně?” „Stačí odhadem.” Policie nehádá. Přesnost je výsadou králů. Setmí se přesně, až bude večer.” To bylo teda dost přesný.”

„Osobní poplach se neprovádí v pyžamu, vojíne! Svlíkat! A do naha!“ No, ještě že to bylo jenom v seriálu. Být to realita, tak nepřítele fakt vyděsíme.

Tak tento film se Vieweghovi povedl. Jak já zbožňuji scénu u večeře Kvidových rodičů, na kterou je Mirjana pozvaná. Mirjana se ptá, co máš ráda" „Co mám ráda? Meruňkovou marmeládu, pruhovaný cíchy, divadlo, děti a tebe - někdy...” „Ne, ona se ptá, co jsi celej život dělala...” „No co jsem dělala, děti jsem dělala... kdybych nedělala děti, dělala bych jazyky a neseděla bych tu teď jako kráva!”

Mám staré válečné filmy ráda, tedy pokud se povedou tak jako Velký útěk. Seděla jsem do půl druhé ráno u televize jako přikovaná. Film měl pořádný spád, napínavý děj byl plný zajímavých události. Výborný scénář, geniálně hvězdné herecké obsazení včetně vždy charismatického Charlese Bronsona a věčně frajerského Steva McQueena. Celá ta partička, co se tady sešla, podávala skvělé výkony. Každý ze zajatých letců se podílel na připravovaném útěku, ať už šitím civilního oblečení, paděláním dokladů, či kopáním a vynášením hlíny z tunelu. Vše bylo naplánováno do sebemenších detailů. Klobouk dolů před jejich logistikou :-)). Nezapomněli ale ani na oslavu, a tak z brambor připravili skvělý drink. „Tak na kolonie – tak na nezávislost“ připíjí si britský pilot s americkým. Nezapomenutelná je také scéna motokrosové jízdy Steva McQueena do Švýcarska, která skončila v ostnatém drátu těsně u hranic. Kolikátý to byl jeho útěk? 21? A opět putoval do „díry“. Z celkového počtu 76 uprchlíků se podařilo utéci jenom dvojici, co na pramici doplula zřejmě do Hamburku a pak se dostala na loď plující do Švédska. A osamělému pilotovi, který ukradeným kolem se dostal se přes Francii do Španělska. Padesát uprchlíků takové štěstí nemělo, při zpáteční cestě jsou všichni včetně velitele Barletta zákeřně zastřeleni. Zpět do zajateckého tábora se vrací už jen hrstka pilotů. A i tady je čeká překvapení. Původní velitel tábora byl vyměněn za nového, daleko přísnějšího a méně sympatického. Je to jeden z nejlepších filmů o útěcích. Pro mě ten nejlepší útěk zůstává i nadále z věznice Shawshank. Ale i v tomto případě jasných 5*.