Recenze (791)
Uteč! (2022)
Tak tohle byla promrhaná hodina a tři čtvrtě. Ono se ve filmu vlastně skoro nic neděje a na konci se uděje pár věcí a je po všem. Naštěstí to děvčica slušně zahrála a byla tam pěkná příroda. jinak nemá film opravdu co nabídnout.
Hellraiser IV: Bloodline (1996)
Zas o chlup horší. První část, kdy je vyprávěno o vzniku kostky je film zajímavý. Ve střední části, která se odehrává v přítomnosti je naprosto nezajímavý a v závěrečné části se přepne do naprosto neoriginální, nezajímavé a totálně bezduché vyvražďovačky.
Přicházejí v noci (2017)
Velice solidně zpracované psychologické drama o záhadné nemoci o které se za celý film dozvíme opravdu velice málo a pár lidech, kteří chtějí prostě jen přežít. Čeho všeho jsou pak lidi schopni je až k neuvěření. Nečekejte akci, ale spíše mysl sžírající paranoiu.
No Way Up (2024)
Takhle mizernou blbost jsem už nějakou dobu neviděl. Na tomto filmu není možné prakticky nic. Mizerní nesympatičtí herci tomu ani trochu nepomohli.
Nehty (2023)
Tento film mi nápadně připomínal díl ze série Black Mirror s názvem Hang the DJ. A ta je naprosto dokonalá. Skvěle vybranou herečku i herce, a jejich vynikající výkony, trochu kazí jen přetažená délka. Konec byl poměrně očekávaný, po té co jsem viděl Black Mirror, ale i tak velmi působivý. Žena se mi teď směje, že romantické filmy od teď vybírám já.
Hellraiser III: Peklo na Zemi (1992)
Zas o kus horší než předchozí díl. Pinhead už je jen takovej nudnej panák a noví cenobitové nestojí za nic, potože jsou jen kopiemi těch původních.
The Tomorrow Job (2022)
Skvělý námět a body za nezávislost navíc. Je vidět, že herci nejsou profesionálové, ale i tak zvládají svou práci velmi dobře. Než se člověk trochu zorientuje v ději, tak je zmatený, ale nakonec je to velmi slušná podívaná u kterí se jeden nenudí.
Hellraiser II: Svázaný s peklem (1988)
Stále docela brutální. Chybí nové masky a závěr připomínal Hvězdné války.
Sissy (2022)
Moc pěkně udělaný film o následcích šikany s moc hezkou hlavní hrdinkou. To, jak je postupně servírováno propadání se do šílenství způsobeného dávnými křivdami je naprosto skvělé.
IO (2019)
Poselství o tom, jak zničíme Zemi a o tom, jestli se dá přizpůsobit tomu průšvihu do kterého se řítíme, ikdyž se jej snažíme zlehčovat, co to dá. Myšlenka je kvalitnější, než zpracování a logika toho, co vidíme.