anais

Předzvěst Nového Holywoodu. Víc než příběh dvou skutečných lidí na Divokém Západě, je Hillův film jakousi alegorií konce jednoho bezstarostného přátelství, nebo snad dětství dohnaného zodpovědností za vlastní konání... Je to poetické, místy vtipné, s krásnou kamerou a opravdu skvělým obsazením ústřední dvojice.

V podstatě dějiny filmu posledních 50ti let. Neuvěřitelný příběh několika zásadních revolucí, které změnily nejen na co se díváme, ale i jakým způsobem.

Andor je trochu "all over the place". Na jednu stranu se mu daří držet se dál od čehokoliv co by jen letmo nazačovalo Jedie a Sílu, což je rozhodně osvěžující, a jako koncept to funguje. Dílčí příběhy jsou ale tak různorodé, že některé jsou skoro geniální, jiné naopak nuda k nepřežití. Hodně mě bavil vhled do světa imperiálních správců planet, v čele se skvělou Denise Gough. Celá ta linie je v podstatě něco, co jsme ještě neviděli - zákulisí všech těch letmých debat imperiálních zloduchů z původní trilogie. Dává jim to lidské motivace a je to zábavné. Jako geniální hodnotím celou vězeňskou sekvenci, protože ta by obstála i jako samostatný příběh - klidně film v kině, nebo skvěle vypointovaná povídka. Tím jak moc je to vytržené z kontextu celé série si ale nejsem jistý, jestli to celku pomáhá nebo naopak škodí - ale samo o sobě to stojí za vidění. Všechno ostatní mi přišlo zdlouhavé (někdy moc upovídané - scény Mon Mothmy), jindy trochu moc televizní (děj na Andorově domovské planetě odehrávající se v jedné exteriérové dekoraci), nebo nevýrazné (už samotný charakter Andora je takový nemastný neslaný)... Nevím.

Malý opomíjený klenot. Hlavně způsob jak je zkonstruovaný scénář - u mě to fungovalo i díky tomu, že bych od českého filmu něco takového vlastně vůbec nečekal. Skvěle zahrané, jistě odrežírované. A dobře to vypadá! Nejradši bych dal pro takový český film 5 hvězdiček, ale tím že to snese srovnání se zahraniční produkcí (třeba Dánsko), tak jsou to nakonec hodně silné 4*. Doporučuji nic nezjišťovat a nečíst a rovnou se podívat!!!

Chytrý film, který si hraje s množstvím odkazů a narážek ať už na vlastní svět původní Rychle roty, tak na různé typy animace, jiné filmy atp. Nemohu ale skrýt jisté zklamání z toho, že je to ve výsledku tak moc meta, že se vlastně nejedná o "Rychlou rotu". Kultovní tým se do konce v podstatě nedá dohromady (ani nemůže, protože charaktery jsou v jiné), a filmu se tak nedaří navázat (asi ani nechce) na typ zábavy, který byl tak fajn na seriálu. Matně si vzpomínám na své dětské rozpaky nad posledním Polákovým filmem o Panu Tau, kde sledujeme problémy s alkoholem herce, který pana Tau hrál. Není to hloupé, ale je to něco jiného, než chcete vidět.

Strohý a uměřený. A to jak v celkovém způsobu vyprávění, tak v představení světa skladatele Myslivečka. Zprvu mi to přišlo trochu úmorné, ale postupem času, když člověk přistoupí na pomalejší tempo a snad až dokumentární způsob snímání příběhu, přijde odměna v podobě opravdu dotažené dobové fresky. Fungovaly jednotlivé postavy, dialogy - nebylo tu nic zbytečného ani hloupého. A vypadá to celé tak poctivě - člověk prostě musí napsat tu otřepanou frázy - na český film je to opravdu úspěch.

Svým způsobem je Modrooký samuraj dokonalé anime (je to vůbec anime, když není z Japonska?). Vypadá krásně, příběh opravdu vtáhne, a všechny animované postavy (včetně těch vedlejších) doslova dýchají a fandíte jim. Ale nemůžu si pomoc v dojmu, že jsem to už všechno někde viděl. Ne snad tak úhledně zabalené to překrásných obrazů a našlapaného scénáře, ale přece... Ať už je to klasická série Kozure Ókami, všechny ty čínské, indické, japonské filmy o zlých brutálních Britech nebo i (sám eklektický) Tarantinův Kill Bill. To všechno je tu součástí, a tvoří opravdu chytlavou podívanou.

Perfektní choreografie 3 bojových scén nevymaže bizarní vzpomínku na Rasputinovo olizování nohy chudáka Ralpha Fiennese, zvláštní patetický zvrat v polovině filmu, slabé triky, a dojem z celkové nevyváženosti. Někde hluboko se skrývá docela zajímavý nápad o superzločincích, kteří ovlivnili 20.století. Ale výsledkem je jen zpatlaná podivnost. Ztráta času.

Skvěle napsané hlášky, vynikající obsazení, heroický soundtrack. Jen mám vždycky pocit, že ten začátek s vyhořelými herci vytváří očekávání trochu větší satiry a nadsázky, než nakonec přijde. Celé vesmírné dobrodružství je tak láskyplně oddané původnímu předobrazu, že se od něj ve výsledku svou naivitou a jednoduchostí až tak neliší. Spíš než nejlepší komedie je to tedy fantastická pocta, která chytře pomrkává jak na ty největší fandy, tak i na diváky, které žánr zas tak nakoukaný nemají.

Po dvou předchozích dílech, které sázely na opulentnost, nepovedené CGI, a často dost nevyrovnaný cating, se Branagh nečekaně uskromnil a natočil komorní (až televizní) benátskou detektivku. Jeden dům, pár postav, skvělý soundtrack Hildur Guonadóttir, a hlavně režie, která se tentokrát ze skromných prostředků snaží vytěžit hororové maximum.  Pokud by takto měl vypadat i dalších Poirotův příběh, začal bych se opatrně těšit. Mám pocit, že Brannagh se ke škodě svých fanoušků až příliš rozmělňuje v herectví, a jeho režijní kariéra je pak dost "hit and miss". Naštěstí v případě Přízraků v Benátkách je to zas jednou trefa do černého.