Lilloos

Vcelku pěkné, ale narozdíl od všech ženských protagonistek mě pan Bond okouzlit nedokázal. Uvidíme časem.

Zjednodušeně řečeno jen takový drsnejší Vlk z Wall Street. Podobně chytlavý (a dokonce lepší) vypravěčský styl dodává šmrnc každému záběru, na kterém si bezpochyby taky dali záležet. V pozadí pak geniálně odporná realita, o které můžme pochybovat, ale bojím se, že zbytečně.

Příjemně civilní rozjezd (Burton držící svou úchylnou fantazii na uzdě, Depp zpodobňující další záhadnou postavu, Elfman...prostě Elfman) bohužel časem ztrácí na tempu a zápletka se začíná motat až příliš složitě. V závěru pak několik věcí zůstane navždy tajemstvím, protože na ně tvůrci jednoduše zapomněli.

Další z řady takřka perfektních snímků, které mě však nedokázaly výrazněji zasáhnout.

I tady se opakuje klasická Disneyho chyba. Když se něco povede (písnička, strašení), nacpeme toho dětem ještě třikrát tolik. Aby neřekly, že je šidíme!

Líbí se mi, že se Troška nebojí udělat z Čechů v cizině debily. O to samé se později pokoušeli i Účastníci zájezdu, ale i ti nakonec skouzli k trapnostem a erotice, ačkoliv z toho vyvázli mnohem lépe. Alespoň, že to trochu zachraňuje doktor Kája.

První část je snad nejlepším slaďákem, co jsem viděla. Vykouzlit mi na rtech zasněný úsměv tak nenuceným způsobem se asi nikdy žádnému amíkovi nepodaří. Itálie, to je romantika pro mě. Nejsem zrovna příznivkyní válečných filmů, zdá se mi, že si tahle zvěrstva připomínáme až příliš často. Když však někdo přijde s natolik originálním námětem, směle do toho. Můžu si říkat, že zobrazení koncentračního tábora je nevěrohodné, ale emoce, které ve mně snímek vyvolal, jsou opravdové. A do toho všeho humor, který se měnil v závislosti na prostředí od groteskního až po černý. Na světe je potřeba víc lidí, kteří svou pozitivní energií dokážou vykonat zázraky.

Trapárna, ale mohlo být ještě hůř. A asi i bude.

Až do asi nejpřekvapivějšího zvratu vůbec jsem sledovala slušně zahrané drámo s tísnivou atmosférou, ale nějak jsem nechápala, co na tom všichni mají. Pak jsem pochopila.

Kritika Trošky za to, že se nebál ukázat, jak to na venkově chodí, je jen převlečený strach z toho si přiznat, že takhle to v Česku prostě vypadá (nebo alespoň vypadalo). Samozřejmě s trochou nadsázky, ale většina scének dopadla přinejmenším mile a úsměvně. Sice by stačila poloviční stopáž, ale některé hlášky mi z hlavy už nic nevymaže. "Se pobleju." "Aby ses neposral!"