Režie:
Ivo NovákKamera:
Václav HanušHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jaromír Hanzlík, Jana Brejchová, Vladimír Menšík, Karel Höger, Zdeněk Štěpánek, Petr Kostka, Bohuš Záhorský, Ivan Mistrík, Svatopluk Matyáš (více)Obsahy(2)
Je skoro po válce. Spát a milovat se bude až pak. Jaromír Hanzlík, Jana Brejchová a Vladimír Menšík v hlavních rolích českého filmu. Pátého května 1945 vypukne v Praze povstání proti Němcům. Čeští dozorci umožní pankráckým vězňům hromadný útěk. Tak se dostane na svobodu i devatenáctiletý Ruda Střecha (Jaromír Hanzlík), který dychtí zapojit se do revoluce v ulicích. Vinohradský domovník Kytka jej však raději ukryje v bytě, jehož majitelé utekli. Zůstala tam jen osmnáctiletá česká služebná Karla (Jana Brejchová). Ta se s Rudovou pomocí pokusí dostat na nádraží, aby odjela k rodině na venkov. Avšak kvůli probíhajícím pouličním bojům se oba musejí vrátit. Poté, co spolu ve vší nevinnosti stráví noc, začne dům prohledávat několik německých vojáků. Ruda, ačkoliv s puškou neumí příliš zacházet, se s nimi musí vypořádat. Do Prahy mezitím míří kolona sovětských tanků, které velí generál Rybalko (Karel Höger). Jako navigátor ji vede Rudův starší bratr, svobodník Jarda Střecha (Vladimír Menšík), který bojoval s prvním československým praporem u Sokolova. Těší se na shledání s mladším bratrem, který je jediný, koho ještě má. Netuší, že Ruda, na začátku války ještě dítě, teď svádí boj o svůj a Karlin život… (Česká televize)
(více)Recenze (76)
Ojedinělý, ale nepříliš funkční pokus skloubit novovlnově tragikomické příhody malého českého člověka s výpravným filmem o osvobození Prahy Rudou armádou. Deheroizující nadhled první linie se nehodí k patosu té druhé a opačně. Prostříhávání mezi liniemi navíc nepomáhá rytmizaci, ale spíše přispívá k našemu nezájmu o hrdiny a dojmu, že vznikly dva filmy, teprve dodatečně slepené dohromady. Pozornost je jedné z hlavních postav (Menšík a Hanzlík) vždy věnována tak dlouho, že mezitím zapomeneme, kde jsme opustili tu druhou. Herci nemají šanci na omezeném prostoru hrubě načrtnuté charaktery oživit. Nejvíce na jednorozměrnou typologii doplácí nesamostatná, přihlouplá a vystrašeně pobíhající Karla, právem se obávající, že ji partner bude celý život konfrontovat s tím, jak je blbá. Zásluhou neocenitelného humoru a ochoty přiznat, že slavná revoluce mohla místy připomínat absurdní komedii, jde o nejsnesitelnější film věnovaný Pražskému povstání (pakliže nepreferujete neředěný poválečný patos Němé barikády). Z větší části ne díky kouzlu nechtěného. 60% ()
2x jsem se snažil to zhlédnout. Pokaždé jsem usnul. Přitom se tam furt střílí. Hanzlík jako odboj co v 19 umí ovládat všechny zbraně, působí velmi trapně. Dvojitá linie filmu (Ostravská operace a Praha) dopadla tak, že divák naprosto neví vo čem ta slátanina je. Ale furt se tam hezky střílí. Vůbec mě neudivuje, že v TV jsem to nikdy neviděl. ()
Dve odlišné línie sú príjemným spestrením vojnového žánru v našich vodách. Tá bojová sa síce môže pýšiť bohatou výpravou, ale čo z toho, keď je v nej použitá hudba, vyvolávajúca dojem nechcenej paródie, budovateľnosti, až trápnosti. Romantická linka v meste sa pýši sympatickým párom 18 a pol a 19 ročných detí, ktoré sa musia skrývať pred guľkami, ale ak vojna v Čechách a romantika, tak jednoznačne Romeo, Julie a tma. Postavy v československej, ruskej aj nemeckej armáde rozprávajú česky a sú vo všetkých troch prípadoch zastúpené známejšími českými hercami, takže je ťažké sa v tom vyznať a znova to pôsobí mierne parodicky. Záver bol tak trochu ranou pod pás, ktorý by ale v lepšie fungujúcom filme mohol perfektne fungovať. ()
Překvapivě docela dobrý a málo známý film, který je doslova nabouchán špičkovými herci své doby (fakt už chybí jen ten Marvan), byť někdy mají víceméně jen epizodní role. Příběh je lehce naivně humorný, kombinuje navíc válečné bitevní pasáže, ale ve výsledku to vůbec nepůsobí násilně. Mezi Hanzlíkem a Brejchovou to velmi dobře funguje a film má mnoho zajímavých hlášek, které ale nestačily zlidovět. ()
Uvítal bych, kdyby ve válečných filmech mluvili Němci německy, Sověti rusky a fanoušci Baníku Ostrava polsky. Rozhodně by to přidalo na přehledu. Jinak se jedná o velmi zvláštní a originální počin. Místy jsem si připadal jak v Sedmé rotě za úplňku, třeba když ustupující náckové dojedou na křižovatku a dávají přednost postupující Rudý armádě a Sovětský voják ke svému veliteli "vpravo jsou Němci, co máme dělat?" Sovětský velitel "Ignorujte je, nemáme čas." Německý voják ke svému veliteli "To jsou Sověti, co máme dělat? " Německý velitel "Dělejte, že je nevidíte." Dialogy mezi Jaromírem Hanzlíkem a Janou Brejchovou mě pro změnu připomínaly formanovsko-papoušovskou éru šedesátých let. Nicméně jejich chození s kufrem uprostřed pražskýho povstání mělo v sobě užasnou poetiku nevinnosti. Samotný pražský povstání obsahovalo svůj tragickej rozměr, ale bylo uděláno hodně nepřehledně. Ono vůbec nejemotivnější prvky filmu se vlastně odehrávaly v jednom jediným záběru. Za originalitu a Jaromíra Hanzlíka palec nahoru, za přílišnou zbrklost pro změnu palec dolů. ()
Galerie (13)
Photo © Filmové studio Barrandov
Reklama