M.Macho

Pasolini je velkým filosofem. Zamyšlení nad společností jeho současnoti, jejími skrytými touhami a problémy, vyrovnání se s archetypálností osudu - k čemuž dopomůže Bůh. Tato myšlenka je bezmála geniální. Bůh jako klíč k rozevření zašitého, tabuizovaného v podvědomí. Duchovní hodnota narážející do duší odvržených lidí, zamknutých v konvencích a strachu z uvolnění. Pasolini je velkým básnikem obrazu, náboženským myslitelem a Teoréma jest výsostným pojednáním s velkým otazníkem o existenci, naplnění a výkřiku?

Trochu teplé vody do odstavené studené války a filmů o zlých jugoslávských mír beroucích padouších. V podstatě výborná legrace a parodie na Bondovky a řadu dalších, vážně míněných biáků o tom, jak zlý východ útočí a zloduši na západě konspirují. Kromě scénáře je pilířem destabilizace herecké obsazení (zejména ústřední dvojice agentů, šéfa úřadu a Billa Murraye). Smart je agentem neobvyklého střihu - nehorázně pitomý a geniální zároveň... Pěkná taškařice, která, ačkoliv Dabljů končí funkční období, si z něj utahuje včetně posvátného Holywoodu...

No... Snaha pojmenovat čím žijí děti je perfektní - hektolitry krve, M4A2 a silenced Glock 17 + kabar knife...(ehm), tak si myslím, že na Štěpána to není určitě úplně to správné "žrádlo", spíš bych to promítnul v Noci s andělem jako "perversní", ulítlou libůstku. Že by dramaturgové ČT oslavovali Silvestra už 26. 12?

Další ulítlá pohádka časů Vánočních. Ačkoliv by se hra se slovy a významy hodila spíše na divadlo, tak lze konstatovat, že mezi tím, co Televize vyvrhal na ŠV a tím, co jsem viděl dneska je rozdíl - jazykový, herecký i možná nějaký jiný. Moc se v pohádce příliš nestává, že by hlavní vedlejší ženská postava (M. Issová) byla totální přihlouplá naivka, která najde svého zakletého rytíře... Bílá paní J. Molavcové je obskurní madam a malíř Tomino je krajínkář... Až na ty televizní triky a "zpívánky" bezvadná, chytrá podívaná...

Onehdá v letních dnech na vesnici...

Ve své podstatě smutný film. Jenomže se u něj projevuje ten nešvar jakéhokoliv umění - jednou je to fajn, jindy ne (těžko odhadnout co, kdy a jak). Předností je zajímavá práce s kamerou a některé části scénáře, naopak co film ubíjí je častokrát násobená nepřítomnost dramatického napětí. Walter Kraft se zřejmě od svého bizardního electro ega ukryl do pláště středoproudu a Viktor Tauš se znovu vypovídal ze svých drogových hříchů. Není to tak zlé, jak se čaruje, nicméně tomu cosi chybí... Jednoznačné však zůstává, že stáří kluky někam posunulo...

Mirolsav Macháček vystavěl elsinorský dvůr jako smečku poklonkujících dvořanů, kteří tiše přihlíží nezvratným událostem, z Hamleta tesknícího filosofa. Perfektně obsazený, neuvěřitelně zahraný a dokonale vizuálně postavený kus (scéna: Josef Svoboda). PS: dovolím si menší komentář k anotaci inscenace - věta: "slavné Shakespearovy komedie Hamlet" je NESMYSL...

Morávkovi se povedlo uzavřít největší dílo jeho kariéry vůbec. Z Raskolnikova se stal ještě pochybovačnější Ivan. Ze Stavrogina se stal pobožný, všechny utěšující Aljoška. A z Myškina se vyklubal bohabojný světák Dmitrij. Nejnehoráznější osoba Starého Karamazova se "provtělila" mezi ně a vznikl brutální, rituální mutant. Největší román všech dob v Huse na provázku...

Dokonalý trik plukovníka Redla. Iluzionista je stylový mišmaš. Místo toho, aby to bylo k prospěchu věci, tak to vadí a lidé s IQ nad 75 se musí divit (říkal jsem si, že zřejmě Edward věštil z karet následníku trůnu atentát v Sarajevu). Bylo by príma, kdyby to nebylo tak jednoznačně časově zařazené. Nesmyslná zápletka a vůbec - co je exotičtějšího na pobytu v obydlí nedaleko Prahy než celý Orient? Tudy ne přátelé...

Steven se vrátil do svých jinošských let a natočil pro sebe a své kamarády rozpustilou podívanou, v níž vzdává hold filmům svých kamarádů, zároveň si z pozice filmové autora dělá, co chce a pravidla příběhu jsou vystavována jako hra dětí na pískovišti. Díky Steve, měl jsem pocit, že jsem taky omládl...