Lish84

Nedávám sice příliš vysoké hodnocení, ale jsou to 2 body plně zasloužené. Nejhorší je na filmu název, který vzbuzuje očekávání, která především díky nízkým výrobním nákladům rozhodně nemůže splnit. Tvůrcům se ale musí přičíst k dobru, že se o béčkovou kopii prvního dílu ani nesnažili a šli jinou cestou. Stvořili komorní sci-fi akční thriller, který sice místy vypadá hodně televizně, ale má spád. Napětí tvůrci dávkují pěkně vzestupně a systematicky a celkem se jim to i daří. Rozhodně jde o napínavější film, než žánrově podobný a nákladnější Doom. Hvězdná pěchota 2 si docela drží stylovou jednotu (místy se tvůrci utrhnou ze řetězu a nabídnou scény ve stylu zombie hororu - nejsou špatné, ale působí jak z jiného filmu). Jinak tento filmeček nemá s prvním dílem téměř nic společného, jde jen o boj s brouky, ale místo nich to mohly být jakékoliv jiné příšery.

Úvodní scéna naznačovala velmi slušné béčko. Dál se to rozjíždělo jako poměrně slušné béčko, ale postupně padalo až do céčkových vod. Čím víc filmu přibývají minuty, tím větší nesmysly nám tvůrci servírují. Film je typický příklad levného a odfláklého hororu. Potěšilo mě jen pár sebeparodických momentů (občas asi i úmyslných).

Námět „dvě ženy, které na první pohled nemají nic společného, k sobě pomalu nacházejí cestu“ není v českém televizním filmu posledních let neobvyklý (např. Povodeň nebo Společnice). Tento film na toto téma pohlíží zase trochu jinak a ačkoliv se jedná o téma hlavní, vyklube se až někdy po 2/3 – což ale nevadí. Přestože je příběh jednoduchý a nikam nespěchá, tak film nenudí. Až zhruba poslední 1/4 filmu doplácí na nenápaditost scénáře. Herecký výkon Báry Hrzánové film pozvedá, Klára Issová ho naopak sráží. Zejména její vstup na scénu vyznívá až trapně. Báře Hrzánové jsem její postavu zcela uvěřil, ale postava Issové místy působila téměř jako karikatura (kostým, mluva, gesta apod.). Režisér film ozvláštnil akční kamerou, což jsem zpočátku přijímal s rozpaky, ale rychle jsem si na to zvykl a líbilo se mi to. Nicméně ve filmu s tímto námětem a žánrovým zařazením jde spíše jen o předvedení kameramanských schopností, nějaké kriminálce by takový způsob kamery slušel mnohem více a byl by v ní i logičtější.

Tvůrci by si měli hlavně ujasnit žánr. Krimi thriller s příměsí rodinného dramatu - to se dá akceptovat. Ale když na scénu vstoupí Jiřina Bohdalová, je z toho najednou bláznivá komedie... Co se týče kriminální zápletky, není těžké odhadnout pachatele předem - bohužel hodně předem, už někdy v 1/3 filmu. Ne že bych byl tak dobrý detektiv, ale tvůrci velmi nešikovně použijí postupy podobných zahraničních filmů. Sice se pak snaží diváka zviklat pár scénami a záběry, ale aranžují je velmi okatě až trapně.

Výborní herci v hlavních rolích a zajímavý příběh o feťákovi (dnes už sice provařený, ale to mu body neubírá) slibovali dobrou podívanou. Ve výsledku je ale tato inscenace hrozná nuda. Hlavní chybu vidím v neúnosné délce. Ačkoli herci podávají skvělé výkony (hlavně Jan Pivec a Jana Hlaváčová), ačkoli se tu křičí, brečí, dojímá, stejně mě z té nudy nic nevytrhlo, ani absťáky Luďka Munzara. Příběh by se dal podle mě se stejnou silou a vyzněním odvyprávět za půlku stopáže.

Tvůrci přirozeně sázejí na půvaby Penélope a Salmy. Obě hrají dobře a film zdobí, jejich vzájemné hašteření celkem pobaví, stejně jako většina dalších humorných scén ve filmu. Pár vtípků si však filmaři mohli odpustit - např. škytání Salmy Hayek. Ačkoli na dvojici hereček film stojí, jeho hlavní klad vidím ve svižnosti. Námět a žánrové zařazení hrozí výskytem scén, které mají být romantické a dojemné, často jsou však spíše trapné. I tady se romantiky a dojetí dočkáme, ale tvůrci se v tom rozhodně nevyžívají a přesně je dávkují. Vůbec celý film většinou pěkně šlape a nikde se zbytečně nezdržuje - těch pár hlušších nebo trošičku trapných míst je vždy brzy přebito dalšími scénami. Akorát, že Penélope pochází z prostého lidu, ale obléká se nelogicky stejně dobře jako Salma z bohaté rodiny...

Už forma monologu, kterou si tvůrci pro svůj krátký film zvolili, vyžaduje mnohem větší um zaujmout diváka než u "obyčejného" filmu. Monolog ženy k manželově milence - zní to zajímavě, ale zavání to pořádnou nudou. Tu naštěstí částečně odvrací herecký výkon Mileny Dvorské a konec, který od monologu upouští a kterému se výborně daří emoce postav přiblížit divákovi. Tento konec tedy dává té "nudě" smysl, ovšem poměrně nezáživný průběh filmu to nezachrání.

Tempo je svižné, děj se nikde zbytečně nezdržuje a příjemně odsýpá. Což je hlavní klad tohoto filmu. Scénář je ale občas přitažen za vlasy, hackera v týmu scénárista obdařil snad až nemožnými schopnostmi. Naštěstí to tolik nevadí, je to aspoň ku prospěchu svižného tempa. Co se týče akčních scén - úvodní honička člunů v Benátkách je sice svižná a nenudí a chápu, že tvůrci se nesnažili o kdovíjak adrenalinovou akci, ale tahle honička určitě mohla nabídnout víc. Nepovažuji to však za velký zápor, protože těžiště filmu na akčních scénách nespočívá, ty jsou jen takovým kořením. Menší výhradu mám k dějovému zvratu, kdy lupičská parta plánuje akci a divák se těší, až to, o čem se tu zatím jen mluví, uvidí konečně na plátně. Jenže nastane změna a nic takového se nestane. Zajímavý nápad, příběh bez zaváhání běží dál a svižnému tempu to na síle neubere. Přesto si nejsem jistý, zda tvůrci nabídnou opravdu odpovídající "náhradu". Třeba motiv dvou zlých psů byl tak zbytečně pohřben - jeden člen party se vyjádřil, že z nich má hrůzu, ale scénář mu už neumožnil se s nimi setkat. Všechny mé výhrady k filmu ale nejsou až tak závažné a příjemný zážitek nezkazí.

Jde o televizní věc, takže diváka čekají komorní studiové interiéry (což ale nevadí) a je tu i pár exteriérových scén, které film osvěžují. Film uvádí i zakončuje vyprávění postavy v podání Petra Kostky - tento úvod i závěr mi přišel nadbytečný. V průběhu děje tvůrci přichystali několik zvratů plus závěrečný. Jako ve správné detektivce, tak se mi to líbí. Ovšem přiznám, že zejména v závěru jsem se místy v ději ztrácel a ani teď si vlastně nejsem jistý, zda jsem všechno opravdu správně pochopil... Při odhalení vraha film trpí dodatečným vysvětlováním, které je překotné a přímo z něho čiší to, že to ona postava (Petr Kostka) říká vlastně pro diváka. Nicméně když dáte filmu šanci, zaujme i dnes - navzdory tomu, že je téměř čtyřicet let starý, černobílý a ne s již zcela kvalitním obrazem a zvukem.

Dočkáme se sice hodně lekaček (i povedených), jenže ty tu jsou jakoby jen z povinnosti (tvůrci si snad řekli "každých pět minut dáme jednu"). Ani by tak nevadilo, že filmaři používají staré známe triky tvůrců hororů - například sledujeme nějakou postavu stojící zády k nám a najednou před kamerou přeběhne jakýsi stín, doprovázený děsivým zvukem. Kdyby to v příběhu mělo nějaké větší opodstatnění, tak na tu hru rád přistoupím. Filmařům bych klidně odpustil i klišé, kdy holčička mluví s kamarádkou, kterou ale vidí jen ona, kdyby s tím souvisela nějaká pointa - podobně jako ve skvělém hororu Ti druzí. Že tvůrci strašidelné scény zařazují velmi samoúčelně je nejvíc zřejmé na úplně poslední scéně filmu. Je děsivá, působivá, vyleká, ale příběh nijak nedoplní, natož aby ho završila. Prostě tam je jen proto, aby na konci ještě bylo něco efektního.