XXRadimSXX

Akční detektivka. Zobrazení české polistopadové kriminality - únosy žen, nedobrovolná prostituce, tzv. tvrdá pornografie, vydírání. Pokus ukázat etnický konflikt mezi Čechy a Romy jak v intelektuální veřejnosti (etnická nesnášenlivost a předsudky novináře) tak ve spodině (holohlaví pravicoví extremisté - naci skinheads). Film také poukazuje na prodejnost novinářů, paradoxy a neutěšenost polistopadové demokracie, zvláštní privatizaci. Zajímavé drsné dialogy, sentiment a příliš extrémní sex - soulož s výfuky...

Stejnojmenný filmový přepis knihy o českém venkovském-selském hrdinovi od Jindřicha Šimona Baara. Jan Cimbura prodělal vojnu a odchází jako pacholek na venkovský statek. Majitel gruntu v něm dostane tu nejlepší oporu - Cimbura je vzdělaný, pracovitý, poctivý a mimořádný silák. Zachrání děti z hořícího lesa, postaví se proti loupeživým banditům, dokáže se postavit silou proti celému mužskému osazenstvu venkovské zábavy. Nakonec se postará i o kdysi vysněnou, ale jemu osudem odepřenou, venkovskou krasavici Marjánku, která ovdoví. Zajímavý je lidský rozměr Cimbury - má ráda zvířata a nechce je nechat trápit, zastane se obecního blázna - "Bláznivé Anýžky".

Dílo o represích v 50. letech v ČSR. Zobrazuje čistky v KSČ (s nádechem antisemitismu). Vyšetřovací metody, všudypřítomný strach, primitivismus, zásahy ze SSSR. Závěr filmu líčí setkání odsouzeného již exkomunisty s křesťanským duchovním. Jistá česká odpověď reformního komunisty na reformně komunistické Doznání.

Základoškolák Jožka má velkou lásku - koně. Těší se, že bude moci tuto lásku přeměnit v profesi. Nicméně pyká za trestnou činnost svého otce, do vysněného učiliště zaměřeného na chov koní ho nevezmou kvůli špatnému posudku a musí se spokojit s tím, že se bude učit traktoristou. Nicméně pro koně děla nadále maximum, trénuje závodního koně Palisandra, který ještě nikdy nevyhrál. Jeho outsiderový osud je podobný jeho. Jožka však vyhraje všechno co se vyhrát dá i přes různé peripetie - postaví se šikanování v domově mládeže, arogantnímu vychovateli, lidským slabochům, dokáže se vzorně učit i na škole která ho nebaví a sportuje. Získá si i respekt spoluučňů. Ve filmu hrají i skuteční jokejové. Probíhá v něm i porod a smrt koně. Dramaticky vyvedená je scéna, kdy Jožkův otec zachraňuje koně z hořícího náklaďáku. Dojemné jsou scény s poštovními holuby.

Dílo zobrazuje osvobozování ČSR naší armádou z východní fronty a sovětskou armádou a zároveň i pražské povstání v květnu 1945. Líčí situaci, kdy se vzdává Wehrmacht Sovětům, poslední boje na československém území, vjezd Rudé armády do Prahy. Z pražského povstání si vybírá osvobození pankrácké věznice, chaos v té době v Praze, hrdinské odbojové činy, stavby barikád a chvíle kdy nacisté vedou rukojmí jako živé štíty před barikády (živý štít- žena kříčí v hysterickém pohnutí "Střílejte do nás"). Hlavní hrdina, který se intenzivně a naivně, nicméně hrdinsky zúčastní povstání prožívá v té době i první lásku a doufá, že se po válce příhlásí do školy. V závěru války, je však na střeše pražského činžáku se svou dívkou zastřelen nacistou, který pak spáchá sebevraždu. Před tím, než se milostná dvojice dostane na onu střechu, hlavní hrdina říká: "Přeběhneme tuhle střechu a je po válce". Nepřeběhli. Dojemné je, že v této chvíli nedaleko odsud Pražané slaví osvobození s osádkou tanku, ve kterém je také jeho starší bratr jako voják východní fronty, který křičí "Nazdar Češi, je po válce". Kamera zabírá jeho na ulici, jak se raduje a střechu, kde jeho bratr s přítelkyní leží již mrtví. Film má maličko antiněmecký nádech a chybí v něm třeba hrdinské boje vlasovců.

V komunistickém kriminálu v době omezené liberalizace a "rehabilitací" se sejde mladý "kopečkář", materialistický kriminálník, nevzdělaný a negramotný stařec a prapodivný partyzán. Tuto čtveřici doplní hlavní hrdina příběhu statkář Koval, který byl nespravedlivě odsouzen lidovým soudem v podsatě za to, že byl dobrý hospodář. Jediným svědkem v procesu s Kovalem byl alkoholik, kterému nechtěl dát svoji dceru za ženu. Koval čeká na obnovu procesu, nedočká se jí s cynickým vysvětlením justičního pracovníka a šéfa věznice, že se na obnovu procesu nedostavil. On se samozřejmě nemohl dostavit, protože neschopní a brutální vězeňští dozorci nereflektovali na jeho žádosti, že má v ten den obnovu. Koval symbolizuje hrdého, silného muže ze statku staré školy. Ve vězení se dozví, že byl jeho statek zlikvidován, vykácen les. Sám je zoufalý, nicméně mravně pevný a odhodlaný a dokonce pokorný. Zpracováno podle Jana Beneše, politického vězně za prezidenta Novotného (Jan Beneš byl propuštěn na jeho amnestii v době tzv. Pražského jara). Zajímavou postavou je falešný partyzán, který je spíše kriminálním vězněm a projevuje se u něho antisemitismus. Smutné a pochmurné dílo.