Drom

Já si myslím, že tenhle večerníček je důvod, proč mám rád vláčky a další kolejová vozidla. Naprosto mě fascinovala ta výhybka na tu opuštěnou kolej k Zababovi. Kam se hrabě Lokomotiva Tomáš, pche!

Docela mě mrzí, že tenhle seriál tolik lidí podceňuje. A přitom se v dnešních seriálech smějou stejným věcem, které byly tady už před třiceti lety. Jsou tam slabší díly, samozřejmě, ale rozhodně víc než "Zlato, jsem doma!" nebo "Nejsi máma". I přes to, že civilizace dinosaurů se může zdát bláznivá, překvapivě a hlavně vtipně se vyjadřuje k mnoha tématům souvisejícím, paradoxně, s civilizací lidskou. Přináší některé nápady k zamyšlení, třeba svrhávání do propasti, a navíc se dozvíte, kdo ve skutečnosti vynalezl čokoládový dort. A pokud se vám líbí masky, tedy ti dinosauři, určitě doporučím ještě film The Dark Crystal, ač je žánrově zcela odlišný.

Jeden z mých nejoblíbenějších seriálů vúbec. Záludný šilhající trouba v baloňáku řešící divákovi předem známou vraždu. Já nevím, čím mi to učarovalo, některé díly jsou slabší a některé neuvěřitelné herecké souboje. Kromě povětšinou dobře napsaných zápletek je důležitým stavebním kamenem i charakter vraha a charisma jeho představitele. Smysl poručíka Columba pro detail je pak nezbytný doplněk divadla, které sám protivníkovi vynalézavě hraje. Libovolnej díl beru raději než cokoliv jiného. Po MacGyverovi další hrdina s odporem ke zbraním a láskou ke zvířatům. A vždy gentleman!

Jedno z naprosto nejoriginálnějších animovaných děl točících se kolem žánru sci-fi. Osobité animaci je možná potřeba nechat nějaký čas, aby se v divákově očích usadila, syrová akce těkající už z prvních vteřin však vašemu rozumu čas nedopřeje a vrhne vás nekompromisně do temných a hlubokých vod zvráceného světa Æon Flux. Výborná hra tvůrců s nadsázkou, alegorií a komedií v kontrastu s mrazivou realitou jen podtrhuje až fantaskní střípky příběhů, které má divák jakoby exkluzivně ochutnat. Rozervaná zvuková a hudební stránka klade důraz na precizní dokreslování scén a vše je tak dovedně namícháno, že i plíživé scény mají neuveřitelný spád. Na pozadí všeho však stále obcházejí ruku v ruce smrt a beznaděj a jako deus ex machina vstupují do reality v okamžiku, kdy by divákovy naděje mohly zkusit udělat první nesmělý krok, vždy, když se zdá na hladině plouti dřevěný trám skýtající dočasnou ochranu a jistotu před utonutím. Skutečně neobvyklý seriál, jehož filmová adaptace se s ním nedá srovnat.

Výsosti, dle Vašeho přání jsme se vydali na Zem pátrat. Vyskočil tam opičák ze skály. Proto se rozechvěl celý vesmír! A tak započala předlouhá cesta světem škádlivého a neposedného opičáka Suna, Opičího Krále Krasavce, Velkého světce rovného Nebi. Seriál je to velmi televizní, z jehož efektů se dnešní omladina snad jen za břicha bude popadat, ale tak moc milý. Zpracování staví na akrobacii a grotesce až kabaretu stejně jako na morálních dilematech a východní mytologii, tvůrci kombinují studiové scény s hezkými exteriéry. I když je celé Sunovo putování cestou hledání pokory a úcty spíše určené dětem, pro mě má i po těch letech pohádkové zpodobnění kontrastů chaosu a řádu své kouzlo. Ať žije Opičí král!

Otec Ted není sice žádným Mirkem Dušínem bez poskvrnky a s písní na rtech, jednou je ale knězem a tak statečně čelí všem nástrahám, které si na něj Bůh přichystal. O co je to těžší, když sdílíte domov s debilem a alkoholikem, na ostrově plném pošuků, jako člen organizace úchylů a magorů? Seriál je postaven na klasickém schématu "normál vs. samí pošahanci", pikantně zasazeném do náboženské organizace. V první sérii tvůrci sami zpracovávají všechny aspekty svého nápadu a lze pozorovat pozvolný rozjezd uvedením diváka mezi formující se postavy a do tajů kněžských záležitostí, kterým byste nerozuměli. Druhá sezóna, zlatý věk seriálu, již uhání od prvních minut. Všechny čtyři postavy jsou vyprofiovány do konečné podoby a divák jen zírá. Humor je nemilosrdný, ale postupně a precizně budovaný během celé stopáže dílu. Ve třetí sezóně naopak ustupuje elegance a pečlivé piplání humoru více sitcomové podobě s větší absurditou scén. Na jednu stranu to znamená "více vtipů na metr", na druhou se s expresí trochu vytrácí kouzlo. Také herci někdy přehrávají ve snaze udělat své typické charaktery ještě typičtější. Kaskáda některých scén mi připomínala syrovost o třináct let staršího Young Ones. Na kulisách, hlavně z počátku, je někdy vidět nízký rozpočet, ale jinak jsou povedené, stejně jako neotřelé nápady. Narazil jsem i na nějaký amatérský český dabing, po technické stránce zvládnutý, katastrofa v obsazení. Nejen že dabéři neuměle změněnými hlasy k postavám nesedí a znějí jen o ždibec lépe než hlasy v Pár pařmenech, ale navíc jejich překlad je přehnaně vulgární, nereflektující obratnost, s jakou je s dvojsmysly a různými výrazy zacházeno prostřednictvím možností elegance angličtiny. Doporučuji tedy určitě v originálním znění, jinak dílo celkově hodnotím zcela kladně, můj šálek kávy. Přál bych si být Dougal, ten má sakra život...

Tohle je moc, naprosto děsný kecy. Dal bych šest hvězdiček, zejména druhé sérii, kde se to hemží úseky neuveřitelných absurdností za vydatného průjmu neskutečných kydů. No Spanky to ostatně vystihl poznámkou, že je to tak stupidní, jako by to psal retardovanej třeťák. I když jsem seriál viděl nespočetněkrát, pořád mě dokáže dostat do kolen, neb absolutní absurdnost vytlouká naprostým blábolem, v zápětí zasypaným kupou hoven se šlehačkou. The Ren & Stimpy Show je hodně, ale Drawn Together, které na ni odkazuje a svým způsobem navazuje, je totální zrůdnost. No autoři se vyřádili.

Jeden z mála opravdu povedených seriálů žánru sci-fi, při kterém jsem se na okamžik nenudil. Daleké končiny mrazivého mezihvězdného prostoru á la necivilizovaný divoký západ s průvodními kovbojskými atributy však nepřebíjí vědecko-fantastické prvky. Herci mě bavili dobrými výkony, postavy i scény působily povětšinou uvěřitelně a dokonce ani představitel duchovna mi nebyl nesympatický, jako v mnohých jiných dílech. EDIT: Ježiš, mě ten seriál pořád baví...

Zase jedna perla. Ale tentokrát vopravdická, jelikož se jedná o nejlepší seriál co jsem za poslední dobu viděl. Bohužel má ale dvě strašlivé nevýhody, které rozhodně nepřispívají k tomu, aby se se seriálem sžil každý. Tedy alespoň každý třetí nebo desátý nebo tak nějak, protože tohle nebude asi pro každého. Jednotlivé díly, tedy ve verzi, kterou jsem viděl já, mají asi padesát minut, což může být hodně. Já si toho všiml mezi záchvaty smíchu už v druhé sérii. A co je horší, nejedná se o uzavřené epizody, ale příběh, postavy i jejich vady se vyvíjí a nalákat někoho na náhodný díl tak dost dobře nejde. Začátek je trochu pomalejší, ale postupné odhalování dalších a dalších úchylek korunované zjištěním, že i ti zdánlivě normální jsou dostatečně pošahaní, za to stojí. Zvláštní a výraznou zmínku zaslouží Mark Heap, jehož výkon herecký, logopedický i artistický byl naprosto nepřekonatelný. Měl jsem trochu pocit, že ke konci druhé série to lehce ztrácí dech a je jedině dobře, že z toho neudělali nekonečnou telenovelu utopenou v parodii na sebe samu jako se to běžně děje. Můj nástřel zatím čtyři, ale dozajista jsem nepochytil všechno a ještě to má potenciál růst.