Režie:
Petr NikolaevScénář:
Jan NovákKamera:
Martin DubaHrají:
Ondřej Vetchý, Libuše Šafránková, Vladimír Javorský, Jan Zahálka, Jakub Wehrenberg, Klára Botková, Jitka Ježková, Vladimír Dlouhý, Vilma Cibulková (více)Obsahy(1)
Příběh, dobře známý z populárního stejnojmenného bestselleru M. Viewegha, vypráví s ironickým nadhledem a nadsázkou o osudu, který jedné obyčejné rodině připravila léta normalizace. A jak to všechno začalo? Manželům Heleně a Alešovi (ve skvělém podání L. Šafránkové a O. Vetchého) se narodí kluk Kvído. Již okolnosti jeho narození během představení Čekání na Godota jakoby předznamenaly jeho pozdější dráhu. Když je Kvídovi šest let, přijedou ruské tanky a rodina se stěhuje do prvorepublikové vily na Sázavu. Jenže nedostanou celou vilu, ale jen část v zasklené terase, kde je zima jako v „psírně“. Komunistický ředitel skláren Šperk podmiňuje zlepšení jejich situace tím, že se tatínek bude veřejně angažovat. To ale Aleš odmítá. Celou situaci nakonec zachrání Kvído… (Česká televize)
(více)Recenze (496)
Ne příliš utěšená bilance polistopadové české kinematografie naštěstí disponuje i některými pozitivními vybočeními z této neradostné skutečnosti. Základní přednost filmu spočívá v jeho vnějškové bezvýraznosti a stereotypnosti věrně postihujících všední tvář normalizačního dne i žití. Samozřejmé vůbec není samo od sebe. Hodně pro ně znamená souhra hlavního páru Vetchý-Šafránková starší. Ale zcela nepochybně pro tento případ je neméně důležitý obsah Vieweghovy stejnojmenné knihy. Bez ohledu na to, která z interpretací je vlastně přesná, je jisté jedno: normalizace byla dobou nekončícího traumatu pro všechny. Ne svou perzekucí, ale svou šedou skutečností a následným omezováním svobody a jejích základních atributů. Svým "sametově nemravným" lámáním charakterů a páteře. Nikdo není vůči skutečné oportunitě absolutně nezlomný. A právě eroze mravnosti, tak často popisovaná v příbězích i vzpomínkách jejích protagonistů i dobrovolných zájemců, to kusejrování skutečnosti všedního dne, patří ík účinným bariérám nedodržujícím nic z řemeslnických konvencí rané normalizace. Naopak: Parazitní živoření vedlo tehdy a vede kdekoliv a kdykoliv jinde k osobnostnímu krnění. Varující limity normalizace však naše současnost namnoze ignoruje. Ke své nejvlastnější škodě. ()
Kvído!!! s-s-s-s, koukej..... Otče!, zastrč ten jazyk! Vypadáš značně infantilně.... Báječná "normalizační" léta víc než pod psa.... Krutá, zároveň laskavá (jaký to paradox!) realistická mapa života v normalizačních letech.... Laskavá v tom, že "TA PAKÁRNA" byla snímána s nadhledem, ale.... stejně mě pořád mrazí.... ()
Skvělá česká tragikomedie ukazující sílu minulého režimu. Nevím, zda dokáže pochopit někdo jiný, než našinec. Příběh jedné rodiny, která se musí i přes nepřízeň osudu vypořádat se současnou politickou situací. Místy neuvěřitelně lidský a citlivý příběh je nadčasový a neztratí nikdy nic ze svého kouzla. (75 %) ()
Myslím, že je pošetilé v tomto filmu (knize) spatřovat realistický obraz bolševického režimu. Je to spíš Vieweghova humorně a sentimentálně laděná pocta jeho rodičům, lidem mimořádné důstojnosti a charakteru. Mladý Viewegh v jejich společnosti určitě prožil báječná léta, i když doba byla pod psa. --- Bohužel se zdá, že dospělému Vieweghovi jako spisovateli z toho všeho zůstal pouze neutuchající zájem o sex. ()
Michala Viewegha jako autora ani persónu moc nemusím, ale za tuhle perlu jsem ochoten přejít leccos... herecký koncert Ondřeje Vetchého a Libuše Šafránkové - jejich generační příběh je nádherný a plný laskavého humoru, i přes doslova sviňskou dobu. Slizký funkcionář Vladimíra Javorského a výkon jeho filmové manželky Vilmy Cibulkové je taky k pohledání.... a Vladimír Dlouhý, "Kvído" Wehrenberg, Jitka Ježková (odvážná role, jen co je pravda;)), babičky, dědečkové, Viktor Preiss jako takřka nejmenovaný dramatik a Jiří Schmitzer v miniroli psychologa - ti všichni byli výjimeční ... asi to bude výjimečným scénářem a režií. Hezky se na to vzpomíná, ale vracet by se to nemuselo... ()
Galerie (16)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (32)
- Natáčení probíhalo v Praze, Týnci nad Sázavou a Novém Vestci. (rakovnik)
- Rozdíly oproti knižní předloze: Je opomenuta scéna, v níž Kvidův (Jakub Wehrenberg) otec (Ondřej Vetchý) kupuje od Šperka (Vladimír Javorský) psa, respektive přejmenuje fenku vlčáka z Tery na Něhu. Dále je vynechána scéna, v níž se babička Líba (Květa Fialová) stěhuje do Sázavy kvůli čistějšímu ovzduší, než je to pražské (kvůli potenciálnímu nádoru). A také je vynecháno umírání dědečka Jiřího (Stanislav Zindulka) a babičky Líby. (m0lL!sS)
- V prvních minutách, které se odehrávají na začátku šedesátých let 20. století, se ve filmu několikrát objeví pes plemena border kolie. První border kolie však byly do České republiky dovezeny až v roce 1993. V knižní předloze byl tímto psem černý vlčák. (hendrich6)
Reklama